Domů ZahradaZelenina Růžičková kapusta: Pěstování

Růžičková kapusta: Pěstování

od jezzina

Růžičková kapusta je královnou mezi kapustami. Pěstuje se z předpěstovaných sazenic, pro něž se vysévá od dubna do června. Začátkem června se vysazuje na záhony. Sklízí se na podzim, ale část rostlin se často ponechává na zahrádkách na záhonech, kde vydrží až do jara. Je mrazuvzdorná. Růžičková kapusta obsahuje vysoké množství karotenu, vitaminu E a C, vitaminu skupiny B. Z minerálů je zvlášť významný obsah draslíku, vápníku, hořčíku a síry. Cenný je též obsah glycidů, bílkovin a vlákniny. Obsah látek napovídá, že se jedná o skutečný elixír zdraví, navíc snadno dostupný v zimě. Nejvíce prospívá lidem s ledvinovým onemocněním, protože působí jako jemné diuretikum.

Růžičková kapusta alias zelníček

Tento druh kapusty patří k poměrně mladým zeleninám. Schopnost některých kapust vytvářet v paždí listů malé růžičky byla popsána již koncem 16. století, ale teprve roku 1785 se setkáváme v okolí Bruselu s pěstováním zajímavé rarity – tak zvané bruselské kapusty a dalších 100 let trvalo, než se stala konzumní zeleninou. Pěstovat se začala až v 19. století. Názvu bruselská kapusta se používá ve francouzštině a angličtině. U nás pro růžičkovou kapustu používají i označení zelníček, tisícihlavá nebo pupencová kapusta.

Popis rostliny

Kapusta růžičková je dvouletá rostlina. Její kořeny zasahují do značné hloubky i šířky. Košťál je vysoký 40 až 100 cm (i více) a jsou na něm spirálovitě postaveny dlouhé řapíkaté listy, v jejichž paždí se zakládají pupeny a z nich se vytvářejí jakési malé hlávky (tak zvané mačinky). Vrcholový pupen tvoří řídkou polouzavřenou hlávku. Listy v průběhu vegetace neodlamujeme, zpomalili bychom tvoření růžiček. Vrchol odřezáváme až v druhé polovině srpna.

Je to rostlina odolná vůči mrazům (snáší až -10 °Celsia), takže může zůstat na záhonu poměrně dlouho, což je nutné pro její vegetační dobu (215 dní od výsevu) a pro postupné zvětšování růžiček.

Pěstování růžičkové kapusty

  • Nejlépe roste v půdách písčitohlinitých, propustných a dobře zásobených humusem i živinami, ale nepřehnojených dusíkem. V příliš lehkých půdách při nedostatečné závlaze dává jen malé růžičky.
  • Hodí se do slunné polohy, lze ji užít na zahrádce, ale také jako kulisu na ochranu těch druhů zeleniny, které vyžadují zlepšení mikroklimatických podmínek (třeba okurky).
  • Na záhon se dostává podobně jako kadeřávek často jako následná plodina, například po raných brukvích.
  • Pozemek by měl být na zimu hluboce zryt a zásoben živinami (hnůj nebo kompost).
  • Sadbu předpěstujeme z výsevů do truhlíku nebo do poloteplého či studeného pařeniště koncem března a v dubnu.
  • Přepichujeme a pak vysazujeme na zákon koncem května nebo v červnu.
  • Jako spon se doporučuje 60 x 60 cm nebo 70 x 40 cm, minimálně 50 x 50 cm.
  • Ze zahradnické péče vyžaduje  kypření, pletí, přihrnování, zalévání vodou i hnojivou zálivkou.
  • Sklízíme postupně nebo najednou (koncem října) a zakládáme ve sklepě nebo ve studeném pařeništi s kořenovým balem, protože růžičky ještě dorůstají.

Růžičková kapusta pro zdraví

Růžičková kapusta je zelenina velmi perspektivní, a to nejen pro obsahové látky, ale i pro odolnost, skromnost, snadnou manipulovatelnost i uskladnění i pro možnost zmrazování. V každých 100 g růžiček je:

  • asi 8000 jednotek karotenu (provitamín A),
  • 100 mg% vitaminu C,
  • 3 mg% vitaminu E,
  • 0,3 mg% kyseliny nikotinové,
  • 0,25 mg% vitaminu B 1,
  • 0,07 mg vitaminu B 2,
  • 375 mg draslíku,
  • 120 mg fosforu,
  • 25 mg vápníku,
  • 20 mg hořčíku,
  • 4 mg sodíku,
  • 1,1 mg železa
  • a další látky.

Foto: (freeimages.com)

0 komentář

Související

Váš názor