Nábytek Universal

Nábytek Universal byla řada sektorového nábytku, která přinesla změnu v řešení úprav interiérů. Nábytek se skládal z jednotlivých segmentů, designem a rozměrově sestavitelných,. Protože se Universal vyráběl (pod různým řadovým označením)  přibližně čtyřicet let, jeho „filosofie“, ale i vzhled a kvalita, se měnila. Na původní podobě sektorového nábytku se podíleli českoslovenští architekti. Nábytek Universal se vyráběl v UP Rousínov.

Nová doba, nové potřeby, nový styl

Aby se v 21. století pochopil progres sektorového nábytku, je třeba nahlédnout do minulosti, a to do doby před první světovou válkou. Nábytek, kterým se tehdy zařizovaly byty, tvořily ucelené nábytkové sestavy, pro jednou dané. Byly tak specifické, že se jednotlivé kusy nedaly kombinovat s nábytkem z jiné sestavy. Velké kusy nábytku nebyly příliš praktické.

Po válce se řešila bytová krize a nedostatek nábytku. Jenže meziválečná doba byla ovlivněna moderními architektonickými směry. Panující funkcionalismus se promítal i návrzích bytových architektů a nábytkářských designerů.

Meziválečná avantgarda

„Sektorový nábytek byl vytvořen z důvodů účelových, tedy praktických. Přivodil však zcela nové podmínky pro řešení tvaru a zejména pro řešení úprav bytového interiéru. Určujícím zájmem byla potřeba vytvořit kapacitu úložných prostorů pro různé účely, v různých podmínkách, a to tak, aby interiér jako prostředí uspokojoval i zájmy estetické,“uvádí se na webu designcabinet.cz citace J. Halabaly.

V meziválečné době představoval sestavovací nábytek progresivní řešení úložného nábytku pro malé, střední i rozměrově velkokapacitní byty.

Poválečná doba a znárodnění

„Po druhé světové válce, kdy vyvstaly podobné problémy jako po skončení první války, řešila se bytová krize a nedostatek nábytku, bylo žádoucí na předchozí předválečný vývoj navázat a pokusit se v něm pokračovat. Záhy se však ukázalo, že prosadit vytčené cíle nebude snadné. Na celkové reorganizaci nábytkářského průmyslu se sice s odhodláním a nadšením podílela řada vynikajících osobností, avšak výsledky nakonec očekávání stoprocentně nenaplnily.“

Po druhé světové válce, kdy vyvstaly podobné problémy jako po skončení první války, řešila se opět bytová krize a nedostatek nábytku. Bylo žádoucí na předchozí předválečný vývoj navázat a pokusit se v něm pokračovat.  Na celkové reorganizaci nábytkářského průmyslu se sice s podílela řada vynikajících osobností, avšak výsledky nakonec očekávání stoprocentně nenaplnily.

Vládní usnesení

„Na základě usnesení vlády z roku 1948 vypracovat typové plány obytných staveb a normalizovaného bytového zařízení se problematikou nábytku začala zabývat subkomise pro nábytek, v níž se sešli architekti Jan Vaněk, Jindřich Halabala, Karel Koželka, J. Mayer a Jan Novák. V rámci zadaného úkolu byl vyvinut sektorový nábytek S (Standard) pro obývací pokoje (na trh uveden pod označením A) a SK pro kuchyně; na tento pak v roce 1954 navázala nejpočetnější řada U (universal),“ vysvětluje se mimo jiné na webu designcabinet.cz, ve stati Poválečný sektor.

Nábytek U jako Universal

O další vývoj praktického skladebného nábytku, jenž byl nejvhodnějším zařizovacím předmětem pro nově vznikající malé panelákové byty, se zasloužil Jindřich Halabala. Pod jeho vedením byla kolektivem pracovníků navržena univerzální řada U-1, která vycházela ze staršího předválečného vzoru a celkovým pojetím jej také připomínala.

Řada U 1

Oproti meziválečné výrobě byl U-1 těžkopádnější, jednodušší, obsahoval menší počet skladebných elementů:

• skříňky uzavřené dvířky nebo posuvnými skly,
• dvoudveřový a třídveřový šatník,
• dva druhy příborníků s prádelníkem,
• dvě samostatné knihovny,
• psací stůl
• a skříňku na lůžkoviny.

V roce 1957 přišli architekti s odlehčenou variantou řady U-1. Jejich návrh předpokládal vynechání profilové římsy kolem dveří a posazení skříněk na kovové nohy (pouze u šatníků a skříněk na lůžkoviny byly ponechány plné podnože); použitím krycích desek bylo možné vytvářet různé niky, pracovní nebo odkládací plochy. Nábytek U- 1 byl dýhován přírodní nebo mořenou dubovou dýhou.

• Odlehčená řada byla vyráběna v n. p. UP závody Rousínov od roku 1959 do vzniku řady U-100.

Nábytková řada U 100

Většinová veřejnost však ani U 100 nechápala jako možnost zařídit obytné místnosti nadčasovým a tvarově čistým „universalem“. V 60. letech panovala „móda“ nábytkových sestav v tmavých odstínech a s vysokým leskem, anebo ložnicové sestava v barvě bílé, mnohdy všemožně zdobené či s historizujícími prvky.  A tak se skříňkami se „saténově“ lakovanou dubovou dýhou zařizovaly leda tak dětské/studentské pokoje.

Nábytková řada U 101

Počátkem 70. let přišly UP Rousínov s novou řadou výrobků U 101. Asi v té době veřejnost přestala používat obecného označení „sektor, setkorák, sektorka“ a vžilo se označení „universal, univerzál“.

Nábytek Universal: Využití

„Universal se vyznačoval modernějším designem a měl být levný. Propagační materiály vyzdvihovaly jeho variabilnost a univerzálnost: byl určen především k zařizování obývacích, dětských a studentských pokojů, ale našel uplatnění i v kancelářích a pracovnách. V dobách největšího rozšíření Universalu jím byly vybaveny ředitelny, školy, nemocnice, čekárny i další veřejné prostory,“  píše Dagmar Koudelková na webu designcabinet.cz

Universal obsahoval:

• otevřené, prosklené a uzavřené díly a dílcové prvky, z nichž bylo možné sestavit pracovní místa různého tvaru a velikosti,
• dále desky na obložení stěn
• a drobné doplňky (poličky, zásuvku soklu apod.).
• Měl devadesát skříňkových a doplňkových elementů,
• později  čtyřicet skříňkových a třicet dva doplňkových dílů.

Umožňoval velké množství kombinací:

• daly se jím zařídit vstupní haly a předsíně,
• pracovní kouty pro domácí a zájmové práce,
• obývací a dětské pokoje,
• ložnice,
• pracovny,
• kanceláře,
• zasedací místnosti.

Čím dál horší kvalita

Universal už neměl povrch z přírodní duhové dýhy. Jeho povrch tvořil lesklý laminát různých (módě poplatných) desénů. Tím pádem nebyl nábytek kompatibilní s původní nadčasovým U100.

Výroba se rozšířila, a s tím také došlo k v té době obvyklému neduhu – snížila se kvalita. 

• Velkým problémem se stalo například kování: z celokovového bylo nahrazeno kováním s umělohmotnými prvky, v laminových dřevotřískových dílcích špatně drželo, vyštípávaly i s kusy dřevotřísky.
• Poctivé zámky ve skříních s klíči byly nahrazeny „pseudo zámky“ na univerzální „klíč“
• Police ve skříních a skříňkách  nedržely, protože podpěrky (kolíky) štípaly vnitřní stranu skříní.
• Snížila se kvalita stability zejména šatních skříní, díly se „křížily“, tím pádem nedoléhaly dveře a dvířka…

Přes snahu opatřovat Universal „modernějším“ povrchem, od druhé poloviny 70. let toužily české domácnosti po vysokých „obývacích stěnách“.

Protože na druhou stranu patřil Universal k nábytku levnějšímu, víc než v domácnostech byl využíván k zařizování veřejných prostorů: kanceláří, internátů, levných hotelů, ubytoven.