Anturie (česky toulitka) kvete několik měsíců a uříznutý květ vydrží ve váze svěží několik týdnů. Tato pokojová květina se vyskytuje ve více formách, ovšem nejznámější a nejvhodnější k pěstování je Anthurium scherzerianum. V místnosti se anturie nejčastěji pěstuje buď jako solitéra, nebo vysazená ve skleněné vitríně či na epifytickém stromku. Při splnění všech požadavků může anturie vydržet velmi dlouho a časem vyroste natolik, že bude potřebovat mnoho místa.
Zásady při pěstování anturie
Mladé anturie rostou pomalu, ročně vytvoří dva až tři listy, z nichž každý je však o něco větší než předcházející. Listy jsou velké, celokrajné, olivově zelené se světle bílou žilnatinou. Alespoň jednou do roka je zapotřebí toulitku přesadit . Vhodná je běžná květinová země, do které přidáme kůru, případně kousky dřevěného uhlí. Zemina musí být stále vlhká, ale pod květináčem nemá zůstávat voda. Rostlina je vhodná i pro hydroponické pěstování.
Světlo
Stanoviště by měla mít světlé, ale chráněné před přímými letními slunečními paprsky. Pochází z tropických deštných lesů Ameriky, kde roste ve stínu velkých stromů. Proto bychom pro ni měli volit především východní a západní okna. Velmi dobře bude ale prospívat například i u okna vedoucího na balkon či lodžii. Pokud nemáme jinou možnost než ji postavit do místnosti orientované na jih, pak pro ni musíme vybrat místo dále od okna, kam dopadá především přes poledne pouze rozptýlené světlo. Dopadá-li na její listy příliš mnoho světla, ihned blednou.
Teplo
Před koupí anturie je zapotřebí si uvědomit, jestli můžeme uspokojit její nároky na teplo. Aby se mohla anturie v celé své kráse rozvinout, musí být umístěna v interiéru, kde neklesne teplota pod 20° Celsia. Optimální teplota by se měla pohybovat okolo 25° Celsia.
Vlhko
Jestliže anturii budeme často vlhčit (například každý týden sprchovat vlažnou vodou), bude dobře snášet i ústřední topení. Její kořenový bal nesmí nikdy vyschnout, ale zároveň nesmí být zemina rozbahněná. Pokud z toho máme obavy, pak můžeme například květináč s toulitkou postavit do větší nádoby a obložit ho mechem, který je třeba udržovat vlhký. Někdo mechem obaluje i nadzemní kmínek.
Přesazování a množení
Jaro je vhodnou dobou k přesazování anturie. Odborníci radí vsadit ji vždy poněkud hlouběji než byla původně. Při této příležitosti si můžeme toulitku snadno namnožit; nejvhodnější je k tomu období od dubna do srpna. Provedeme to buď oddělením trsů, nebo postranními výhonky (někdo ale uvádí i možnost množit ji vrcholovými řízky), které nejlépe pouštějí kořeny v mechovém balu. Starší květiny přesazujeme jednou za dva až tři roky. Toulitku neletníme, ale neměli bychom zapomenout dopřát jí od září do prosince zimní odpočinek.
Všechny druhy anthurií lze množit rovněž semeny, které vytvářejí i v bytových podmínkách. Semena jsou relativně velká a klíčivost si zachovávají jen krátkou dobu; proto je musíme vysévat hned po dozrání. Zatlačí se do zeminy smíchané s rašelinou, kde při teplotě 25 až 28 °Celsia při zajištění dostatečné vzdušné vlhkosti klíčí 12 až 20 dní.