První jarní léčivé byliny proti kašli

Možná nejčastější neduh dětí i dospělých je kašel. Kašel je typickým příznakem nejrůznějších viróz a nemocí z nachlazení, kterými každé dítě onemocní několikrát do roka. S každým kašlem nechodíme k lékaři. Dost často se nejdřív pokoušíme kašel vyléčit doma. Bylinkami. Odvary z plicníku, petrklíče, podbělu a devětsilu mají podobné účinky odborníky potvrzené): příznivě působí na ochořelý orgán, mírní kašel, usnadňují vykašlávání. A ještě jedno mají společné: kvetou a jsou ke sběru „připraveny“ ve stejnou dobu – v dubnu, ve vyšších polohách ještě na počátku května.

Jarní byliny na léčbu kašle

Prvosenka jarní, petrklíč

Prvosenka jarní (Primula veris, slovensky prvosienka jarná) je bylina velmi oblíbená. Její okolík s žlutými květy připomíná svazek klíčů, a tak se prvosence lidově říká petrklíč (klíč je atributem svatého Petra a říká se, že svatý Petr prvosenkou otevírá zemi). Prvosenka je půvabná a nádherně voní sladce meruňkovým aroma. Rostlina je v ochranném režimu, květy se ve volné přírodě mohou sbírat „jen pro potřebu“, nesmí se vykopávat ze země.

• Petrklíčům se dobře daří po celém území naší republiky. Nacházíme je na loukách, slunných stráních, při okrajích lesů, na příkopech, v řídkých listnatých lesích. Podélně vejčité listy tvoří přízemní růžici, z ní vyrůstá stonek s okolíkem zvonkovitých žlutě až žloutkově zbarvených květů. Při (opatrném) sběru odštípáme celý okolík s květy.
• I když se dříve prvosenka používala k lidové léčbě mnohých chorob, v současné době je uznávaná jako lék proti kašli. Jestliže si sami mícháme směsi, přidáme petrklíč do mixu určeného „na dobrý spánek“. Květy petrklíče krásně voní a jsou dekorativní. Proto je můžeme „lehkou rukou“ vytáhnout z kalichu a ozdobit jimi jakýkoliv nápoj, nebo je v duchu současných gastronomických trendů použijeme jako „jedlé“ květiny na ozdobu dezertů.

Podběl lékařský

Podběl lékařský (Tussilago farfara, slovensky podbeľ liečivý) je rostlina s obrovskou vůlí k životu. Hojně roste tam, kde se jiným bylinám nedaří: na jílovitých půdách (například v okolí cihelen), na čerstvých náspech, v kamenolomech a jejich okolí.  Podbělu zkrátka vyhovují hlavně jílovité půdy. Uvádí se o něm, že je hojně rozšířen. Nachází se ale jedině tam, kde jsou jílovité půdy. V některých oblastech, v podhůřích a na horách podběl neroste, anebo v tak malém množství, že je sběratelsky nezajímavý.

• Podběl vykvétá brzy zjara. Když je teplo, tak už v březnu, zcela jistě v dubnu. Jasně žluté květy jsou složeny do úboru, takže dětem mohou připomínat malé pampelišky. Vyrůstají na šupinatém, nazelenalém stonku. Když podběl kvete, ještě nemá listy, ty narostou až poté, co podběl odkvete. Jsou poměrně velké, když proti nim postavíme drobnou stavbu květu. Zkušení bylináři sbírají i listy podbělu, jejich sušení je ale náročnější.
• Nasbírané květy je třeba rychle usušit, aby nezplesnivěly (stonek je poměrně silný). Odvar sušeného plicníku se používá na tlumení kašle, a to i astmatického, což je důležitá informace. V posledních letech se v souvislosti s užíváním podbělového odvaru připomíná, že vzhledem k některým obsaženým látkám (jejichž obsah se ovšem snižuje sušením) by se podběl neměl užívat dlouhodobě (například pro běžné denní pití). Pro děti a těhotné by měl být součástí směsí součinných bylin. Když je ve směsi do 15 procent podbělu, je podle odborníků neškodný.

Plicník lékařský

Když jdeme s dětmi do lesa, často na nás volají, že našly modrý nebo růžový petrklíč. Není to prvosenka, ale plicník lékařský (Pulmonaria officinalis, slovensky pľúcnik lekársky). Plicník lékařský najdeme v řídkých lesích, hájích a lužních lesech a na jejich okrajích. Kyselost půdy nebo její složení nemají na jeho růst vliv, ale přesto jsou u nás některá místa, kde se nevyskytuje.

• Plicník lékařský se prvosence opravdu podobá. Má přízemní růžici široce vejčitých listů, které jsou ale bíle skvrnité. Právě pro ně dostal své jméno, které je stejné v mnoha jazycích, včetně latinského názvu. Lodyha nesoucí květenství je chlupatá. Květy mají růžovou barvu, ale postupně modrají. Proto můžeme na jednom stonku vidět růžová i modrá okvětí.
• Ze sběrného pohledu nás zajímá květenství. Stejně jako u petrklíče je odštipujeme celé. Odvar z plicníku (pití thé nebo inhalace par odvaru) se používá při všech nemocech horních i dolních dýchacích cest. Doporučuje se při zahlenění, průduškových zánětech i průduškovém astma. Podobně jako podběl by se neměl používat dlouhodobě a spíš jako součást bylinných směsí s jiným bylinami téhož účinku. Plicník mírně zvyšuje srážlivost krve, proto by jej neměli užívat lidé s žilními problémy (tromby). Sedací koupel v plicníkovém odvaru je doporučována při hemoroidech.

Devětsil lékařský

K prvním jarním bylinkám na kašel patří také devětsil lékařský (Petasites officinalis, slovensky deväťsil hybridný) nebo devětsil bílý (Petasites albus, slovensky deväťsil biely). Oba mají stejné účinky. Tuto bylinu známe dobře, ale spíš její mohutné „kloboukovité“ listy, které v létě lemují podhorské a horské toky. Květy devětsilu jsou trochu zvláštní. Podobně jako květy podbělu vyrůstají dřív než listy a jejich lodyha není zpočátku zelená.

• Květy devětsilu jsou uspořádány hroznovitě a ze země ční jako růžové až fialové nebo bílé paličky. Devětsil je dvoudomý, samčí květy jsou až dvojnásobně velké než samičí. Sběratele zajímají květenství a oddenek, který se sbírá ve stejnou dobu jako vět. Léčivé jsou ale i listy. Devětsil je tak hojný, že nemusíme mít obavu oddenek vyrýt, musíme to ale dělat šetrně.
• Květ, list a oddenek devětsilu se používá na tlumení kašle při chorobách dýchacích cest, ale také při průduškovém astma. Mít doma zásobu devětsilu je vhodné i proto, že je močopudný, uvolňuje zácpu, má protirevmatické účinky a tiší žlučníkové koliky a břišní křeče. Čerstvé listy můžeme při úrazu na výletě položit jako obklad na odřeniny nebo kloubní výrony. Devětsil lze používat i na hubení střevních parazitů, a to i u dětí (roupy). Má tedy dokonce víc než devět léčivých sil.

Všechny uvedené rostliny mají i jiné léčivé účinky. Ty je možno nalézt ve specializovaných herbářích.