Především ze staré literatury známe názvy historických délková jednotek. Některé přešly i do ustálených rčení, úsloví, přirovnání. Bereme je jako fakt a nezkoumáme je optikou dnešní metrické soustavy. Jenže pak najednou to je třeba znát – například když se zajímáme o historii usedlosti své rodiny.
Proč nás zajímají staré míry
Názvy starých délkových měr používáme, aniž bychom se valně zajímali, kolik by to bylo, když by se převedly do metrické soustavy.
- „Knížky jí vzal a zahodil, a byli skokem deset mil,“ čteme v baladě Svatební košile (K. J. Erben, Kytice).
- „Je mi to na hony vzdáleno,“ a nebo také: „Páchne to na sto honů.“ Co byl ten „hon“ a kolik by měřil?
- V ruských pohádkách ujde Ivánek „mnoho verst“, než nastane klíčová situace.
Zmatky v mírách
V Čechách a na Moravě dávných let panoval v délkovým mírách notný zmatek. Kulantněji řečeno – vedle sebe existovalo několik systémů délkových měr. Stávalo se, že i v sousedních panstvích nebo městech se měřilo jinak, v jiné soustavě. To neprospívalo obchodu.
- Už Přemysl Otakar II. měl snahu míry sjednotit (výnosem z roku 1268).
- Ovšem ještě koncem 15. století byla nejednotné míry tak zajímavým tématem, že Václav Hájek z Libočan cítil potřebu podat budoucím generacím ucelený přehled o užívaných mírách a váhách v Čechách.
- V jeho stopách šel Šimon Podolský z Podolí, který podává svědectví o situace v 17. století.
- Na Moravě platil od roku 1600 olomoucký měrný systém, který měl blízko k systému vídeňskému.
- K zásadnímu sjednocení měr a vah došlo v českých zemích teprve v 18. století.
Na venkově se ale ještě dlouhý čas používaly staré délkové míry.Názvosloví zůstalo také v lidové slovesnosti.
Staré délkové míry, nejen české
Abecední seznam
| Jednotka | Koeficient vůči metru | Poznámka | |||||
| actus (římský) | 35,47872 | ||||||
| akaina (Řecko) | 3,085252525 | Starořecká délková míra (1 orgyiá = 10 pús = 160 daktylos). | |||||
| alen (Dánsko) | 0,6277 | Tradiční dánská míra. | |||||
| aln (Švédsko) | 0,5938 | Tradiční švédská jednotka (1 aln = 2 fot). | |||||
| amma (biblická) | 0,45 | Biblická délková míra (1 amma = 24 esba) | |||||
| aršin (Rusko, loket) | 0,7112 | Stará ruská míra – loket (1 aršin = 28 djujmů). Car Petr Veliký ji určil na 28 inchů. | |||||
| ater (Egypt) | 6283,2 | Staroegyptská délková míra (1 ater = 120 chet) | |||||
| aune (Francie) | 1,18844 | Jednotka platná ve Francii do roku 1799. | |||||
| bema (Řecko) | 0,771313131 | Starořecká délková míra (1 bema = 40 daktylos). | |||||
| braccio (ita.) | 0,7 | Tradiční italská míra. Uvedená hodnota je současná hodnota. Dříve 68 – 71 cm. | |||||
| braza (Španělsko) | 1,6716 | Tradiční španělská míra (1 braza = 2 vara). | |||||
| condylos (Řecko) | 0,038565657 | Starořecká délková míra (1 condylos = 2 daktylos). | |||||
| čerta (Rusko, čárka) | 0,002116667 | Stará ruská míra (1 djujm = 12 čárek). | |||||
| čiarka | 0,002 195 | Slovenská (uherská) délková míra (1. polovina 19. století) | |||||
| čtvrť | 0,1494 | Staročeská jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. | |||||
| daktylos (řecký palec) | 0,019282828 | Starořecká délková míra. | |||||
| diaulos (Řecko) | 370,230303 | Starořecká délková míra (1 diaulos = 2 stadion). | |||||
| digitus (římský palec) | 0,018542 | ||||||
| dichas (Řecko) | 0,154262626 | Starořecká délková míra (1 dychas = 8 daktylos). | |||||
| djujm (Rusko, palec) | 0,0254 | Stará ruská míra (1 djujm = 12 čárek – čert). | |||||
| dlaň | 0,07968 | Staročeská jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. | |||||
| dolichos (Řecko) | 2221,381818 | Starořecká délková míra (1 dolichos = 6 diaulos = 12 stadion). | |||||
| esba (bibl.) | 0,01875 | Biblická délková míra. | |||||
| estadio (Portugalsko) | 260,9125 | ||||||
| estadio (špa.) | 174 | Tradiční španělská míra. | |||||
| famn (swe.) | 1,78 | Tradiční švédská jednotka. | |||||
| favn (dán.) | 1,88 | Tradiční dánský sáh. | |||||
| fod (dán) | 0,3141 | Tradiční dánská stopa. | |||||
| fot (swe.) | 0,2969 | Tradiční švédská stopa. | |||||
| fuss (něm.) | 0,31608 | Tradiční německá stopa. 1 fuss = 12 zoll. Uvedená hodnota je přibližná. | |||||
| fuť (rus., stopa) | 0,3048 | Stará ruská míra – stopa. | |||||
| gradus (roman) | 0,740664 | ||||||
| hon | 125,496 | Staročeská jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. 1 hon = 5 provazců = 210 loktů. Značil vzdálenost, kterou zdravý člověk dokázal uběhnout, aniž by odpočíval. | |||||
| chet, khet (Egypt) | 52,36 | Staroegyptská délková míra (1 chet = 100 královských loktů). | |||||
| ch’ih (Čína) | 0,35814 | Tradiční čínská míra (1 ch’ih = 10 t’sun). | |||||
| ken (jap.) | 2,11836 | Některé prameny uvádí délku 1,818 m. Byla to délka tradiční tatami. | |||||
| kráľovská siaha | 1,800 51 | Slovenská (uherská) míra platná do 1. čtvrtiny 18. století [18]. Staré slovenské jednotky. | |||||
| kráľovská siaha (15. století) | 2,125 | Slovenská (uherská) míra platná do 1. čtvrtiny 18. století. | |||||
| kyu, Q (typograf.) | 0,00025 | Typografie. Metrická typografická jednotka. | |||||
| lakeť | 0,360 102 | Slovenská (uherská) míra platná do 1. čtvrtiny 18. století. | |||||
| lakeť | 0,737 53 | Slovenská (uherská) délková míra (1. polovina 19. století). 1 lakeť = 2 stopy a 4 palce | |||||
| látro | 2,3904 | Staročeská jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. | |||||
| látro jáchymovské | 1,92 | Staročeská jednotka. | |||||
| li (Čína) | 644,52 | Tradiční čínská míra. Některé prameny uvádí 644,65 m. Nyní je používaná hodnota 500 m. | |||||
| lieue postale (fra.) | 3898,08 | 1 lieue postale = 2000 toises = 12000 pieds. Jednotka platná ve Francii do roku 1799. | |||||
| loket (vídeňský) | 0,777558 | Vídeňská délková jednotka – u nás platná v letech 1764 až 1876. | |||||
| loket český | 0,5914 | Staročeská jednotka. | |||||
| loket pražský | 0,5976 | Staročeská jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. | |||||
| loket slezský | 0,5785 | Staročeská jednotka. | |||||
| meh (Egypt) | 0,5236 | Staroegyptská délková míra – královský loket (1 meh = 7 shep = 28 zebo). | |||||
| miglio (ita.) | 1488,6 | Tradiční italská míle. | |||||
| míle česká | 7529,76 | Staročeská jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. Její hodnota byla v různých dobách a na různých místech rozdílná. | |||||
| míle poštovní (vídeňská) | 7585,936 | Vídeňská délková jednotka – u nás platná v letech 1764 až 1876. | |||||
| milha (port.) | 2087,3 | Tradiční portugalská míle. | |||||
| milla (špa.) | 1392 | Tradiční španělská míle (1 milla = 8 estadio = 5000 pie). | |||||
| mille (fra.) | 1949,04 | Francouzská míle (1 mille = 1000 toise). | |||||
| mille passus (římská míle) | 1483,36 | ||||||
| orgyiá (řecký sáh) | 1,851151515 | Starořecká délková míra (1 orgyiá = 6 pús = 96 daktylos). | |||||
| palaisté (řecká dlaň) | 0,077131313 | Starořecká délková míra (1 palaisté = 4 daktylos). | |||||
| palec | 0,026 340 1 | Slovenská (uherská) délková míra (1. polovina 19. století). 1 palec = 12 čiarok [18]. | |||||
| palma (římská dlaň) | 0,074168 | ||||||
| passus (římský dvojkrok) | 1,48336 | ||||||
| pé (port.) | 0,33324 | Tradiční portugalská stopa (1 pé = 12 polegadas). | |||||
| péchya (řecký loket) | 0,462787879 | Starořecká délková míra (1 péchya = 24 daktylos). | |||||
| pes (římská stopa) | 0,296672 | ||||||
| piaď | 0,180 051 | Slovenská (uherská) míra platná do 1. čtvrtiny 18. století [18]. | |||||
| pica (typograf.) | 0,004233333 | Typografie. 1 pica = 12 point. | |||||
| píď | 0,1992 | Staročeská jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. | |||||
| pie (špa.) | 0,2786 | Tradiční španělská míra (1 pie = 12 pulgadas). | |||||
| pied (fra.) | 0,32484 | 1 pied = 12 pouces. Jednotka platná ve Francii do roku 1799. | |||||
| plethron (Řecko) | 30,85252525 | Starořecká délková míra (1 plethron = 100 pús = 1600 daktylos). | |||||
| point (typograf.) | 0,00035146 | Typografie. | |||||
| polegada (port.) | 0,02777 | Tradiční portugalský palec. | |||||
| pounce (fra.) | 0,02707 | Jednotka platná ve Francii do roku 1799. | |||||
| provazec rybářský | 13,1472 | Staročeská jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. | |||||
| provazec viničný | 38,2464 | Staročeská jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. | |||||
| provazec zemský (Karel IV.) | 30,88 | Staročeská jednotka (Karel IV.). | |||||
| provazec zemský (Přemysl Ot. II.) | 25,26 | Staročeská jednotka (Přemysl Ot.II.). | |||||
| prst | 0,01992 | Staročeská jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. | |||||
| prut | 4,7808 | Staročeská jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. | |||||
| prut (14. století) | 2,92 | Staročeská jednotka. | |||||
| prut inženýrský (vídeňská) | 3,16081 | Vídeňská délková jednotka – u nás platná v letech 1764 až 1876. | |||||
| pu (Čína) | 1,7907 | Čínská míra (1 pu = 5 ch’ih). | |||||
| pulgadas (špa.) | 0,02322 | Tradiční španělská míra. | |||||
| pús (řecká stopa) | 0,308525253 | Starořecká délková míra (1 pús = 16 daktylos). | |||||
| pygon (Řecko) | 0,385656566 | Starořecká délková míra (1 pygon = 20 daktylos). | |||||
| rakouská čárka | 0,002195 | ||||||
| rakouská pěst (vídeňský) | 0,10536 | ||||||
| rakouská stopa (vídeňská) | 0,316081 | Vídeňská délková jednotka – u nás platná v letech 1764 až 1876. | |||||
| rakouský palec (vídeňský) | 0,02634 | Vídeňská délková jednotka – u nás platná v letech 1764 až 1876. | |||||
| rakouský sáh (vídeňský) | 1,896484 | Vídeňská délková jednotka – u nás platná v letech 1764 až 1876. | |||||
| remen (Egypt) | 0,371 | Staroegyptská délková míra. | |||||
| ri (jap.) | 3926,79936 | ||||||
| sáh staročeský | 1,7928 | Staročeská jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. | |||||
| sažeň (rus., sáh) | 2,1335 | Stará ruská míra – sáh. Car Petr Veliký míru stanovil na 7 anglických stop (1 sažeň = 3 aršiny). | |||||
| shaku (jap.) | 0,303022 | Japonská stopa | |||||
| shep (Egypt) | 0,0748 | Staroegyptská délková míra (dlaň). 1 shep = 4 zebo. | |||||
| siaha | 1,896 483 | Slovenská (uherská) délková míra (1. polovina 19. století). 1 siaha = 6 stop [18]. | |||||
| sotka (rus.) | 0,02134 | Stará ruská míra. | |||||
| spithame (řecká píď) | 0,231393939 | Starořecká délková míra (1 spithame = 12 daktylos). | |||||
| stadion (řecký 170-200 m) | 185,1152 | Starořecká délková míra (1 stadion = 600 pús). Velikost se lišila podle stadionů postavených v různým místech. | |||||
| stadium (římský) | 184,7088 | ||||||
| stopa | 0,316 080 6 | Slovenská (uherská) délková míra (1. polovina 19. století). 1 stopa = 12 palcov [18]. | |||||
| stopa česká | 0,2964 | Staročeská jednotka. | |||||
| stopa moravská | 0,2959 | Stará moravská jednotka. | |||||
| stopa slezská | 0,2894 | Stará slezská jednotka. | |||||
| sun (jap.) | 0,0303022 | ||||||
| točka (rus., tečka) | 0,000254 | Stará ruská míra. | |||||
| toise (fra.) | 1,94904 | 1 toise = 6 pieds = 72 pouces. Jednotka platná ve Francii do roku 1799. | |||||
| tophah (bibl.) | 0,075 | Biblická délková míra (1 tophah = 4 esba). | |||||
| t’sun (Čína) | 0,035814 | Tradiční čínská míra. | |||||
| tu (Čína) | 161130 | Tradiční čínská míra (1 tu = 250 li). | |||||
| uhorská míľa | 8 533,60 | Slovenská (uherská) délková míra (1. polovina 19. století) [18]. | |||||
| vara (mex.) | 0,837946 | Jednotka délky známá také jako španělský yard používaná také na jihozápadě USA a ve španělsky hovořících zemích. | |||||
| vara (špa.) | 0,8358 | Tradiční španělská míra (1 vara = 3 pie = 36 pulgadas). | |||||
| versta (Rusko) | 1066,781 | Stará ruská míra (1 versta = 1500 aršinů). | |||||
| veršok (Rusko) | 0,044 | Stará ruská míra. | |||||
| xylon (Řecko) | 1,388363636 | Starořecká délková míra (1 xylon = 72 daktylos). | |||||
| zebo (Egypt) | 0,0187 | Staroegyptská délková míra (prst). | |||||
| zeret (biblické) | 0,225 | Biblická délková míra (1 zeret = 12 esba). | |||||
| zoll (něm.) | 0,02634 | Tradiční německý palec. 1 zoll = 1/12 fuss. Uvedená hodnota je přibližná. Ve Švýcarsku je 1 zoll = 3 cm. | |||||
| zrno ječné | 0,00498 | Staročeská jednotka zavedená Přemyslem Otakarem II. | |||||
Ilustrační foto: pixabay.com