Mikádo, neboli bob, patří mezi nejoblíbenější účesy Je to un iverzální a snadno udržovatelný účes, jehož základen ovšem musí být perfektní střih. Mikádo je elegantní a má úžasnou schopnost zjemniot ostré linie obličeje, a nebo naopak dětsky vyhlížející či kulaté tváři dodat elegantní look.
Mikádo není žádná novinka
Mikádo se v účesové módě drží už od 20. let minulého století. I když základem mikáda jsou vlasy stejné délky, v některých módních obdobích jsou v trendech mikáda sestříhaná. Sestříhané mikádo ovšem neznamená prostřih vlasů od temene, ale setříhání vlasů do různých délek v určitých partiích hlavy – v zátylku krátké (účes podkova), asymetrické ofiny, nestejná délka vlasů v bočních partiích.
Mikádo jen od kadeřníka
Sestříhané mikádo musí vždy pocházet z ruky a nůžek odborného kadeřníka. Jakýkoliv amatérský pokus o vytvoření sestříhaného (ale i klasického) mikáda v domácích podmínkách působí rozpačitě. A naprosto nejhorší jsou snahy být sama sobě kadeřnicí.
Počítačová animace pomůže s výběrem střihu
Sestříhané mikádo je účes trochu extravagantní, proto není na škodu nechat si nejprve na zkoušku udělat účes počítačovou animací (tyto programy mají kadeřnictví poměrně běžně k mání, a nebo je mnohé ženy mají staženy ve své počítačové výbavě).
U některých typů sestřihu mikáda je třeba zvážit, zda nám nebude vadit při výkonu povolání – jedná se zejména o asymetrický střih u obličejových partií.
Jak sestříhané mikádo udržovat?
- Velmi žensky působící sestříhané mikádo stačí po umytí pečlivě vysušit ručníkem a rychle vyfoukat přes kulatý kartáč nahoru.
- Špičky některých pramínků dotvarujte voskem.
- Pár tenkých pramínků trčících z účesu pak působí dojmem, že vám právě foukl vítr do vlasů.
Účes sestříhané mikádo je vhodný pro každý typ vlasů. Pro sestříhané mikádo je ideální krátká délka, nanejvýš jen trochu polodlouhá délka (mikádo není účes z dlouhých vlasů, to by byl téměř protimluv).
A východisko z nouze? Paruka se stále perfektně sestříhaným mikádem.
Mikádo je klasický bubikopf, čili bob
Bubikokopf („chlapecká hlava“, někdy jen zkráceně „bob“, později mikádo) způsobil počátkem 20. let minulého století doslova revoluci v dámských účesech. Krátily se sukně, zjednodušovaly střihy šatů, zdobné secesní klobouky byly měněny za strohé „hučky“, pod nimiž se již nemohl vyjímat složitý a těžký účes z dlouhých vlasů. Bubikopf ovšem nelze chápat jako krátký střih dnešního pojetí, a od chlapeckého účesu se také lišil. Předpokladem byl perfektní střih, který odhalil krk a sahal nanejvýš po bradu. Pro bubikokopf byla typická ofina nebo patka, vlasy na temeni lehce zvednuté a v dolních partiích tvarované ve stočené dámské „pejzy“.
Mezi nejznámější průkopnicemikáda – „bob“ účesu – patřila americká tanečnice Irene Castle, která se nechala ostříhat už v roce 1915. Její následovnicí byla pařížská módní návrhářka Coco Chanel, jež krátký střih vlasů propagovala ke svým svetrům, jednoduchým kostýmkům a kalhotovým kreacím. Mikádo rovněž nosila extravagantní Josephine Baker. Naprostý průlom způsobila americká herečka Colleen Moore, když v roce 1923 okouzlila svou chlapecky střiženou kšticí ve filmu Flaming Youth. Stala se vzorem pro mladé ženy „džezového“ věku.