Domů ZahradaZelenina Nemoci brambor

Nemoci brambor

od jezzina

Nejpěstovanější okopanina u nás má poměrně dost nepřátel. Není to jen nepřízeň počasí. Na brambory útočí svět mikrooraganisnů  (bakterie, houby, plísně), i druhy ze světa živočišné říše ( mšice, brouci, larvy brouků…). Evropa, v níž brambory nejsou původním druhem, se škůdci svádí neustávající boj. Brambory stojí na čtvrté příčce v hodnocení  významu pro lidskou výživu. Zbavit bramboru nemocí stojí zemědělcům zato.

Chránit brambory – stále aktuální téma

 Brambory jsou jednou z nejvýznamnějších zemědělských plodin. Větší význam pro lidskou výživu mají pouze pšenice, rýže a kukuřice setá. „Podle údajů FAO je zhruba 52 % světové produkce brambor použito jako potravina, 34 % jako krmivo, 11 % tvoří sadbové brambory a 3 % jsou surovinou pro výrobu škrobu a lihu. V zemích EU se brambory jako krmivo již téměř nevyužívají, jsou nahrazeny především sójou a kukuřicí. V Česku představuje plocha osázená bramborami asi 1,3 % orné půdy a od začátku 90. let se stále snižuje,“ uvádí česká verze Wikipedie.

Obecně se škůdci brambor rozdělují na:

  1. škůdce bramborové natě
  2. na škůdce kořenů,
  3. stolonů (podzemní výhony jejichž vrcholy se přeměňují v hlízy)
  4. a hlíz bramboru.

Brambory mají škůdce mezi bakteriemi, plísněmi, houbami, viry a viroidmi. Napadají je mšice, brouci, larvy brouků. Nemocemi trpí nadzemní list i podzemní kořenový systém brambory, zkázonosné choroby se mohou objevit i u brambor skladovaných. 

Houbové a bakteriální choroby brambor

  • plíseň bramborová (Phytophthora infestans)
  • černá noha (Erwinia carotovora var. atroseptica)
  • hnědá skvrnitost listů (Alternaria solani)
  • kořenomorka bramborová (Rhizoctonia solani)
  • strupovitost brambor (Streptomyces scabies)
  • rakovinec bramborový (Synchytrium endobiotikum)
  • bakteriální kroužkovitost bramboru (Clavibacter michiganehsis subsp. sepedonicus)
  • hnědá plíseň brambor
  • Skládkové choroby brambor
  • fuzáriová hniloba (Fusarium ssp.)
  • suchá fomová hniloba (Phoma foveata)
  • mokrá bakteriální hniloba (Erwinia carotovora)
  • stolbur bramboru
  • Viry a viroidy
  • Y virus bramboru)
  • virus svinutky bramboru
  • A virus bramboru PVA
  • viroid vřetenovitosti

Škůdci bramborového porostu

Porosty brambor bývají poškozovány škůdci nadzemními i podzemními. Části rostliny jsou napadány

  1. přímo požerem nebo sáním,
  2. anebo škodí nepřímo – přenosem chorob, především virových, ale i houbových a bakteriálních.

Mechanická poškození se projevují jako vstup pro patogenní houby a bakterie. Do jako míry bude brambořiště poškozeno, to se odvíjí od více faktorů:

  • pěstovaná odrůda,
  • použitá agrotechnika,
  • výživa a
  • způsob ochrany, kterou zvolí pěstitel,
  • dále pak záleží na průběhu povětrnostních a vegetačních podmínek.

Mšice

Mšice (Aphidoidea) způsobují přímé škody spíš výjimečně, a  tehdy, dojde-li k jejich kalamitnímu přemnožení. Početné kolonie neokřídlených, ale i okřídlených mšic sáním oslabují trsy brambor, na kterých se vyskytují různé deformace, kroucení listů a popřípadě i nekrózy. Při sání rostlinných šťáv ovšem přenášejí kromě viru X (PVX) všechny hospodářsky významné viry bramboru. U viru svinutky (PLRV) není dokonce znám žádný jiný způsob přenosu než mšicemi. K nejvýznamnější přenašeč virových chorob brambor patří mšice broskvoňová (Myzus persicae Sulz.)mšice řešetláková (Aphis nasturtii Kalt.) a mšice chmelová (Phorodon humuli Kalt.). Chemická ochrana proti mšicím je nejvíce účinná proti persistentním virům.

Křísi a ploštice

Ze savého hmyzu mohou na rostlinách bramboru přímo škodit nebo přenášet nebezpečné choroby ještě křísi (Cicadoidea) a ploštice (Heterodera). Poškození křísi vyvolává tzv. žlutou skvrnitost, kdy na listech vznikají světle žluté skvrny, které jsou zřetelné při pohledu proti světlu.

Mandelinka bramborová

Mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata Say.) je nejvýznamnější škůdce brambor. Při silném přemnožení může způsobit i holožíry a tím podstatně snížit výnos. Škodí okusem listů i stonků, někdy i vyčnívajících hlíz. Ochrana proti mandelince spočívá ve využití agrotechnických, biologických a chemických opatření.

Háďátko bramborové

Háďátko bramborové (Globodera rostochiensis a Globodera pallida) je karanténní škůdce, při jehož výskytu je nutné dodržovat přísné karanténní předpisy. Je to drobný, většinou mikroskopicky zjistitelný červ, který napadá kořeny brambor. Ty odumírají a vytvářejí se nové vlásčité kořeny. V současné době je více než 70 % u nás registrovaných odrůd odolných vůči háďátku bramborovému.

Drátovci

Drátovci (Elateridae) jsou larvy kovaříků, které poškozují především podzemní části rostlin, zřídka i nať. Nejvíce škodí na hlízách. Vyžírají povrchové dírky, často však vnikají i hluboko do hlíz, kde vytvářejí četné chodbičky vyplněné výměšky. V závěru vegetace hlízy většinou opouštějí a zůstávají v půdě. Poškození hlíz drátovci je někdy zaměňováno s poškozením kořenomorkou bramborovou.

Osenice polní

V teplejších oblastech republiky bylo zjišťováno poškození  bramborových hlíz housenkami osenice polní (Agrotis segetum Schiff). Tento škůdce patří mezi motýli. Housenky vyžírají v hlízách brambor velké nepravidelné díry, často i chodby, výjimečně okusují listy.

Slimáci

Především ve vlhkých letech lokálně škodí na hlízách i na nati slimáci (Limacidae). Při silném přemnožení mohou způsobovat i holožíry. Ve hlízách vyžírají různě velké díry a chodby. Slupka většinou na hlíze zůstává.

0 komentář

Související

Váš názor