Domů Společnost Věra Ferbasová: Životopis

Věra Ferbasová: Životopis

od jezzina

Věra Ferbasová byla filmová herečka, jejíž „hvězdná éra“ se datuje od poloviny 30. let 20. století do roku 1942. Můžeme se s ní setkat i v poválečné filmové tvorby. To už ale jen v epizodních rolích. Věra Ferbasová, lidově zvaná „Ferbaska“, ztvárňovala až na výjimky komické role. Soudobá kritika k ní byla vlídná, diváky byla velmi oblíbená, a proto byla filmovými produkcemi často obsazovaná. Co víme o Věře Ferbasové?

Z kanceláře na divadelní prkna

Věra Ferbasová se v roce 1913 narodila v Sukoradech (obec ležící asi deset kilometrů východně od Mladé Boleslavi) do rodiny na hony vzdálené herectví. Její otec byl středoškolský profesor. Později se rodina přestěhovala do Plzně.

Přirozeně velmi temperamentní dívka nejprve studovala gymnázium. Pro kázeňské potíže přešla po čtyřech letech do obchodní akademie, kterou už úspěšně ukončila. Protože se tak stala kvalifikovanou kancelářskou sílou, získala místo v administrativním aparátu Divadla Vlasty Buriana (DVB). Neměla však žádné herecké ambice. Do divadla se hlásila, a byla přijata, jako sekretářka.

Věra Ferbasová, rozpustilý diblík

Doslova osudový zlom přišel, když v DVB náhle onemocněla účinkující herečka. Šéf divadla si vybral sekretářku Ferbasovou pro záskok. Zalíbila se, a před očima diváků zůstala.

Stala se z ní tak zvaná „kominda“, představitelka neposedných diblíků, rozpustilých a nezbedných dcerušek, rozverných dospívajících „žabců“, svobodných slečen, potřeštěných paniček.

Věra Ferbasová měla typický herecký projev, který byl ovšem v každé roli stejný:

  • modelace hlasu,
  • práce s očima,
  • špulení úst,
  • styl chůze.

To odpovídalo tehdejšímu  filmovému výrazivu, a divákům se tyto stereotypy líbily.

Napsali o Věře Ferbasové

V 30. letech 20. století patřila v Československu k nejoblíbenějším komediálním herečkám. Po roce 1942 přerušila hereckou kariéru, aby se vyhnula natáčení německých filmů. Po osvobození se jí však už nepodařilo navázat na předchozí hvězdnou kariéru a spolu se svým manželem byla perzekvována a musela se vystěhovat z Prahy,“ píše se biografickém hesle v české verzi Wikipedie.

Její kariéra předčasně pohasla s příchodem války. Herečka nehodlala spolupracovat s německým vedením a vymluvila se, že se raději bude věnovat rodinnému životu. V té době se provdala za architekta Josefa Pálku, a tak jí to nacisté uvěřili, i když žádné dítě na cestě nebylo a žádné nepřišlo ani v budoucnu,“ uvedli o Věře Ferbasové na portále www.dotyk.cz.

Ondřej Suchý, český novinář, moderátor, spisovatel a textař, uveřejnil na svých osobních stránkách rozhovor, který s Věrou Ferbasovou vedl na sklonku jejího života. Ferbasová v něm vypráví:

Po válce za mnou přišli, že prý bych měla být někde organizovaná. Já politice nikdy nerozuměla a tak, protože jsem bydlela na Václavském náměstí, šla jsem se přihlásit tam, kam jsem to měla nejblíž – do strany národně socialistické… Vzápětí nám zkonfiskovali majetek, sebrali byt, zaplatili jsme půl milionu pokuty, manžel byl na čtyři roky zavřenej a když jsem se odstěhovala k mamince (u které tenkrát bydel také můj bratr s rodinou) vystěhovali nás nakonec i z bytu maminčina, ačkoliv ta neměla s politikou nikdy nic společeného. Nabídli nám bydlení na slezských hranicích – jednu místnost, bez sklepa a bez půdy. Do čtrnácti dnů se vystěhovat. Matka se z toho roznemohla, takže nám to nakonec prodloužili ještě o týden. Pak jsme se odstěhovali do Jičína a tam teprve sháněli nějaký byt.“
Zdroj: www.semanovice.cz

Věra Ferbasová se nakonec ve filmu objevila ještě v několika filmech. Divácky zapamatovatelná je z filmu Skřivánci na niti (jedna z vězeňkyň) a dále z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje (potrhlá tetička se psem).

„Zemřela 3. srpna 1976 v Praze ve věku 62 let. Ve většině pramenů je uveden údaj 4. srpna, který byl vytištěn i na jejím parte. Tam byl přeškrtnut a ručně nadepsán datum 3. srpna, kdy skutečně zemřela,“ připomíná Wikipedie. Věra Ferbasová je pohřbena na hřbitově v Jičíně

Věra Ferbasová: Filmografie

  • 1933 V tom domečku pod Emauzy
  • 1935 Viktorka
  • 1935 Jedna z milionu
  • 1936 Uličnice
  • 1936 Komediantská princezna
  • 1936 Na tý louce zelený
  • 1936 Tři muži ve sněhu
  • 1936 Sextánka
  • 1937 Děvčátko z venkova
  • 1937 Falešná kočička
  • 1937 Mravnost nade vše
  • 1938 Slávko, nedej se!
  • 1938 Panenka
  • 1938 Vandiny trampoty
  • 1938 Andula vyhrála
  • 1939 Dědečkem proti své vůli
  • 1939 Žabec
  • 1940 Panna
  • 1940 Dceruška k pohledání
  • 1941 Provdám svou ženu
  • 1942 Zlaté dno
  • 1959 Dařbuján a Pandrhola
  • 1967 Pension pro svobodné pány
  • 1969 Skřivánci na niti
  • 1969 Případ pro začínajícího kata
  • 1972 Byli jednou dva písaři
  • 1974 Jáchyme, hoď ho do stroje!
  • 1975 Čtrnáctý v řadě

Zdroj: Wikipedie.cz

0 komentář

Související

Váš názor