Velmi vděčnou a oblíbenou rostlinou pěstovanou už stovky let je pivoňka. V červnu, v době kvetení, patří pivoňky k nejkrásnějším trvalkám v jarních zahrádkách. Mimořádnou oblibu si získaly pivoňky nejen pro barevnost ušlechtilých květů, zvlášť vhodných pro výzdobu váz, ale také pro pohledné, sytě zelené olistění, bohatě rozložitý růst i mnohostranné použití v různých zahradních partiích. Pivoňky byly doplňkem větších zahrad a parků, kde se sázely a sázejí především jako solitérní rostliny. Otužilejší pivoňky bývají také s oblibou pěstovány na předzahrádkách venkovských i městských domů a chalup.
Historie pěstování pivoněk
Tradice pěstování pivoněk sahá hluboko do kulturní historie lidstva. Pivoňky jsou známy už odedávna a původně byly pěstovány jako rostliny léčivé a kouzelné. Již ve 4. století před naším letopočtem označoval Theophrast pivoňky jménem Paeonia.
Léčivé účinky pivoňky
Ve starověku byla pivoňka považována za rostlinu, v níž je utajeno kouzlo chránící proti nástrahám Faunovým, ve středověku byl kořen této byliny velebeným lékem proti dně (podagra) a padoucnici (epilepsie). Sušené korunní plátky červeně kvetoucí pivoňky lékařské – Paeonia officinalis sloužily ve středověku jako součást nápojů lásky a ranhojiči je používali proti bolestem a křečím, při nervových chorobách a záduše.
- Za zmínku stojí, že dnes sice pivoňka nebývá zařazena mezi jedovaté rostliny, přestože obsahuje látky, jež mohou vyvolat otravu.
Druhy pěstovaných pivoněk
Nejstarším druhem pěstovaným v květnicích byla pivoňka lékařská, známá též pod jménem růžák či růže mariánská. Pěstovala se už před rokem 1500 a ještě na počátku našeho století jsme ji u nás nacházeli hlavně ve venkovských zahrádkách. Dnes se pěstuje několik odrůd této pivoňky s plnými i jednoduchými bílými, růžovými a červenými květy. V současné době nejhojněji pěstovaným druhem je pivoňka čínská – Paeonia lactiflora, nalezená v povodí Amuru a popsaná v roce 1774. V Číně se tato pivoňka pěstuje již déle než 1000 let a její velmi četné odrůdy byly již dávno přivedeny ke značné dokonalosti.
Pivoňky: Pěstování
Pivoňky jsou dobře vytrvalé rostliny, jež vyžadují klidné stanoviště po celou řadu let, aby se mohly rozrůst do plné kvetoucí nádhery.
- Vyhovuje jim slunná poloha a propustná zahradní zemina, bohatá na živiny.
- V době růstu milují dostatek vláhy, trvale mokré stanoviště jim však škodí, zejména v zimním období.
- Výborně prospívají v lehce kyselé půdě (pH 5 – 6), a tak záhony pro pivoňky před výsadbou ani během kultury nevápníme.
Pivoňky: Odměna za trpělivost
V prvním roce po vysazení nenecháme rostliny kvést a poupata odstřihneme. Nejkrásnější bývají pivoňky za šest až osm let, hlavně když mají dostatek volného prostoru a náležitou péči. Na jednom stanovišti je můžeme ponechat 10 – 15 roků bez přesazení.
Přesazování pivoněk
Při přesazování je nutno rostliny rozdělit a vysadit na jiná místa.
- Nejvhodnější dobou pro vysazování a přesazování pivoněk je čas od konce srpna do poloviny října, kdy mají již dokonale vyvinuty květní pupeny a do příchodu zimy spolehlivě zakoření.
- Pokud nejsou rostliny příliš narašené, lze je s úspěchem vysazovat i na jaře.
- Rostliny předpěstované v nádobách můžeme přesazovat téměř po celé vegetační období.
Malá násada květů u pivoněk spočívá:
- v nevhodné poloze a půdě,
- nesprávné výživě
- a zejména v příliš hluboké nebo velmi mělké výsadbě rostlin.
Ke zdárnému růstu a dokonalému vývinu poupat pivoňky vyžadují, aby byly umístěny pouze asi tři centimetry pod povrchem půdy a zemina se musí dostat do každé mezery mezi dužnatými kořeny.
Řez pivoněk
Pokud chceme použít řezaných květů pivoněk pro výzdobu váz, doporučuje se řezat zcela uzavřená poupata, jež právě začínají ukazovat barvu, a pokud jsou na dotek měkká, tedy krátce před rozvinutím květů. V tomto stavu nejlépe snášejí dopravu a ve vázách pěkně rozkvétají. Stonky řežeme dlouhým šikmým řezem a konce ihned dezinfikujeme krátkým namočením ve vařící vodě nebo v alkoholu. Pak vydrží svěží delší dobu.
Foto: (jez)