Rostliny na plné slunce

Ještě ne tropy, ale už subtropy. Tak se jeví naše klima někdy od jara do podzimu. A tak zahrádkáři čím dím víc obracejí svůj pěstitelský zájem na rostliny, které snesou plné slunce, potřebují jen málo zálivky a „přežijí“, když se na ně nějaký den den se zálivkou docela zapomene. Teplomilné rostliny na plné slunce jsou výhodou, když je nedostatek vlastní i obecné vody a když některé obce vyhlásí zákaz zalévání zahrad z obecních zdrojů. Které rostliny snesou i letní úpal?

Jedenáctka rostlin na plné slunce, výběr

1. Bělotrn (Echinops). Je vysoký přes metr, celý šedě plstnatý a ostnatý. Kulovitá letní květenství modré či bílé barvy se po odkvětu dobře suší. Kdo rád suší květenství pro zimní aranžmá, bude mít vlastní zdroj přírodního materiálu
2. Devaterníky. Rostliny tvoří keříky stálezelených listů dorůstající do 20 cm výšky. Květ má různé barvy,  kvete v období června-července. Po odkvětu je vhodné rostlinu sestříhnout nejen kvůli kompaktnímu tvaru, ale po sestřižení opakuje kvetení.Vyžaduje slunné stanoviště a propustnou zem. Hodí se do skalky, koryt a zídek.
3. Gazánie. K nejvděčnějším letničkám patří gazánie. Snesou plné slunce a kvetou po celé léto až do prvních mrazů. Dobře se hodí na osluněné balkony. Snese, když ji občas zapomenete zalít.
   

   Gazánie

4. Hvězdnice chlumní (Aster amellus). Polovysoká rostlina kvete v pozdějším létě buď modře nebo modrofialově, pěstují se i bílé a růžové odrůdy. Déletrvající sucho a plné slunce snáší dobře
5. Hvozdíky (Dianthus) se pěstují většinou jako letničky nebo dvouletky. Pro plně osluněná stanoviště a propustné suché půdy je vhodný například hvozdík sivý (D. gratianopolitanus) a hvozdík peřitý (D. plumarius). Oba kvetou brzy zjara v barvě růžové, bílé a karmínové.
6. Levandule. Levandule se stala synonymem vůně a ve světě se komerčně pěstuje na tisících hektarech. Silice, které obsahuje, se extrahují a následně využívají v kosmetickém průmyslu. Tato krásná bylinka se hodí jak na balkon, tak do zahrady.
7. Pelyňky (Artemisia). V létě kvetoucí keříčky asi půl metru vysoké. Zdobí především svými šedozelenými plstnatými listy a stonky. Klasovité (nebo kulovité) květenství může být bílé či růžové.
8. Rozchodník. Kvete citronově žlutým květem v období červen-červenec. Tvoří koberce o výšce 10-15cm, vyžaduje slunnou polohu a humózní propustnou půdu. Hodí se na okraje skalek,k lemování cestiček i osázení koryt.
9. Šanta modrá. Rostlina tvoří trsy. Je vhodná na okraje záhonů a na zídky,kde efektně přepadává. Kvete modrým květem od června do října, kdy opakování kvetení lze podpořit sestřižením rostliny. Obsahuje silici, jež velmi přitahuje kočky, které se v ní vyvalují a okusují mladé výhony stejně jako u šanty kočičí. Rostliny vysazené v záhonech na ulici naopak odpuzují psy.
10. Trávnička přímořská (Armeria maritima). Často bývají vysazovány do skalek. Tmavě zelené trsy úzkých listů s paličkami růžových, bílých a červených kvítků se polštářovitě rozrůstají do všech stran.
11. Třapatky. Třapatky neboli rudbékie by u nás mohly patřit k nejoblíbenějším letničkám. Svou nenáročností, bohatostí a délkou kvetení se řadí hned za aksamitníky, daleko před bezpočet jiných známějších letniček. Kkvěty jsou převážně ve žlutých a bronzových odstínech. Nově byly vyšlechtěny i kultivary kvetoucí červeně.