Přežít zimní měsíce tak, že se: „hodně najím, zalezu někam do teplého pelechu a budu spát od listopadu do března,“ tak to je přání mnoha lidí, kteří znají zoologii, a nemají rádi zimu se vším, co k ní náleží. Přání to je nesplnitelné, člověk k zimnímu spánku není uzpůsoben. Vzdálen je ještě jiný způsob přečkání delšího období v podchlazením stavu bez příjmu potravin – hybernace (nebo i hibernace). Ta je zatím běžná jen ve světě sci-fi.
Zimní spánek zvířat
Zimní spánek je reakce organismu některých živočichů, kdy vlivem nízkých teplot a při patřičné genetické výbavě:
- vyhledávají před zimou chráněný úkryt,
- upadnou do stavu podobnému spánku
- a bez příjmu vod a potravy přečkají nepříznivé zimní období.
Do zimního spánku upadají zvířata, která by během zimy nenašla obživu: netopýři a ježci by nenašli hmyz či malé bezobratlé živočichy, křečci, syslové nebo plši nenajdou potřebnou rostlinnou stravu. Tito nevelcí živočichové zimu přežijí v tak zvaném pravém zimním spánku, kdy se sníží jejich tělesná teplota.
- Větší zvířata – nejznámější jsou například medvědi a jezevci, sice také nejsou v zimě aktivní, tráví zimu v úkrytu, ale jejich tělesná teplota neklesá a občas se probudí a vylézají z úkrytu ven. Takovému přežívání zimy odborníci říkají nepravý zimní spánek.
Proč malá zvířata na zimu usínají
Nedostatek potravy je sice hlavním důvodem zimního spánku, ale je to takový začarovaný kruh. Ono i udržet si stabilní a k normálnímu životu potřebnou tělesnou teplotu znamená velký výdej energie. Malá zvířata prochladnou rychleji a nevydrží dlouho bez potravy.
- Někteří dokážou vyhledat potravu i pod sněhovým příkrovem.
- Jiní si dokážou nadělat zimní zásoby.
- Těla jiných malých živočichů se před zimou obalí důkladnou vrstvou tuku (zásobárna energie), zalezou hluboko do připravených „pozic“ a tam upadají do zimního spánku.
Syslové, kteří patří mezi velké „spáče“, si před zimou ve svých norách nadělají zásoby. Když se nečekaně probudí, mají hned co „zakousnout“.
Medvěd není malý, a také spí
Medvěd je takovým příkladným zvířetem, které celou zimu prospí. Rádi říkáme: „Chtěl bych být medvědem a spát…“ Ale život medvědí je jiný, než život třeba sysla.
- Medvěd se celé léto snaží přijímat tolik potravy, aby před zimou ztučněl.
- Pak vyhledá nějaký před zimou chráněný přírodní úkryt: třeba skalní dutinu.
- V ní se uloží ke spánku, ale jeho tělesné pochody se nezpomalí.
Protože neklesne jeho tělesná teplota, jeho orgány pracují stejně jako v létě. Má stejný rytmus dechu a stejný, jen nepatrně snížený tep. Takže potřebuje občas občerstvení. Jako když se v noci probudíme hladem a žízní. Stačí jedno sousto a dva tři loky vody – a můžeme spát dál. Tak i medvěd se občas probudí a proslídí okolí, zda by nenašel něco malého k snědku a nemohl utišit žízeň. Pak zase usíná.
- Podobně jako medvědi – a při stejných tělesných pochodech – přežívají zimu i jezevci.
Víte, že…
… spící sysel sníží svou tělesnou teplotu na 0,5–2 °C, jeho srdce zpomalí na dva až tři údery za minutu a poklesne i jeho krevní tlak?
… některé druhy severoamerických syslů přežívají i s tělesnou teplotou – 3 stupně Celsia? Jejich buněčná tekutina totiž obsahuje látky podobné nemrznoucím směsím do chladičů.
… křeci si dokážou během léta nanosit do nory až 15 kg obilí?
…. někteří jednotliví medvědi na zimu vůbec neusínají?
Foto: pixabay.com