Liochvostec, zvaný také Kleopatřina jehla, latinským názvem Eremurus, vyniká krásnými, postupně vykvétajícími květy na vysokých stvolech. Tyto trvalky se pěstují v zahradách jako solitery nebo ve skupinách. Liliochvostec vyhání v měsíci červnu až červenci listovou růžici s jeden až 1,5 metru vysokým květenstvím pěkného vzhledu. Kvete osm až deset týdnů v barvě bílé, žluté, oranžové přes růžovou, červenou až do hněda. Doba výsadby je v srpnu a září. Vyžaduje písčitou a hlinitou dobře propustnou půdu. V posledních letech se stále častěji používají i k řezu.
Liliochvostec neboli Kleopatřina jehla
Liliochvostec nebo také Kleopatřina jehla, jehož botanické jméno je Eremurus robustus, kvete obvykle v červnu až červenci a záhy po odkvětu a uzrání semen zasychá. Tato stepní rostlina, původem ze Střední a západní Asie, vytváří v zemi hlíznatý kořen, který svým tvarem připomíná chobotničky nebo pavouky. Listy má jazykovité, sestavené do přízemní růžice, drobné květy na stvolu mají výrazněji zbarvené prašníky. Po celé léto, až do odkvětu, jsou doslova obsypané včelami.
Kleopatřina jehla: Pěstování
Protože se jedná o stepní rostlinu, musíme liliochvostec vysazovat na slunná chráněná stanoviště do hluboké, dobře propustné a spíše lehčí půdy s dostatečným obsahem humusu. Při jeho přesazování musíme dávat pozor, abychom mu nepoškodili dužnaté kořeny. V období největšího růstu, to je na jaře, potřebuje dostatek vláhy, v zimě naopak naprosté sucho. Proto se doporučuje před výsadbou udělat spolehlivou drenáž pro odtok přebytečné vláhy.
- Liliochvostec vysazujeme zpravidla koncem srpna asi 15 až 20 centimetrů hluboko, přičemž kořeny opatrně rozložíme a zahrneme.
- Na jednom místě ho můžeme ponechat mnoho let, ovšem za předpokladu, že ho každoročně na jaře pohnojíme vyzrálým kompostem.
- Občas mu prokypříme půdu,
- v případě potřeby důkladné zalijeme
- a na jaře chráníme rašící pupeny před pozdními mrazy.
- Na zimu ho přihrneme vrstvou listí, kterou zatížíme větvemi lesní chvoje, aby ji vítr neodvál.
- Rostliny odkryjeme začátkem dubna, kdy se na povrch začínají prodírat první světlé lístky.
- Během vegetace je přihnojujeme plnými umělými hnojivy, půdu kolem rostlin také občas nakypříme a odstraňujeme plevel.
- Liliochvostcům se nedaří v zamokřených půdách nebo na níže položených místech, kam může stékat voda.
- Po odkvětu, pokud nemáme v úmyslu sbírat semena, odřízneme květní stvoly přímo nad listovou růžicí.
- Pokud chceme sklidit semena, přivazujeme květní stvol ke kolíku, který zarazíme asi 20 cm od středu rostliny, abychom nepoškodili dužnatý kořen.
- Semena sbíráme na podzim po dozrání tobolek.
Kleopatřina jehla: Množení
Liliochvostec se množí výsevem semen nebo dělením silnějších rostlin, jež mají na kořenech více vegetačních vrcholů. Dělení provádíme těsně před výsadbou, semena vyséváme bud ihned po dozrání, nebo na podzim, když je přešel mráz.
Liliochvostec na zahradě
- V našich zahrádkách se nejčastěji pěstuje Eremurus robustus, vysoký až přes dva metry, jehož hrozen květů bývá dlouhý až 80 centimetrů. Jednotlivé květy mají až pět centimetrů v průměru, bývají jemně růžové s výrazněji zbarvenými prašníky.
- Celkově menší je pak Eremurus hybridus s květy žlutých až oranžových odstínů s červenými prašníky. Oba druhy kvetou v červnu.
Kleopatřina jehla je i kniphofie zkřížená
Kleopatřinou jehlou bývá někdy nazývána také kniphofie zkřížená (Kniphofia hybrida), někdy uváděná pod názvem Tritoma hybrida. Vyřaduje stejnou péči jako liliochvostec. Na horní části stvolu, který dorůstá až do výšky 80 až 120 centimetrů, jsou sestaveny převislé trubkovité květy. Bývají v barevných odstínech od žluté, přes oranžovou, až po červenou. Hlavní období kvetení je srpen až září.
Semena kniphofie si můžeme vyset brzy na jaře do truhlíčků nebo do pařeniště. Po vzejití mladé rostlinky jednou přepícháme opět do truhlíčků a po několika týdnech je přesadíme do malých květináčů. Na stanoviště je vysazujeme v září.