Migréna nahání strach intenzitou prožívané bolesti a svou nevypočitatelností. Postižení prožívají ostrou, tepavou bolest hlavy, uloženou většinou ložiskově v některé její polovině. Nezřídka migrénu doprovází silné nucení na zvracení. Lze říci, že migréna je jedním z nejbolestivějších a nejvíce frustrujících nezhoubných onemocnění, které medicína zná. Bez léků tišících bolest se migréna těžko zvládá. Většinu postižených tvoří ženy.

Migréna bývá dědičná

Dvakrát až třikrát častěji než muži prožívají ženy nepříjemné migrenózní záchvaty. První obtíže se objevují již v období puberty, ale mohou se projevit i u dítěte ve věku kolem tří let. Intenzita záchvatů se pak zvyšuje a dosahuje maxima mezi třicátým až čtyřicátým rokem věku.

Pravá migréna je charakterizována tím, že se u nemocného periodicky opakuje bolest poloviny, případně i celé hlavy. Bolest se projevuje záchvaty, stupňuje se během jedné až dvou hodin do značné intenzity a je provázena nevolností a zvracením. Asi u poloviny nemocných jde o dědičné poruchy. Lékařské vyšetření, kontrola a léčba je v případě migrény nutností.

Nejúčinnější léčba: spánek, ticho a režim

Prvním náznakem migrény někdy bývá „aura„. Jde o zvláštní pocity, jakými jsou například blesky před očima, zářivé korony (výboje) kolem předmětů nebo čichové klamy. Postižení vyhledávají klid, tmu, chlad a pro úlevu si kolem hlavy stahují šátek. Podobně ušní forma bolesti je provázena ušními šelesty, nedoslýchavostí, břišní forma migrény se zase projevuje bolestmi břicha, zvracením a průjmem.

Při léčení těchto stavů, a hlavně v prevenci, je třeba dbát především na úpravu životosprávy a vyloučení dalších příčin, které záchvat vyvolávají. Většina nemocných se dokáže migrénám přizpůsobit a může řádně vykonávat své povolání. A jelikož i nečinnost vyvolává migrény, měl by být nezbytnou složkou životosprávy pravidelný cílený pohyb, zaměřený na odstraňování únavy a funkčních poruch, zejména svalů.

Vyvarovat se spouštěcích podnětů

Jako příčina ataků migrény se donedávna uváděla a dosud občas popisuje porucha prokrvení mozku – jakási abnormální cévní reakce, která způsobí výše uvedené bolesti. Avšak poslední výzkumy ukazují, že cévní reakce je až druhotná. Pravá příčina tkví v biochemické, pravděpodobně zděděné, poruše uvnitř mozku, která reaguje určitou přecitlivělostí na podněty z okolí. Jsou jimi nevyspání nebo naopak přespání, alkohol, žízeň, různé zvuky, světlo a mnoho dalších. U zdravých lidí přemíra těchto podnětů vyvolá maximálně únavu, u migreniků se spustí řetězec chemických dějů, na jehož konci stojí cévní reakce a migréna. Podněty, které ji vyvolávají, se nazývají spouštěcími faktory. Každý migrenik by o nich měl vědět. Těmito podněty mohou být nejen určité stresové stavy, ale inadměrná námaha, změny klimatu a některé druhy potravin (čokoláda, sýry a jiné mléčné produkty, smažená jídla a citrusové plody).

Víte, že…

zázvor snižuje i četnost migrénových záchvatů? Obsahuje chemické sloučeniny zabraňující produkci prostaglandinů, látek podobných hormonům, které jsou přispívajícím faktorem při tvorbě histaminu, a tedy způsobují migrénu.

Ilustrační foto: scx.hu