Z prodejen již před časem zcela zmizel domácí česnek. S česnekem dováženým z Číny však nejsou spokojeni ani zelináři – nedá se skladovat, ale ani spotřebitelé – neobsahuje tolik silic, takže není tak „ostrý“, jak česká kuchyně požaduje. A tak se pěstování česneku vrací na české zahrádky. A když se úroda česneku vydaří, kromě tradiční chuti se pěstitel může těšit i z nějaké té ušetřené koruny. Česnek je zdrojem zdraví, a proto bychom ho měli nejen víc pěstovat, ale především víc konzumovat. Kromě jiného také působí blahodárně proti kornatění cév.
Se sadbou poradí odborník
Česnek dělíme na paličáky a nepaličáky. Paličáky vytváří během vegetace květní stvoly s pacibulkami. Nepaličáky nevytvářejí květ, ale počet stroužků v cibuli může dosahovat i více jak 30 kusů. Z hlediska historického vývoje (fylogeneze) pravděpodobně předchůdce česneku ztratily schopnost tvořit pohlavní orgány (květy, semena) a místo nich se vytvořily nepohlavní pacibulky, které se u některých rostlin stáhly do cibulí a tak vznikly česneky – nepaličáky. S výběrem sadby poradí odborník v zahrádkářské nebo semenářské prodejně.
Jak na pěstování česneku?
- Nejlepší sklizně česneku dávají podzimní výsadby (do poloviny října), česnek z jarní výsadby zase déle vydrží. Nevkládáme ho na záhony čerstvě vyhnojené chlévským hnojem a sázíme jen pěkně vyvinuté stroužky z obvodu hlávky. Střední stroužky zkonzumujeme v kuchyni.
- Při výsadbě česneku dbáme, aby špičky stroužků byly asi tři centimetry pod povrchem půdy. Všeobecně se česnek sází na vzdálenost 20 krát 10 centimetrů, ale máme-li dost místa, můžeme ho sázet řidčeji. Stroužky zásadně nesázíme sázecím kolíkem, ale zatlačujeme je do hodně kypré půdy třemi prsty. Při sázení kolíkem zůstává pod stroužky vzduch a ty pak špatně zakořeňují.
- Během vegetace respektujeme běžné zásady. Udržujeme záhony v nezapleveleném stavu, půdu kyprou na povrchu. Porost by v začátku měl mít dostatek vláhy. Po dešti plečkujeme, aby voda póry neutíkala bez účinku do ovzduší.
- Z chemické ochrany používáme v průběhu vegetace jako preventivní postřik proti květilce cibulové, některé prostředky na žravý hmyz. Další postřik aplikujeme v době druhého náletu obaleče.
- Květní stvoly u česneku vyštipujeme co nejdříve, a to těsně nad listy. Několik jedinců ponecháme jako kontrolní, abychom věděli, kdy je čas sklizně. Ta je u paličáku tehdy, když se stvol začíná napřimovat. Tyto jedince ponecháme růst na pacibulky. Po sklizni sušíme na vzdušném místě. Listy a kořeny odstraňujeme až po dokonalém oschnutí.
- Pěstování česneku vyžaduje osluněné stanoviště. Je nutno dodržovat střídání plodin. Česnek by se neměl sázet na stejné místo dříve než po pěti letech.
Tyto hlavní zásady umožní, aby byla dobrá úroda česneku.
Víte, že…
… někdy dávají zahrádkáři česnek do jahod mezi trsy?
… mnozí zahrádkáři již zkusili vysadit stroužky dovozového česneku? Tyto vesměs čínské odrůdy však nejsou mrazuvzdorné a přichází většinou zklamání.
Z historie pěstování česneku
Česnek patří mezi zeleniny, které provázejí lidstvo již nějaké to tisíciletí. Odborníci odhadují, že je to víc jak 6000 let, co česnek slouží lidem jako potravina a také jako léčivá rostlina s mnohostranným využitím. Původem ze středoasijských stepí se česnek rozšířil na území Číny, Japonska, Indie a posléze také do Středomoří. Do střední Evropy podobně jako vinnou révu rozšířily pěstování zřejmě římské legie. Na našem území se dokladuje pěstování česneku již při příchodu Slovanů. Z botanického hlediska zařazujeme česnek do čeledi liliovitých, i když česnekový odér je jaksi navíc. Stroužky, které jsou konzumními částmi česneku, příliš nepáchnou, ale při drcení buněk dochází k chemickým reakcím sirnatých silic a k charakteristickému zápachu. Nebo vůni?
Ilustrační foto: sxc.hu