Předjaří je doba, kdy majitelé či „správci“ ovocných stromů začnou pociťovat neklid. Stříhat, nestříhat? Není ještě brzy? A není už příliš pozdě? Vždyť nevzhledné a přerostlé stromy jsou špatnou vizitkou zahrádkáře. Kdy řezat ovocné stromy?
Řez pro užitek a pro zdraví
Prořezávání ovocných stromů je jarní práce, která čeká každého, kdo chce mít růst svých stromů „pod kontrolou“. Pravidelné a správně prováděné prořezávání ovocných stromů zajistí jejich správný růst i dobrou úrodu ovoce. Zanedbaný strom rodí malé, nevzhledné a chuťově nezajímavé ovoce.
Řezání ovocných stromů ovšem není jen jarní, respektive předjarní práce. O stromy je třeba pečovat celoročně a řezat je několikrát do roka. A aby to nebylo tak jednoduché – každý ovocný druh chce své. Jestliže nemáme s prořezáváním stromů žádné zkušenosti, je nejlepší se zeptat zkušeného sadaře. Nebo vyhledat rady ve starší odborné knižní publikaci, která se věnuje sadařství, ovocnářství.
Není řez jako řez
- Řez zmlazovací. Měl by se provádět ve dvou etapách. První je zmlazování větví, druhý celého stromu. Zmlazovací řez u vzrostlejších stromů provádíme každoročně od února do března.
- Jiným typem prořezávání stromů je tak zvaně výchovný řez. Zahrádkář jej provádí prvních pět až osm let, aby se v dalších letech dobře vytvořila korunka stromku.
- Tvarovací řez používáme k vytvoření koruny stromu.
- Průklest je vlastně udržovací řez, jehož cílem je dosáhnout co nejdelšího období růstu a plodnosti. Odstraňujeme při něm všechny nežádoucí větve, zejména ty, jež směřují dovnitř koruny, které se kříží, ale též všechny poškozené, stejně jako příliš bujně rostoucí výhony. Průklest by se měl provádět nejméně každým druhým rokem, abychom nemuseli dělat průklest radikální, při němž přicházíme nejméně o třetinu úrody.
Kdy řezat ovocné stromy
- Rozlišuje se řez zimní a letní.
Řez zimní je možný provádět již někdy od poloviny listopadu až do března (je to v době vegetačního klidu),
řez letní se dělá od dubna do srpna (za vegetace). - Zimní řez lze uskutečnit v lednu u starších stromů a vysokokmenů s výjimkou druhů, které jsou velmi choulostivé na mráz. Například u meruněk, broskvoní či aktinidií.
V lednu můžeme prořezávat červený rybíz, angrešt a višně.
Mladé stromy by se měly řezat až v době, kdy teploměr neklesá příliš pod nulu. - Staré jabloně a hrušně, které mají malé přírůstky, podpoříme v růstu (tedy v tvorbě nového dřeva, na něm bývá kvalitnější ovoce) řezem do počátku února.
- Stromky staré několik let je vhodné řezat asi tak koncem února, mladé stromky až v březnu, dubnu.
- Jádroviny řežeme většinou ještě před rašením. Jabloně a hrušně nejsou na dobu řezu tolik náročné, přesto je lépe počkat s hlavním řezem až po skončení mrazů, zpravidla v březnu nebo v dubnu.
- Korunky stromků vysazených na podzim a stromy, které měly v minulém roce malé přírůstky, řežeme zpravidla v první polovině března. Časným řezem podnítíme jejich bujnější růst.
- Stromy příliš bujně rostoucí je naproti tomu lépe řezat až ve druhé polovině března, případně i v dubnu, aby se jejich růst zmírnil.
- Všeobecně platí, že peckoviny a skořápkoviny řežeme v době, kdy již nehrozí žádné mrazy, nejlépe od května do konce září – tedy v době, kdy se na řezných plochách ještě tvoří hojivé pletivo.
Ilustrační foto: (jez)