Mezi pokojové rostliny, které s trochou péče skvěle prosperují v i panelákových bytech, patří reprezentantky marantovitých. Jejich výrazné dekorativní listy vyrůstají z krátkého poléhavého stonku a jsou zajímavě zbarvené. Květy, jak je u rostlin pěstovaných pro zdobné listy běžné, jsou naopak velmi nenápadné, drobounké, růžově bílé. Protože spolu se setměním zaujímá maranta polohu ke spaní, která vypadá tak, že se každý list zavírá a připomíná ruce sepjaté k modlitbě, má tato krásná rostlina přívlastek „modlitební“. Nejpatrnější spánkovou polohu zaujímá Maranta leuconeura Kerchoveana, která má světlezelené listy s hnědými skvrnami.
Maranta: Ve vhodných podmínkách bujně roste
Maranty jsou nízké rostliny, jejichž listy , dlouhé asi 15 centimetrů, jsou na obou stranách hladké s nápadnou barevnou kresbou. Květy bílé barvy má rostlina nenápadné; ve vhodných podmínkách rozkvétá rostlina několikrát za rok. Dorůst může do výšky asi 35 centimetrů. Dobře se jí daří ve skleněných vitrínách, v koulích, v každém interiéru, který je dostatečně vlhký, teplý, chráněný před přímými slunečními paprsky.
Všechny druhy maranty pocházejí z tropických deštných pralesů. Proto potřebuje maranta pro svůj zdárný růst teplý a vlhký vzduch . Jsou však vyšlechtěné i odrůdy, které jsou vůči suššímu vzduchu odolnější. Nejčastěji se pěstuje Marantha leuconeura, jejíž oválně kulovité listy mají světle zelenou barvu, která je po obou stranách středového nervu ozdobena pěti až sedmi páry sytě zelených až černohnědých skvrn. Jiná verze kultivar má listy ještě pestřejší se skvrnami tmavými, bělavými. Oblíbená je také Maranta Tricolor se dvěma odstíny zelené barvy a červenou žilnatinou. Říká se jí červená rybí kost. Tato varieta se nazývá také „rostlina modlitby“. Její listy se totiž už v podvečeru začínají stáčet a připomínají lidi se sepjatýma rukama k modlitbě. Rostlina kvete drobnými bělavými květy, které vyrůstají na nízkém stonku.
Maranta potřebuje své
- Marantu pěstujeme přes letní měsíce na stinnějším místě. Chráníme ji před přímými slunečními paprsky. V zimě poskytneme rostlině poněkud více světla. Maranta dobře přezimuje i v bytě s ústředním topením. Jde o rostlinu teplomilnou, v zimě s teplotami nad 15 °C a v létě snese až 29 °Celsia.
- Světlo maranta potřebuje spíše rozptýlené. V létě jí nesvědčí plné a přímé sluneční světlo.
- Potrpí si na vlhko, čímž dokladuje svůj původ v tropických oblastech Ameriky. Zaléváme ji v létě více a v zimě zálivku mírně snížíme. V letních měsících zaléváme třikrát týdně, v zimě s nižší teplotou stačí zalévat jednou za deset dní.
- Je sice vodomilná, ale nesnáší trvalé zamokření, proto při přesazování dbáme o dobrou drenáž, nejlépe z keramzitu.
- Maranta má ráda dostatek vzdušné vlhkosti. Pokud nepěstujeme marantu v pokojovém skleníčku, bude nám vděčná za občasné rosení listů.
- Oddenkům a kořenům prospěje pokrytí vlhkým mechem.
- Pokud pěstujeme marantu v hydroponii nebo v iontovýměnném substrátu, dočkáme se nízké rostliny s velkými listy, kterou není třeba tři roky přesazovat
- Přihnojujeme na jaře a v létě organickými hnojivy, a to jednou za dva týdny.
- Přesazujeme ji vždy do směsi stejných dílů listovky, pařeništní země a rašeliny.
- Množí se řízky, které snadno zakoření v jakémkoli substrátu.
- Maranta prosperuje i v hydroponii, což má tu výhodu, že ji nemusíte nejméně tři roky přesazovat. V hydroponii navíc nehrozí přemokření,
- Nikdy nepoužíváme lesk na listy.
Co marantám škodí
- K cizopasníkům, které mohou tuto atraktivní rostlinu sužovat, patří svilušky, jež mají na svědomí žloutnutí listů, na jejichž spodní straně jsou patrné jemné pavučiny.
- Z nadměrného slunečního svitu mohou rostlině zblednout listy,
- ze zimy či průvanu listy schnou a svinují se.
- Jestliže opadávají a jsou zplihlé, můžeme se domnívat, že rostlina trpí nedostatkem vody.
- Na přílišné pčemokření jinak vodomilná maranta reaguje hnědnutím listů a jejich shazováním.
Maranty pěstované v květináči odborníci doporučují dělit za dva až tři roky. Tím se dosáhne bujně rostoucích rostlin. Maranty ale nepatří do skupiny rostlin vhodných pro začátečníky.