Domů Osobní rozvoj Sarkasmus: Význam slova, způsoby užití sarkasmu

Sarkasmus: Význam slova, způsoby užití sarkasmu

od jezzina

Sarkasmus je osobitý styl hodnocení situace, při kterém mluvčí klade důraz na zdůraznění negativních stránek a dopadů. Sarkasmus bývá vynesen břitkým jazykem, často za použití jízlivosti, posměchu, cynismu nebo zostřené ironie. Ve správnou chvíli pronesený sarkasmus má někdy funkci souhrnně hodnotící, případně i uvolňující. Lidé nadužívající sarkasmu nejsou po nějakém čase v kolektivu příliš oblíbeni.

Co je sarkasmus

  • Sarkasmus je označení pro krátkou, ostrou nebo vyhrocenou větu, ve které mluvčí zhodnotí nějakou situaci, o jejímž kladném dopadu nebo vyústění není přesvědčen. Sarkasmus je vždy spojen s negativním hodnocením, pronášet kladné nebo pochvalné sarkasmy (a nemyslet to přitom ironicky) není možné.
  • Sarkasmus musí být krátký, pronesený ve správný čas a před správnými posluchači.
  • Sarkasmus využívá určité vyjadřovací prostředky: jízlivost, ironii, cynismus, parodii.
  • Mluvčí pronáší sarkasmy jasně, většinou úsečně, obvykle s přehnaně vážnou tváří, a to i tehdy, kdy použije k sarkasmu ironii nebo parodii.

Ve scénářích ano, v životě opatrně

Někteří lidé si v pronášení sarkastických soudů velmi libují. Pokud své sarkasmy dokážou zúročit například jako autoři scénářů komických skečů, povídek nebo zejména sarkastických fejetonů, je tato jejich schopnost přijímána všeobecně souhlasně.

Když se ale takový člověk, který má tendenci za všech okolností pronášet ostré soudy o čemkoliv, vyskytne například na pracovišti nebo v jiném úzkém kolektivu lidí (umělecký soubor, sportovní družstvo, politická organizace a podobně), dost často se stane buď obávaným, a nebo – častěji – nepříliš oblíbeným, svými věčnými glosami únavným.

Sarkasmus: Příklady různých prostředků

Situace: Mladá úřednice udělala chybu z nedbalosti. Šéf si ji povolal do své pracovny na pohovor. V kanceláři s napětím očekávají její návrat. Úřednice přijde, je rudá v tváři, mlčky se posadí ke svému stolu. Kolegové sarkasticky hodnotí její příchod.

  • Ironie (úmyslné využití opačného smyslu): „Tobě asi pan šéf řekl něco moc a moc pěkného…“
  • Jízlivost (připomenutí nedostatků hodnoceného člověka): „No vidíš, pořád jsi zelená jak sedma, teď máš alespoň zdravou barvu ve tvářích.“
  • Cynismus: „Půjdeš s námi na oběd, a nebo máš v plánu jít se oběsit?
  • Parodie (přehnané napodobování typických projevů v tomto případě šéfa): „Slečno Novotná! Ne-chá-pu, prostě ne-chá-pu! Mí-nus, opakuji mí-nus osobní ohodnocení!“
  • Posměch: „Jo, milá zlatá, na každého jednou dojde… To bylo s šéfem samé ťuťuťu, ňuňuňu, a teď přišlo ouvej…“

Sarkasmus ve výchově

Mnozí rodiče dospívajících dětí se k sarkasmům uchylují coby k prostředku komunikace mezi generacemi. Někdy svými sarkasmy dávají před svým nezvladatelným potomkem najevo, že pro ně není „nic nového pod sluncem“, že do pubertána „dobře vidí“, ale že jsou nad věcí, a ještě ke všemu velmi vtipní.

A značná část dospívající mládeže ze všeho nejvíc „nesnáší“ bohorovný sarkasmus svých rodičů.

0 komentář

Související

Váš názor