Při otázce na podobu českého státního znaku asi většinu lidí napadne český lev. To je odpověď sice správná, ale jen poloviční. Český republika má od svého vzniku v roce 1993 dvě podoby státního znaku přijaté ústavním zákonem, tak zvaný malý a velký státní znak. Na velkém znaku jsou na čtvrceném štítě křížem dva čeští lvi a moravská a slezská orlice. Na malém znaku je pouze lev. Je trochu zvláštní, že země uprostřed Evropy má ve svém znaku právě lva. Jak se lev do českého znaku?
Státní znak české republiky: Historický vývoj
Původním znakem českého státu byla černá orlice, obklopená červenými plameny ve stříbrném poli. Šlo o znak rodu Přemyslovců, který byl později nazván Svatováclavskou orlicí. Toto označení je podle odborníků ale historicky nesprávné, protože v době knížete Václava ještě u nás nebyla rozvinutá heraldika, nehledě k tomu, že v té době nebyla česká země dosud státoprávně sjednocená a scelená. Znak orlice připomínal lenní závislost na římském císařství, podobně jako orlice ve znacích jiných kurfiřství, markrabství a vévodství. Mezi pozdějšími zeměmi koruny české měla orlici Morava a Horní a Dolní Slezsko.
Český lev je zvíře nadpřirozené
Obvykle se připomíná, že znak lva získal průbojný král Vladislav I., který se roku 1147 zúčastnil druhé křížové výpravy, jež neskončila právě šťastně. Roku 1158 byl vyzván, aby přispěl při tažení císaře Fridricha Barbarossy proti lombardským městům, jež odepřela imperátorovi poslušnost. Aby byl získán k tažení proti revoltujícím městům, byl Vladislav současně na říšském sněmu prohlášen králem. Jeho hrdinství u Milána pak pohnulo císaře, že českému králi propůjčil namísto dosavadní orlice novou erbovní figuru, stříbrného lva „o jednom ocase“ – tedy vlastně lvici se zlatou zbrojí v červeném poli.
- Tak vypráví kronikář Dalimil a jeho zprávu dokládají i české denáry z druhé poloviny 12. století, na nichž se rovněž objevuje znamení korunovaného lva.
- Roku 1212 byl dědičný titul královský českým panovníkům potvrzen Zlatou bulou sicilskou.
- Za Přemysla Otakara I. byl znak polepšen tak, že šelma získává druhou oháňku a v této podobě nadpřirozeného zvířete pak setrvává po staletí.
Český lev: proměny v čase
- Rakousko-uherský český lev
Tuto podobu si zachoval v rakouském znaku za Habsburků, kteří ho v srdečním štítku položili na hruď císařského dvojhlavého orla. - Československý samostatný lev
Po vzniku samostatného Československa v roce 1918, kdy získal další polepšení v podobě srdečního znaku Slovenska se stříbrným dvojitým štítem na modrém trojvrší v červeném poli. - Český lev protektorátní
Německá okupace ho v roce 1939 polepšení opět zbavila a převzala českého lva spolu s moravskou červenobíle šachovanou orlicí v modrém poli do střídavého protektorátního znaku. - Československý socialistický lev
Po osvobození Československa v roce 1945 se státní znak opět používal v podobě prvorepublikové.
V roce 1960 byl nově necitlivě upraven: lev byl umístěn na neheraldické pavéze, namísto koruny získal pětihrotou červenou hvězdu se zlatým lemem, umístěnou v prostoru nad hlavou. Na prsou měl lev umístěn nový znak Slovenska s modrým obrysem Kriváně se zlatou siluetou vatry v červeném poli.
Český lev „odpolitizovaný“
Po listopadu 1989 byl tento ideologický znak přehodnocen. Ústavními zákonem Federálního shromáždění byl přijat federální znak v podobě čtvrceného štítu, ve kterém byly křížem proti sobě postaveny český lev a slovenský znak se stříbrným dvojitým štítem na modrém trojvrší v červeném poli.
Ústavní zákon ČNR přijal pro Českou republiku dva státní znaky.
- Na velkém znaku jsou na čtvrceném štítě křížem dva čeští lvi a moravská a slezská orlice.
- Na malém znaku je pouze lev.
Tyto znaky přejala po rozpadu Československa v roce 1992 i Česká republika.
Pověst o Bruncvíkovi
O tom, jak se lev dostal do českého znaku, kde vystřídal plamennou orlici přemyslovských knížat, vypráví stará rytířská pověst. Její původ je ve francouzské pověsti o rytíři, který pomohl lvu zápasícímu s drakem, za což jej pak vděčný lev všude doprovázel. Z Francie se pověst dostala do Německa a zde ji lid přiřkl Jindřichovi, vévodovi saskému, který sídlil v městě Braunschweig a nosil na štítě znamení lva. Český výklad pověsti přisuzuje lva králi Bruncvíkovi, jehož jméno je zkomoleninou jména sídelního města saského vévody.
V Čechách se pověst těšila tak velké oblibě, že se Bruncvík stal téměř národním hrdinou – byla mu dokonce postavena známá socha u Karlova mostu na Malé Straně v Praze.