Domů Retro Feminar

Feminar

od jezzina

Názor na kojení, a to se týká i lékařské veřejnosti, učinil v Česku za dobu od druhé světové války doslova přemet. Jestliže do první poloviny 20. století byli kojenci živeni podle děděných zkušeností, vše se změnilo po komunistickém převratu v naší zemi. Požadavek společnosti byl takový, aby se žena po porodu co nejrychleji vrátila do pracovního procesu. To ji umožnilo  převedení kojence na umělou výživu. Mezi umělé kojenecké výživy patřil i přípravek Feminar.

Pracovní povinnost odvedla ženy od dětí

Zatímco do poloviny dvacátého století zůstávaly vdané ženy s dětmi obvykle doma (tak zvaně v domácnosti) a podstatná ekonomická tíha spočívala na mužovi, který ženu a děti finančně zabezpečoval, po komunistickém puči v roce 1948 se společenská situace razantně změnila. Všichni občané měli rázem pracovní povinnost, do pracovního poměru musely nastoupit i všechny ženy. Týkalo se to i matek malých dětí, respektive kojenců.

Společnost vyvíjela tlak i na dětské lékaře, kteří v souladu se státními potřebami začali propagovat umělou výživu pro kojence. Říkalo se, že „umělé mléko je stejně výživné jako mateřské.“ Mnozí lékaři, kteří této propagandě podlehli, anebo se na ní podíleli, později uznali, že se jednalo o politický tlak na ně vyvíjený.

Kojené děti do jeslí nemohly

Ženy se mohly vrátit do práce už půl roku po porodu. K tomu byla zřízena i poměrně hustá síť státních jeslí (byla to zdravotnická zařízení), kam mohli rodiče své děti svěřit už v jejich půl roce. Z toho důvodu děti musely být převedeny na umělou výživu. V dětských poradnách se předepisovala výživa Lakton, Relakton a později Sunar.

Feminar podobný mateřskému mléku

V 60. letech se začal vyrábět Feminar, který se nejblíže podobal přirozenému mléku. Příkrmy se často doporučovaly již v porodnicích. Feminar byl v postupné řadě dalších přípravků první umělé mléko, které bylo dětem podáváno.  Šlo o úpravu kravského mléka, která spočívala:

  • ve snížení množství bílkovin a solí,
  • zvýšení hladiny cukru,
  • úpravě tuku – odebráním tuku mléčného a přidáním oleje sójového nebo slunečnicového za účelem zvýšení nenasycených mastných kyselin, které jsou nezbytné pro zdravý vývoj kojence.

Feminar bylo kojenecké mléko v prášku, vyrobené ze směsi vybraného plnotučného mléka, sójového oleje a mléčného cukru. Mléko se pasterovalo, homogenizovalo a sušilo v proudu horkého vzduchu. Feminar se používal k výživě nedonošených a zralých kojenců do tří měsíců, pokud nebylo k dispozici mateřské mléko. Svým složením se Feminar podobal mateřskému mléku, byl velmi lehce stravitelný 60 a uchovával si všechny vlastnosti sušeného mléka – spolehlivost, úspornost v přípravě a výbornou trvanlivost. Exspirační doba byla 4 měsíce od data výroby. Feminar se začal vyrábět až od 60. let (1967) hlavně v závodech PMV v Hlinsku a Opočně (od roku 1978). Od srpna 1973 se Feminar fortifikoval železem ve formě fumaranu železnatého a na konci 70. let se do prodeje zavedl Feminar F2 se zvýšeným obsahem tuku asi na 31% v celkové sušině a obohacený o vitamín A a B6.
Zdroj: Prameny a studie 48, Lucie Kubásková Dětská mléčná výživa, NZM

Feminar se podával dětem od narození (což byla progresívní novinka pro matky, které z fyziologických příčin nemohly kojit).

  1. Novorozenci byl podáván Feminar, který se připravoval 13% a nepřislazoval se.
  2. Na druhém místě co do vhodnosti se uváděl Sunar s 5 % cukru
  3. nebo ⅔ Relakton s 2,5 % cukru
  4. nebo ⅔ kravské mléko s 5% obilným odvarem a 5 % cukru.

Přechod z novorozeneckého Feminaru se prováděl postupně. Dítě se krmilo šestkrát za 24 hodin, tedy pětkrát po 3,5 hodinách ve dne a jednou v noci. Dávky se řídily chutí dítěte a dosahovaly obvykle 150 – 160 ml.

Systém umělé kojenecké výživy znamenal velkou změnu v pediatrii. K jeho cílevědomému zavedení a propagaci přispívala činnost kojeneckých poraden, cenová dostupnost a účinně vedená reklama. Maminky byly tehdy s touto výživou velmi spokojené, vždyť se jejich děťátka zaoblovala do ideálu „barokních andělíčků“ lépe než při kojení. A „tlusté dítě“ bylo mezi laickou veřejností tehdy chápáno jako „zdravé a prospívající dítě“. Kojení tak ustupovalo do pozadí. Výživa kojením alespoň do šesti měsíců nebyla respektována. Právem se tato situace stala předmětem diskuzí a byla stále více podrobována negativní kritice.

Související

Váš názor