K častým květinovým dárkům – zejména kolem Vánoc a Nového roku – patří hrnkové indické azalky. Mnoho lidí nemá s pěstováním azalky dobrou zkušenost. Květy a poupata, kterými byl malý keřík zpočátku obsypán, se své okrasy v krátkém čase zbaví. A není neobvyklé, že po nedlouhé době zajde i celá rostlina. Hrnkové azalky ale nepatří ke krátkodobě okrasným květinám. Dají se pěstovat po mnoho let a bohatě kvetou. Jen potřebují své a jsou dost „choulostivé“. Když patřičnou péči nedostanou, nedaří se jim a hynou.
Azalky: Dlouhá cesta z Indie do Evropských pokojů
Indické azalky – (Rhododendron simsii, Azalea indica), pocházejí hlavně z lesnatých horských oblastí východní Asie. Rhododendron simsii pěstovaný v Číně byl v první polovině 19. století křížen s druhem Rhododendron indicum, a tím byl dán základ skleníkovým indickým azalkám. Ovšem dnešní odrůdy mají složitý hybridní původ. Generace šlechtitelů se podílely na získání rostlin s většími, lépe tvarovanými a zbarvenými květy a snažily se je přizpůsobit interiérům. Nesnadný úkol, protože azalky z domoviny zvyklé na chladnější a mnohem vlhčí ovzduší v teplém a suchém prostředí bytů neprospívaly, se nakonec podařilo splnit.
Azalka v květináči: Stanoviště
Když si pořídíme nebo dostaneme rozkvetlou azalku, budeme ji – pokud to bude možné – udržovat v chladnějším prostředí s teplotou 12 až 15 stupňů Celsia. Najdeme jí světlé místo u okna, kde vykvete do posledního poupěte. Znamenitě se též cítí v mrazuprostém meziokenním prostoru, s nímž se však v moderních bytech bohužel nesetkáváme.
Nároky na teplotu vzduchu
Dostaneme-li jako dárek nebo přineseme-li si domů azalku s násadou poupat a několika rozvitými květy, nedáme ji hned do tepla. Spíš ji první tři až čtyři dny postavíme na světlé, avšak před přímými slunečními paprsky chráněné místo s mírnou teplotou. Teprve potom přeneseme rostlinu do teplejšího obývacího pokoje. Dobře učiníme, když jí přes noc dopřejeme trochu chladnějšího vzduchu. Dáváme však dobrý pozor, aby studeným průvanem nenastydla.
Přiměřená závlaha
Pokojové azalky vyžadují určitou vzdušnou vlhkost. Jelikož ve většině bytů převládá v zimě sucho přibližující se stepnímu klimatu, musíme na to pamatovat přiměřenou závlahou. Abychom květy nepoškodili vodou při jemném rozprašování mlhovkou, které je tak prospěšné rostlinám s ozdobnými listy, zaměříme se na jiné způsoby zavlažování.
- Vhodné klima vytvoříme například umístěním květináče s kořenovým balem do dalšího, asi o třetinu většího, a volný prostor vyplníme rašelinou či mechem, materiály schopnými udržet déle vláhu. Zároveň vzroste vzdušná vlhkost v bezprostředním okolí rostliny a kořenový bal zůstane rovnoměrně vlhký, což je u azalek nesmírně důležité. Také se zmírní výkyvy teploty půdy a navíc rašelina pohltí obsah vápníku ve vodě, zvláště, použijeme-li k zálivce tvrdou vodovodní.
- Azalkám podobně jako četným dalším „pokojovkám“ se nejlépe daří v truhlíku s vestavěnou „vanou“ vyplněnou rašelinou. Rostliny tam usazujeme i s květináči.
- Zároveň si však musíme uvědomit, že azalkám nesvědčí přeschnutí ani trvalé mokro.
- Jelikož jsou zároveň velmi citlivé na vápenitou vodu, raději je zaléváme změkčenou.
Azalka: Tipy a zkušenosti z pěstování
- Vyhovuje jim světlo, ale plné slunce snášejí pouze asi do poloviny února.
- Aby kvetoucí rostliny byly stále pohledné, odstraňujeme uvadlé květy.
- Pokud chceme pěstovat azalku i po odkvětu, přeneseme ji do místnosti s teplotou okolo pěti stupňů, aby předčasně nevyrašila. Později lze mladé výhonky zaštípnout – rostliny získají hezčí tvar.
- V předjaří na ně blahodárně působí dostatek světla a vzduchu, musíme je však chránit před průvanem. Ani v této době rostliny nesmějí přeschnout.
- Pokud azalka svými kořeny vyplňuje květináč, přesadíme ji záhy zjara, obvykle ještě před vyrašením, do nádoby o trochu větší do směsi rašeliny, vyzrálé listovky a říčního písku, vždy se spolehlivou drenáží na dně květináče.
- Později kvetoucí odrůdy však přesazujeme až po vytvoření poupat, tedy koncem léta.
- Přihnojujeme za vegetace jednou měsíčně plným tekutým hnojivem.
- Žloutnutí listů obvykle vyvolává nesprávná půdní reakce, která má činit kolem pH 4,5.
- Sání svilušek má za následek skvrny na listech a někdy se mohou vyskytnout mšice a molice. Těchto škůdců se zbavíme opakovanými postřiky organofosfáty.
Foto: freeimages.com