Domů Společnost Slované

Slované

od jezzina

Český národ patří do velké skupiny Slovanů. Slované žijí především ve střední a východní Evropě, kterou postupně osidlovali asi od druhého století našeho věku. Hlavní proud příchodu Slovanů na současná území spadá do čtvrtého až šestého století po Kristu. Češi patří do skupiny západních Slovanů. V současné době se počet Slovanů odhaduje na 350 až 40 milionů.

Čilá migrace Slovanů

Pohyb Slovanů z jejich historických sídel nebyl masovou vlnou, ale spíše vtékáním drobných populačních pramínků na nová území. I když začátek jejich pohybu lze zachytit již ve druhém století našeho letopočtu, jejich proudění zesílilo, až když úpadek Říma dovolil Germánům pronikat na jih. Slované se tehdy rozešli do tří základních směrů:

  1. východního, o němž ve 4. – 6. století informují byzantské prameny;
  2. jižního mezi 5. – 7. stoletím s obsazením Balkánu od Černého moře až po moře Jaderské
  3. západního mezi 4. – 7. stoletím do oblasti Pobaltí a Polabí.

Protože proudění směřovalo od východu k západu, jsou nejčastější archeologické nálezy zachyceny ve východní části Slovenska (ve 4. století již v dobách Hunů), později na jihozápadním Slovensku a na jižní Moravě (v 5. století) a teprve poté v Čechách (okolo r. 500).

Počet Slovanů v současné době

Východní Slované Jižní Slované
Rusové 150 milionů Srbové 12 milionů
Ukrajinci 57 milionů Bulhaři 9 – 10 milionů
Bělorusové 10 milionů Chorvati 8 – 8,5 milionů
Rusíni 1,2 milionu Bosňáci 3 – 4 miliony
Západní Slované Slovinci 2,5 milionů
Poláci 60 milionů Makedonci 2 – 3,5 miliony
Češi 11 milionů Černohorci 625 000
Slováci 7 milionů
Slezané 5 milionů
Moravané 525 087
Kašubové 233 000
Lužičtí Srbové 60 000 – 70 000

Vznik slovanských osad a hradišť

Období pronikání a zabydlování Slovanů bylo nazváno „dobou hradištní“.

  1. První fáze (od 2. asi do 7. století) je nazývaná starší dobou hradištní,
  2. druhá fáze (asi do r. 900) je střední dobou hradištní,
  3. poslední fáze (asi do r. 1050) pak mladší dobou hradištní.

Období raného středověku bylo dobou hladovějících rolníků žijících v nejistotě a bázni v hluboké oddanosti bohům nejprve pohanským, později jedinému křesťanskému. Život našich slovanských předků proto nebyl nijak idylický. V okolí vznikajících osad byl obvykle hluboký hvozd skrývající v sobě mnohá nebezpečí. K tomu přistupovala i potřeba čelit nebezpečí v podobě nájezdů stěhujících se germánských kmenů a později kmenů avarských. Proto si své osady naši slovanští předkové opevňovali. Hradiště byla z počátku útočištěm, později v procesu stmelování slovanských kmenů se stala sídly kmenových náčelníků (knížat) a postupně obchodními středisky i správními celky.

První záznamy o Slovanech na našem území

První ucelené informace o Slovanech na našem území zaznamenala kronika mnicha Fredegara, pocházející  z druhé poloviny 7. století našeho letopočtu v Burgundsku. Je zde zaznamenáno, že po roce 620 vypukla velká protiavarská vzpoura. Do této situace asi v roce 623 či 624 přišel k blíže neurčeným Slovanům francký kupec Sámo se svými společníky. Vzpoura vrcholila v čase, kdy Avaři r. 626 utržili katastrofální porážku u Konstantinopole (Cařihradu) a jejich moc byla velmi oslabena.

Sámo se chopil příležitosti a v bojích prokázal statečnost a velitelské schopnosti a v čele slovanských vojů vybojoval tolik vítězství, že jej Slované zvolili za svého vůdce. Vládl jim snad až do roku 659.  Po Sámově smrti se pravděpodobně jeho říše rozpadla. Touto zmínkou končí záznam o Slovanech v kronice Fredegarově.

Další písemné zprávy

  • V jiných dochovaných kronikách těch časů se o Slovanech na našem území nenachází žádná zmínka až do r. 788, kdy je zaznamenáno rozhodnutí franckého krále Karla Velikého o zřízení tzv. „České marky“ v severním Bavorsku jako vojenské hraniční oblasti francké říše proti Čechám.
  • Další záznam pak uvádí, že v letech 805 – 806 tři francké sbory podnikají výpravu do Čech, kde neúspěšně obléhají blíže neznámou pevnost Canburg. Šlo o neúspěšný pokus podrobit si české Slovany.
  • Roku 817 je východní část Francké říše přidělena nejmladšímu ze synů Ludvíka Zbožného Ludvíku Němci a roku 822 se ve Frankfurtu nad Mohanem koná velké shromáždění zástupců jednotlivých zemí Francké říše, jehož se prý zúčastnili i Češi a Moravané.
  • Další písemná informace zachycuje až vítězství knížete Mojmíra nad Pribinou v roce 833 se získáním Nitranská.

Související

Váš názor