Vajgélie, jinak také weigelie nebo weigelia, je okrasný keř, který nemá žádné zažité obecné české jméno. A to je škoda, protože vajgélie je keř velice vděčný: není náročný na pěstování. Vajgélie se hodí jako solitér, do skupiny dřevin, k zakrytí nehezkého zákoutí nebo jako živý plot. Vajgélie květnatá (Weigela florida) pochází z Japonska a Číny. Vajgélie mají nádherné zvonkovité, nejčastěji růžové, ale i bílé, žluté, karmínové a losové květy, které rozkvétají dvakrát, někdy i víckrát za rok. Některé kultivary vajgélií mají netradiční barevné nebo skvrnité listy.
Weigelia, česky vajgélie
Vajgélie je opadavý keř, který je typický svými půvabnými zvonkovitými, nejčastěji růžovými květy. Pochází z východní Asie. Kvete dvakrát, někdy i víckrát za rok, což není pro naše původní dřeviny obvyklé. Nejbohatší na květy bývají vajgílie na jaře. Keře weigelie dobře známe, ale jen málokdo umí tuto dřevinu pojmenovat. Možná je to tím, že ani nemá jiný český název než vajgélie květnatá.
Weigelia: Popis dřeviny
- Weigelia (vajgelie) vytváří vzpřímený keř.
- Plně dřevnaté větvičky jsou někdy mírně čtyřhranné, holé nebo mírně plstnaté.
- Pupeny jsou plstnaté až chlupaté.
- Listy weigilie rostou vstřícně, mají krátký řapík, k větvičce skoro přisedají. Mají pilovitý okraj.
- Květy, pro něž především se weigilie pěstují, jsou pětičetné zvonky, vyrůstající samostatně nebo v řidčím vrcholíkovém květenství. Někdy jsou květy delší, nálovkovité. Kališní lístky květů jsou nejčastěji růžové s purpurovou kresbou nebo purpurové. Některé druhy weigilie mohou mít květy bílé nebo žluté. Plodem vajgílie je dřevnatá tobolka obsahující křídlatí i bezkřídlá semena.
Vajgéliím nejvíc vyhovují propustné živné půdy, ale jinak nemají vysoké nároky. Mají rády slunce, ve stínu nebo v polostínu slabě kvetou. Obejdou se bez zvláštní péče, nevadí jim exhalace, a tak se často vysazují na veřejná prostranství do skupin dřevin, na rabata, do parků, na partery veřejných budov, pořizují se z nich živé ploty.
Vajgélie jsou dlouholeté a co se péče o ně týká, stačí je zjara ořezat. Řez jim prospívá, obrážejí dobře a omlazené keře víc kvetou.
Některé kultivary vajgélií mají netradiční barevné nebo skvrnité listy.
Weigelie „ v kostce“
- Nejlépe prospívají v kypré zahradní půdě s obsahem humusu.
- V příhodných podmínkách není zálivka nutná, ani v létě.
- Nejvhodnější je kyselá až slabě alkalická půda.
- Pokud obsahuje větší množství vápníku, mohou rostliny trpět chlorózou.
- Velice prospěšné je prosvětlení keřů každým druhým rokem a radikální zmlazení starších keřů.
- Jednotlivé květy vydrží svěží asi dva týdny, takže keře kvetou zpravidla po dobu čtyř až šesti týdnů, ovšem některé odrůdy, například Bristol Ruby, Eva Rathke, Eva Supreme a další kvetou v červnu až červenci a opakují květy až do podzimu. Ohromuje množstvím květů v růžové, lososové nebo karmínově červené barvě.
- Vajgélie se množí velice snadno.
- Snítek vajgélií, podobně jako zlatic, meruzalek, tavolníků, magnólií a dalších dřevin lze s úspěchem použít k zimnímu přirychlení ve váze, podobně jako „barborky“ z třešní a višní. Stanou se tak něžnou vánoční ozdobou.
Foto: (jez)