Domů Společnost Pořekadla

Pořekadla

od jezzina

Pořekadla jsou ustálené výroky, které byly vytvořeny lidovou fantazií. Mají podobu neměnné věty, vztahují se na konkrétní situaci. Někdy jsou pořekadla rýmovaná, ale není to pravidlo. Pořekadla patří do malých forem lidové slovesnosti. Jako pořekadla jsou někdy nesprávně označovány pranostiky,přísloví nebo citáty. Pořekadla ale mají jiné postavení – vyjadřují životní zkušenosti, ale nenesou nějaké poučení – jen konstatují stav, situaci, která se modelově opakuje.

Pořekadlo konstatuje stav

Pořekadlo použijeme tehdy, když chceme oživit jazyk. Pořekadla vznikla jako lidové výroky, které vyjadřují postoj mluvčího k nějaké situaci, vývoji, následku, které byly buď předvídatelné nebo se opakují či jsou logickým vyústěním předcházejícího dění.

Pořekadlo není přísloví, pranostika ani citát

Pořekadla nejsou nijak moralistická a nenesou žádné varování, poselství či ponaučení jako například přísloví a jiná moudra k zamyšlení.

  • („Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“, „Kdo sije vítr, sklízí bouři“, „Jak si kdo ustele, tak si také lehne“…).

Pořekadla také nelze zaměňovat s pranostikami, které předpovídají vývoj počasí na základě dlouhodobých lidových pozorování.

  • („Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu, je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější“, „Sníh na Kateřinu věští vysoké obilí“, !Studený máj, v stodole ráj“…)

Postavení pořekadel mají v novodobém jazyku tak zvané „hlášky“.

  • („Už to nehul“, „To neřeš“, „Metelesku blesku“, „Čo bolo, to bolo! Terazky som majorom!”…)

Jaroslav Zaorálek: Lidová rčení

Přebohatou studnicí pořekadel je práce Jaroslava Zaorálka Lidová rčení. Obsáhlá sbírka úsloví, kterou nashromáždil při své práci s jazykem známý překladatel, vyšla poprvé roku 1947. Od té doby se stala klasickým dílem pro poznání bohatství češtiny. Autor v úvodu vysvětluje rozdíl mezi příslovími na jedné straně a slovními vazbami nazývanými pořekadlo, rčení, úsloví, sousloví na straně druhé, přičemž tyto typy byly dříve souhrnně označovány jako „mudrosloví“. Po tomto vymezení se věnuje nadále druhé skupině, kterou nazývá česká lidová rčení. Říká o nich, že pro jazykozpyt i národopis mají tak veliký význam, že zasluhují, aby se jim věnovala aspoň stejná pozornost jako jiným projevům lidové fantazie a básnivosti. Rčení jsou roztříděna abecedně a do skupin podle významu.

Pořekadla

  • Všude dobře, doma nejlépe.
  • Všude chleba o dvou kůrkách.
  • Jaký šel, takovou našel.
  • Sejde z očí, sejde z mysli.
  • Ve víně je pravda.
  • Co oči nevidí, srdce nebolí.
  • Já nic, já muzikant.
  • Chyba lávky.
  • Kdo rychle dává, dvakrát dává.
  • Člověk je krásná věc, je-li člověkem.
  • Jeden otec je lepší než sto učitelů.
  • Když se štěstí unaví, sedne i na vola.
  • Chodí štěstí dokola, sem tam padne na vola.
  • Dělat z komára velblouda.
  • Jak se lesa volá, tak se z lesa ozývá.
  • Zakázané ovoce nejlíp chutná.
  • Čas her a malin nezralých.
  • Z bláta do louže. Z deště pod okap.
  • Dva se perou, třetí se směje.
  • Potrefená husa se vždycky ozve/zakejhá.
  • Hledat jehlu v kupce sena. Je to jak kapka v moři.
  • Kdo chce kam, pomozme mu tam.
  • Spláče nad výdělkem. Nejdřív je ejchuchu, potom je ouvej.
  • Jednou jsi nahoře, jednou jsi dole.
  • Když člověk spěchá, má si sednout.
  • Pěšky jako za vozem.
  • Jeden hot, druhý čehý.
  • Pravá ruka neví, co dělá levá ruka.
  • Nahoře hůj, vespod fuj.
  • Aká matka, taká Katka. Jaký pán, takový krám.
  • Dva kohouti na jednom smetišti.
  • Dvěma pánům nelze sloužit.
  • Je to jak házet perly sviním.
  • Byl to jen hlas volajícího na poušti.

Mohlo by vás zajímat

Citáty o lásce najdete v samostatném článku ZDE a citáty o nešťastné lásce v článku ZDE.

Citáty o životě – výběr myšlenek slavných lidí v článku ZDE.

Citáty o smutkuvýběr ZDE a citáty o zklamání ukázky ZDE.

Zajímavé citáty o mužích je možno přečíst si ZDE.

1 komentář

Související

1 komentář

Prokop 11.1.2021 - 19.41

Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávisti

Reply

Váš názor