Stalo již takovým klišé připomínat v souvislost s parním strojem „hlášku“ z filmu Marečku, podejte mi pero. Že devatenácté století bývá nazýváno „stoletím páry“. Vynález parního stroje je ovšem staršího data. A parní stroj neměl jediného vynálezce. Byl postupně zdokonalován a vývoj trval po několik století.
Století páry
Čerpadla vody pronikající do dolů, lokomotivy, kolesové parníky a parníky s lodním šroubem, katry, cirkulárky, zemědělské stroje a zařízení, zemní i vodní bagry, stroje textilek a jiných továren, parní válce na úpravu cest a další „sentinely“ – všechna tato zařízení (a ještě mnohem víc) byla svého času poháněna parními stroji.
Vynález parního stroje rozpoutal nevídaný průmyslová boom na celém světě. V 19. století se parní stroj stal nejvýznamnějším zdrojem energie -v průmyslu i v dopravě. Proto se tomuto století také říká století páry. A tuto školometskou frázi postavili scénáristé Svěrák+Smoljak (mimochodem, oba kantoři) tak zvaně „na hlavu“, když jedné z postav filmu Marečku, podejte mi pero vložili do úst nesmrtelnou větu, že „Jan Neruda se narodil ve století páry.“
Parní stroj: Pokusy upadlé v zapomnění
Jenže první pokusy o sestrojení stroje poháněného párou se datují už do prvního století našeho letopočtu. Uvádí se, že první mechanický stroj poháněný parou sestrojil Hérón Alexandrijský. Tato spíš jenom ukázka možné síly páry ovšem nenašla praktického využití.
Dále se z různých zdrojů dočíst, že roku 1543 předvedl španělský námořní kapitán don Blasco de Garay (1500 – 1552)předvedl v Barceloně loď poháněnou parou a lopatkovým kolem. Ale dál se nedělo nic, parníky ještě musely na své vynálezce počkat.
Vynálezci parního stroje
První prakticky využitelný (a využívaný) stroj na parní pohon zkonstruoval a postavil anglický kovář a vynálezce Thomas Newcomen v roce 1712 společně se svým společníkem Thmasem Saverym. Vycházeli z prací a objevů Francouze Denise Papina (jehož zájem o páru se navždy zhmotnil do tlakového hrnce pro domácnost i průmyslové využití).
Skotský vynálezce Jams Wat jejich stroj zdokonalil a nechal si patentovat. Jednalo se o stroje na principu kondenzace syté páry ve válci.
V letech 1722-1724 postavil Newcomenův atmosferický parní stroj – první na evropském kontinentě – anglický mechanik Issak Potter. Atmosferický parní stroj Newcomenova typu pracoval na základě kondenzace vodní páry. Když horká pára z kotle vytlačila píst nahoru, uzavřel se ventil u kotle a pod píst se vstříkla studená voda, která způsobila rychlou kondenzaci a tím i podtlak.
Mezníky v historii parního stroje
- 1643 – 1644: Evangelista Torricelli objevil důsledky atmosferického tlaku.
- Po roce 1650: německý přírodovědec a starosta Magdeburgu Otto von Guericke navrhl a postavil vakuové čerpadlo. Efektním pokusem s polokoulemi, jež po vyčerpání vzduchu ani koňské spřežení nemohlo odtrhnout od sebe, demonstroval pro veřejnost sílu atmosférického tlaku. V těchto experimentech pokračovali například Blaise Pascal a Robert Boyle.
- Po roce 1673: Holandský fyzik Christiaan Huygens s Francouzem Denisem Papinem prováděli experimenty s primitivním výbušným pístovým strojem. Do horní polohy je píst vynesen výbuchem střelného prachu a vrácen zpět atmosferickým tlakem.
- 1690: Denis Papin postavil model atmosferického parního stroje.
- 1698: Angličan Thomas Savery získává anglický patent pro parní čerpadlo navržené k odvodňování dolů.
- 1706: Denis Papin postavil v Hessenu svůj atmosferický parní stroj. Krátce po spuštění měl poruchu, kterou se nepodařilo odstranit.
- 1707: Petr I. Veliký přikázal umístit v Letní zahradě v Petrohradě Saveryho atmosferické parní čerpadlo k pohánění fontán.
- 1712: Anglický kovář, výrobce nástrojů a obchodník se železem Thomas Newcomen navrhl první použitelný atmosferický parní stroj.
- 1722-1724: Anglický mechanik Issak Potter postavil v Nové Bani na Slovensku Newcomenův atmosferický parní stroj. Během následujících generací bylo na Slovensku postaveno několik dalších atmosferických parních strojů.
- 1736: Jonathan Hull (Hulls) získává první patent na kolesovou loď poháněnou Newcomenovým atmosferickým parním strojem.
- 1758: Josef Karol Hell postavil na Slovensku atmosferický parní stroj Newcomenova typu o výkonu 12.3 HP (9.172 kW).
- 1764-1766: Ruský mechanik Ivan Vasiljevič Polzunov postavil dvouválcový atmosferický parní stroj.
- 1765:James Watt ukázal, že většina energie se v atmosférickém stroji spotřebuje na ohřívání válce a vytvořil daleko úspornější stroj s odděleným kondenzátorem. Navrhl také dvojčinný stroj, kde se pára pouštěla střídavě pod píst a nad píst, což umožnilo pracovat s vyšším tlakem páry.
Angličan John Smeaton se pokusil vyrobit vrták pro válce atmosferických parních strojů.- 1769-1772: Francouzský vojenský inženýr Nicolas Cugnot navrhl první použitelné vozy na parní pohon. Šlo o vozy poháněné dvouválcovým atmosferickým parním strojem.
- 1772: Angličan John Smeaton vylepšil na základě vědeckých výpočtů atmosferický parní stroj.
- 1774-1775: Angličan John Wilkinson postavil podstatně vylepšený vrták pro dělové hlavně. Mohl být rovněž použit pro vrtání válců parních strojů a zajišťovat tak přesnost těchto válců.
Tabulka zdroj: Wikipedie
Foto: pixabay.com
Zdroj: S využitím Wikipedie, otevřené encyklopedie