Někdy potřebujeme zkrášlit holý plot, zakrýt nepěkné zákoutí na pozemku nebo chceme odpočívat v květinovém loubí, pod pergolou či v besídce obrostlé kvetoucími keři. Snad nejvděčnější jsou k těmto účelům popínavé růže, které se s pomocí opory ochotně pnou nejen po plotech, ale i po konstrukcích nad vchodem, nad cestami nebo u stěn. Podzim je vhodnou dobou i k dosazování uhynulých keřů nebo k výsadbě nových kultivarů. Popínavé růže se od sebe liší vzrůstem i vzhledem květů. Jaké mají pnoucí (popínavé) růže nároky na pěstování?
Popínavé růže: Výběr druhu
Skupinu pnoucích růží tvoří druhy a odrůdy, které k svému růstu většinou potřebují náležitou oporu. Kvetou buď velkými jednotlivými květy, nebo množstvím květů uspořádaných ve shlucích. Mnohé lze použít i k řezu. Některé kvetou pouze jednou v červnu až červenci, další opakovaně až dlouho do podzimu, jako třeba osvědčená odrůda New Dawn z roku 1930, dodnes pěstovaná pro bělavě růžové, vonné květy, jež rozkvétají až do prvních mrazů.
Růst popínavých růží bývá keřovitý, uvolněný, řídký či hustý, plazivý a délka výhonů se pohybuje podle odrůdy. Květy popínavých růží jsou jednoduché, poloplné nebo plné v bohaté paletě barev i odstínů a mnohé libě voní.
Výběr pnoucích růží doplňují tak zvané lambertianky a četné odrůdy třídy Rosa Kordesii , vyšlechtěné známým německým šlechtitelem W. Kordesem. Patří k nim známé odrůdy Dortmund, Karlsruhe, Leverkusen a další.
Popínavé růže: Pěstování
Popínavé růže mají dlouhé šlahounovité výhony, a proto se výborně hodí pro zkrášlení domovních zdí, plotů, sloupů, zahradních branek, pergol, loubí, či altánů. Lze je rovněž nechat volně rozrůstat na slunných svazích a terasách, odkud jejich větve splývají dolů. Délka výhonů se pohybuje podle odrůd od dvou do šesti metrů. Vyznačují se buď hustým keřovitým nebo naopak uvolněným, řídce či hustě plazivým růstem.
Výsadba pnoucích růží
Popínavé růže můžeme sázet od konce října až do prvních mrazíků. Výhodou podzimní výsadby je větší výběr sortimentů ve školkařských závodech či květinových prodejnách. Zároveň pak i předpoklad lepšího zakořenění nové rostliny.
- Při koupi nových růží si všímáme, zda rostlina není příliš zaschlá. V takovém případě je dobré ji celou namočit na několik hodin do nádoby s vodou. Poté ji na několik dní založíme do země ve stinné části zahrady. Takto ošetřená růže se brzy zotaví a můžeme ji vysadit na definitivní místo.
- I popínavá růže vyžadují vzdušnou slunečnou polohu a hlinitopísčitou propustnou půdu.
- Před vlastní výsadbou nejprve zkrátíme kořeny ostrými zahradnickými nůžkami
- a odstraníme všechny poškozené, polámané nebo nemocné kořeny.
- Přiměřeně zkrátíme i nadzemní část.
- Do připravené, přiměřeně veliké jámy vložíme růži tak, aby nedošlo k ohnutí kořenů a místo očkování zůstalo asi 4 cm pod povrchem půdy, kterou těsně u růže přišlápneme.
- Po důkladném zalití doplníme zeminu až do výše 1/3 rostliny.
- Pnoucí růže vyžadují dostatek volného prostoru. V řadách je vysazujeme dva až tři metry od sebe, bujněji rostoucí odrůdy ještě o něco dále
Pokud růžím věnujeme na podzim dostatečnou péči, můžeme se pak od jara do podzimu těšit na záplavu nových květů.
Ochrana před mrazem
Popínavé růže můžeme částečně chvojím. Bez větších problémů přezimují obvykle růže vysazené u stěny domku, který je chrání před studenými zimními větry. Velké nebezpečí pro růže představuje v zimním období trvalé vlhko. Dáváme proto pozor, aby se na záhonech nedržela přebytečná voda, zejména v období delší oblevy či později jarního tání.
- Další informace o pěstování růží jsou k nalezení ZDE.
Foto: sxc.hu