Úder do hlavy

Úder do hlavy je úraz, který nelze bagatelizovat. Jeho následky nemusejí být patrné na první pohled a laik je nemusí rozpoznat ani na “pohled druhý”. Někdy se potíže po úderu do hlavy projeví typickými příznaky okamžitě. V jiných případech může být první doba po úderu do hlavy bez viditelných příznaků. Přitom některé následky úrazu hlavy je nutno vyšetřit a ošetřit v čase co nejkratším. Jaké hrozí nebezpečí po úderu do hlavy? Kdy volat rychlou pomoc?

Úder do hlavy, úraz v každém věku

Úder do hlavy je častým úrazem, k němuž člověk může “dojít” v kterémkoliv věku a i při velmi klidném způsobu života.

• I velmi malé dítě je ohrožováno pádem na hlavu – třeba pádem z kočárku, z pohovky, nárazem čela do nábytku, pádem na hlavu při nácviku chůze.
• Čím je větší, tím možností úrazů hlavy přibývá: učí se jezdit na kole, lyžovat, bruslit, jezdit na skateboardu…
• Ve školní věku přibudou sporty, “rvačky”, jízda na koni, později ještě pády z motorky. Jakýkoli náraz do hlavy je nebezpečný.

Tytéž možnosti úrazu mají i dospělí. Ale přibude ještě riziko pracovních úrazů v některých profesích, adrenalinové sporty, autonehody.

Následky se mohou projevit, když už je pozdě

Úder do hlavy může skončit třeba jen banální modřinou nebo boulí, případně povrchově sedřenou kůží. Potíž je v tom, že do nitra hlavy laik pouhým okem nevidí.

Jestliže otřes mozku je možno poznat zpravidla bezprostředně podle typického chování postiženého, prasklinu na lebce nebo zlomeninu spodiny lební odhalí často jedině rentgen.

I člověk, který úder do hlavy přestál zdánlivě ve zdraví a bezprostředně po úrazu ho nic nebolí, může později třeba i zemřít na otok mozku či krvácení uvnitř lebky. Že uvnitř hlavy nepraskla drobná tepénka, která ohrožuje život, se někdy pozná až po dvou týdnech. Bolest se někdy projevuje i se značným časovým odstupem od samotného traumatu, jako je otřes mozku, krvácení či zlomenina lebeční kosti.

Otřes mozku po úderu do hlavy

Silný úder do hlavy může způsobit tak zvaný otřes mozku, jehož závažnost nemusí být patrná na první pohled.

• Jasným příznakem otřesu mozku je bezvědomí.
• Postižený trpí poruchou paměti.
• Signálem k ostražitosti jsou bolesti břicha, nevolnost či apatie,
• alarmujícími příznaky jsou zvracení, křeče kdekoli na těle.
• Dalšími varovnými příznaky jsou krvácení z uší či výtok bezbarvé tekutiny.

Rizikem je možnost následného nitrolebečního krvácení a otoku mozku, které hrozí nejvíce v prvních 24 hodinách po úrazu.

Ve velkém ohrožení jsou lidé, kteří po úderu do hlavy sice utrpěli otřes mozku, ale neupadli do bezvědomí. Je na ně pak pohlíženo jako by se jim zase tak vážného nestalo a lékařské péče se jim může dostat až když už je pozdě.

Lékaři ve zdravotnické osvětě připomínají, že mozek se “chová” jako jiná část těla – například podvrtnutý kotník nejvíc oteče až druhý den po úrazu. Tak je to i s mozkem. Rozpíná se uvnitř pevné lebky, sám sebe otokem utlačuje a dochází k jeho poškození.

Úder do hlavy: Kdy volat rychlou záchrannou službu

• Jestliže zraněný upadl do bezvědomí nebo do něj krátkodobě upadá
• Když jsou po úrazu porušeny kosti hlavy
• Když zraněnému vytéká z nosu nebo z uší krev nebo bezbarvá tekutina
• Jestliže má zraněný po úderu do hlavy změněné chování, nepamatuje si na okolnosti úrazu, chybí mu stabilita
• Když zraněná pociťuje silnou bolest hlavy,
• má poruchy vidění,
• trpí pocity na zvracení nebo zvrací,
• motá se mu hlava, cítí ospalost
• nebo když je nečekaně agresivní.

Do příjezdu záchranářů by měly osoby poskytující první pomoc postiženého stabilizovat v polosedící poloze s podepřenými zády, aby měl hlavu výš než tělo.

• V případě bezvědomí je třeba kontrolovat jeho dýchání. Jestliže mu z ušíí nebo z nosu vytékají tekutiny, osoby poskytující první pomoc je nechají volně vytékat, nesnaží se je nějak zastavovat.

Jiné typy poranění mozku

• Kontuze mozku neboli pohmoždění mozku představuje nepenetrující trauma mozkové tkáně. Vzniká na základě síly, která je větší než u otřesu mozku.
• Roztržení mozku: Dojde k přímému poškození mozku následkem traumatu. Je spojený s poraněním lebky a většinou u těchto případů není dobrá prognóza.
• Komprese mozku: Jde o jeho stlačení. Někdy se vyvíjí po kontuzi mozku. Při stlačení se může mozkový kmen dostat do velkého týlního otvoru. Tím mohou být postižená důležitá centra.
• Posttraumatické komplikace: Mezi ně patří epidurální a subdurální hematomy, obrny mozkových nervů, posttraumatická epilepsie.