V křesťanském kalendáři se masopustem nazývá období od Tří králů do Popeleční středy. Popeleční středou začíná velikonoční půst. Popeleční středou také končí všechny zábavy: plesy, svatby, tancovačky, zabíjačky, hostiny. Masopust končívá v masopustní úterý – masopustním rejem, v jiných končinách má podobu karnevalu.
Obsah článku
Od Vánoc po Tři krále
Vánoční období končí 6. ledna, na svátek Tří králů. V křesťanské liturgii se 6. ledna připomíná jako apifanie, Zjevené Páně. Je to den, kdy pastýři a tři králové uctili zjevení narozeného spasitele. V běžných, a to i současných domácnostech likvidujeme na Zjevení Páně vánoční symboliku (uklízíme betlémy, stromeček). Začínají všední dny, které nepodléhají žádným zvyklostem (s výjimkou svátku Hromnic 2. února). Nastává doba nevázaného veselí.
Masopustní období, masopust
Konají se zábavy všeho druhu: plesy, hostiny, zabíjačky spojené v notnou konzumací masa a masných výrobků… Zatímco vánoční svátky, Zjevení Páně (svátek Tří králů) a Hromnice mají své pevné datum v kalendáři, dál je již třeba sledovat pohyb nebeských těles. Protože v první neděli po prvním jarním úplňku budou Velikonoce, boží hod velikonoční, velikonoční neděle. A od tohoto dne se odvíjí, vlastně vypočítává, začátek velikonočního půstu.
Čtyřicetidenní půst patří k velikonočním tradicím. Je to doba střídmého života a přípravy na Velikonoce.
- Západní křesťané se postí 40 dní, půst začíná Popeleční středou, hned po Masopustním úterý, a půst vrcholí Svatým týdnem, tedy posledním týdnem před Velikonocemi.
- Ovšem oproti tomu východní křesťané tzv. velký půst začínají 7. týdnem před Velikonocemi a půst pak končí v pátek 9 dní před Velikonocemi.
Například (abychom nechodili daleko) v roce 2022 začíná velikonoční postní období 2. března na Popeleční středu a končí na Zelený čtvrtek 14. dubna. Přitom ale Velký pátek je také postní den. To znamená, že masopustní úterý, konec zábav, bude 1. března.
Masopust, fašiangy, fašank, karneval
Románské národy označují masopustní období jako karneval (z latinského „carnis trivium“), německy se nazývá fastnacht, slovensky fašiangy, moravsky fašank, (na Slovácku a Valašsku také ostatky), polsky zapust a v Rusku či na Ukrajině má název maslenice. „Termín masopust se u nás používal podle pramenů z období Velké Moravy již v 9. století,“ píše se v Katolickém deníku www.katyd.cz.
„Slovo „masopust“ neznamená půst, jak si většina z nás myslí. Ba naopak! V období masopustu máme „maso popustit“, to znamená pořádně si masa dopřát, neboť, až nastane postní období před Velikonocemi (cca 40 dnů), není podle církevních zvyklostí povoleno konzumovat masno a masné výrobky. Mezi typické masopustní pokrmy patří zabijačkové speciality, koblihy nebo masopustní koláče,“ připomíná se na portále Kudy z nudy.
Masopustní průvody
Poslední tři dny masopustu jsou vyvrcholením veselí. „Hlavní starostí hospodyně bylo, aby dům byl pěkně nalíčen a uklizen a aby bylo napečeno hodně koblih. Od neděle do středy vyhrávala v hospodě muzika. Po dědinách chodívaly dům od domu masopustní průvody. „Fašankáři“ popřáli hospodáři v novém roce bohatou úrodu, zatančili a zazpívali. Za koledování dostávali peníze, víno nebo pálenku, slaninu, koláče, koblihy, jinde i vajíčka nebo obilí. To vše také společně při obchůzce konzumovali nebo měnili za peníze, aby bylo na večerní zábavu u muziky,“ čteme v Katolickém deníku. Po masopustním průvodu by se už neměly konat žádné plesy. Posledním plesem sezony bývaly šibřinky, maškarní ples, který od 19. století tradičně pořádal Sokol.
Kdo chodí v průvodu
Na východní Moravě, na Valašsku, Slovácku i Hané končí fašankové veselí alegorickým pochováním basy nebo helikonu. Poté muzikanti odkládají své nástroje až do Velikonoc. Nejznámější jsou průvody masek, které se u nás mnohde dochovaly až dodnes. Masky se sice v různých regionech liší (oblečením i předvedeným vystoupením), ale vždycky mají alegorický význam a mnohdy umně parodují nešvary společnosti. V průvodu můžeme spatřit:
- smrtku,
- ženu s dítětem,
- nevěstu a ženicha,
- bábu s dědkem v nůši,
- šašky,
- kobylu vedenou sedlákem,
- husara,
- policajta,
- Žida,
- kominíka,
- myslivce,
- cikánku,
- čerta,
- mnohde i další nadpřirozené bytosti nebo zvířecí postavy.
Maska medvěda patřila odjakživa k magickým obřadům – jak ustrojením, tak obřadným tancem, jímž měla zajišťovat bohatou úrodu lnu, konopí nebo obilí.
Maškary v zápisu UNESCO
Na Hlinecku (t.č. Pardubický kraj) jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Pouze v několika vesnicích, kde se nedodržuje tradiční uspořádání, se objevují v maskách i ženy, případně děti (Blatno, Studnice). Seznam nehmotného světového dědictví, rok zápisu 2010.
Foto: pixabay.com