Domů Retro Spartakiáda 1985

Spartakiáda 1985

od jezzina

Spartakiáda v roce 1985 byla posledním „podnikem“ svého druhu v socialistickém Československu. Spartakiádami se nazývala hromadná vystoupení cvičenců všeho věku a různých věkových, sociálních nebo zájmových skupin. Sestavu cviků nacvičovali většinou jeden (školní) rok, na jehož závěru se konalo vystoupení na Strahovském stadionu v Praze. Přestože měly spartakiády silný politický podtext, někteří lidé si jej příliš neuvědomovali a na spartakiády vzpomínají s nostalgií. Spartakiády se konaly v pětileté periodě od roku 1955.

Československé spartakiády

Historie československých spartakiád má dva kořeny.

  1. Jedním jsou všesokolské slety (Sokol byla tělocvičná organizace, která po komunistickém převratu v roce 1948 dostala nálepku „buržoázní“ a oficiálně zanikla)
  2. a druhým kořenem byla „dělnická spartakiáda“, kterou v roce 1921 pořádala levicová Federace dělnických tělovýchovných jednot.

Smyslem sokolských sletů i spartakiády byla veřejná prezentace jednoty, síly, tělesné zdatnosti a disciplinovanosti. Spartakiády v době socialismu byly veřejně prezentovány jako sportovní nebo tělocvičná akce podporující režim.

Jak spartakiádní vystoupení vypadala

Na ploše 63 tisíc m² (to je asi devět fotbalových hřišť) vystoupily v jednotlivých skladbách tisíce stejně oblečených a obutých cvičenců. Na ploše stadionu byly v čtvercové síti rozmístěny značky – stanoviště jedinců.

  • (Zde má původ české úsloví „Zpět na značky“, znamenající začít něco znovu).

Spartakiádní sestava se skládala z čtvercových celků, dost často 36 cvičenců. Pohybem jednotlivců uvnitř celku nebo přemisťováním celků po ploše, se pro oko diváka vytvářely obrazce (cvičenci sami je neviděli). To bylo vizuálně působivé. V době, kdy se blížilo strahovské vystoupení, se jednotlivé celky účastnily tak zvaných „secvičných“, kdy se jejich přesuny koordinovaly (secvičné se konaly na okresních úrovních). Ne všichni nacvičující se ale do nakonec do Prahy dostali. 

V roce 1985 se spartakiádní program skládal z patnácti skladeb, v nichž vystoupilo 189 512 cvičenců. Ale na místních, okrskových a okresních spartakiádách vystoupilo 2 186 900 cvičenců. V hledišti na Strahově spartakiádu 1985 vidělo jeden milion 206 000 diváků. 

  • Při příležitosti spartakiády 1985 byla vydána série poštovních známek ČSSR číslo 2699 a 2700, Československá spartakiáda 1985.

Odkud se cvičenci rekrutovali?

Třebaže byla spartakiáda prezentována jako dobrovolní aktivita, tak docela dobrovolná nebyla.

Nácvik spartakiádních skladeb byl organizován v základních organizacích ČSTV (oddíly ZRTV, základní a rekreační tělesné cvičení), do nichž chodilo po „sokolském“ zvyku cvičit značné množství lidí – od dětí po dospělé. Ti se spartakiádního nácviku opravdu účastnili dobrovolně, byla to forma prostného cvičení, na které byli zvyklí. Z ČSTV pocházeli především dospělí cvičenci (ženy, muži), ale v některých obcích i jiné věkové skupiny.

Obrovskou základnou cvičenců byly školy:

  • základní (mladší a starší žactvo, dívky, chlapci),
  • školy střední (dorostenci – dívky, chlapci),
  • školy učňovské (učňovský dorost, obvykle koeduková skladba, v roce 1985 13 824 cvičenců),
  • školy vysoké (koedukované vystoupení, v roce 1985 5184 cvičenců).

Nácvik na spartakiádu se ve školských zařízeních děl v rámci klasifikované povinné tělesné výchovy a o nějaké dobrovolnosti nemohla být řeč.

Právě tak jako asi nejpopulárnější vystoupení vojáků. Do armádních celků byli vybíráni pokud možno stejně vysocí vojáci základní služby i mladší vojáci z povolání. Na spartakiádě v roce 1985 jich na Strahově vystoupilo 13 824. Cvičení vojáků bylo vždy choreograficky i fyzicky náročné, s akrobatickými prvky.

Společná vystoupení rodičů s dětmi organizovaly buď mateřské školy nebo oddíly ZRTV, právě tak jako skladby nejmladších dětí (pět až sedm let).

Specifická a náročná byla vždy skladba, kterou nacvičovaná Svazarmem (Svaz pro spolupráci s armádou, dobrovolná organizace, v roce 1985 na Strahově 6144 cvičenců).

Ubytování a stravování cvičenců

Spartakiáda, na kterou se sjely sta tisíce cvičenců a jejich doprovodu (učitelé, vychovatelé, cvičitelé, vedoucí nácviku) byla logisticky velmi náročná akce. Konala se vždy na konci školního roku (v roce 1985 ve dnech 27. až 29. června), aby bylo lze využít uvolněných prostor školských zařízení. Cvičenci spali v internátech, na kolejích, ale ponejvíc v tělocvičnách – na tak zvaných spartakiádních lehátkách (skládací, kovových trubek a plátna). Stravovali se ve všech typech školních jídelen podle přesného plánu. Jinou formou bylo ubytování ve velkých stanech – hlavně vojsko a Svazarm. Pro osobní hygienu byla ve stanových základnách umístěna provizorní zařízení.

Kolik to cvičence stálo

Spartakiády byly silně dotovány státem. Přesto nějaké výdaje měli i samotní cvičenci (i ti „nedobrovolní“ ze škol).

  1. Jednak si museli koupit spartakiádní oblečení (tehdy se říkalo „úbor“),
  2. obuv (nejčastěji bílé plátěné cvičky. Dámským a dětským s gumou přes nárt se říkalo „jarmilky“, chlapeckým a pánským s tkanička „toníky“).
  3. Někteří cvičenci museli zaplatit i náklady spojené s cestou a se stravováním (ti,kteří nacvičovali „dobrovolně“ v ČSTV nebo ve Svazarmu).

Školním dětem přispívaly vysílající organizace. Armáda hradila cvičencům všechny náklady (včetně úborů, což ostatně byly vždy jen bílé trenýrky a obuv).

Spartakiáda 1985: Poupata

Spartakiádní skladby se cvičily do rytmu hudby. Někdy byla použita klasika (v roce 1985 cvičily ženy na melodii Dvořákových Slovanských tanců), většinou byla k vystoupením vytvořena na hudba originální. V roce 1985 zhudebnili skladbu starších žákyň František Janeček  a Jaroslav Machek , nazpíval ji tehdy populární, a hlavně médii popularizovaný Michal David. Píseň Poupata se stala symbolem poslední československé spartakiády.

Kde se vzaly „ženy s kužely/kuželi?

Nejeden hloubavější žák se asi pozastavoval nad smyslem obligátní věty v gramatických úlohách k doplňování tvrdého a měkkého -y/-i ve větě „Ženy cvičil- a skužel-.“ Chyták je v tom, že ve slově kužel jsou možné obě koncovky. S jakými to ale kužely/i ženy cvičily?

Kužel – tyčka na konci s vejcovitou bambulkou – bylo obvyklé spartakiádní náčiní, s nímž vystupovaly jedině ženy. Měl představovat kužel na přízi používaný při ručním spřádání. S kuželem ženy různě manipulovaly, podobně jako třeba mažoretky s hůlkou. Na spartakiádě v roce 1985 ale ženy s kužely/i necvičily. Měly malou obruč a stuhu.

Foto: Fotka poštovní známky (archiv aut.)

Související

7 komentáře

Anonym 3.9.2018 - 14.09

V roce 1985 ženy a dorostenka s kuželi cvičily, mám 2 kužele ještě doma.

Reply
Anonym 3.3.2019 - 19.32

V roce 1985 jsem cvičila na spartakiádě za mladší žákyně.Bylo to zcela dobrovolné a nácvik probíhal až po škole .Dostali jsme se až na Strahov a dodnes na to ráda vzpomínám.

Reply
Anonym 1.9.2019 - 12.18

V roce 1985 jsem cvičil na Strahově za mladší žáky a nejen, že to bylo dobrovolné, ale u nás na Praze 9 i silně výběrové. Dostali jsme zdarma tenisky, červené tenisové rakety a zářivé žluté míčky. Nátepníčky s modrým pruhem mám ještě schované. Také se na spartakiádní průkaz jezdilo hromadnou dopravou zdarma.

Reply
Jiří 14.10.2019 - 17.29

účastnil jsem se třech spartakiád, ale bohužel jsem na Strahově nebyl. Dnes, když se dívám na záznam ze Strahova, tak se mi to velice líbí a myslím si, že to mělo ohromný vliv, ale až po tom co Spartakiády nejsou. Alespoň na mě. Mám nahrané vystoupení z televize satelitní Československo a je to úžasné.Kdyby jsme se tak mohli spojit, mi sportovně založení a uspořádat zase Spartakiádu k potěše našeho národa. Když pozoruji jak náš sport upadá.

Reply
Markéta 19.11.2019 - 21.38

Cvičila jsem na Strahově v roce 1985 za dorostenky. Bylo to dobrovolné, dokonce se nedostalo na všechny, které chtěly nacvičovat. Bylo to úžasné, moc jsme si to užily. Jen si vzpomínám, že byly přecpané tramvaje, že jsme dokonce jednou nestihly všechny vystoupit a přejely a samozřejmě jsme se v Praze ztratily. Dodnes na to na třídních srazech vzpomínáme.

Reply
Marie 20.4.2021 - 19.45

Cvičila jsem na všech spartakiádách. Na Strahově jsem cvičila na pěti. Jsem z malé vesnice a nkdo nás do cvičení nenutí.

Reply
Ivana 22.4.2023 - 13.40

Škoda, že spartakiádám odzvonilo! Byla to velká chlouba i ve světě! A slovo“ nedobrovolně“,jsem u nikoho fakt neslyšela. Vedla jsem jeden celek žen v roce 1985 a panečku jaká radost byla,když nás vybrali na Strahov!

Reply

Napsat komentář: Markéta