Domů ZahradaOvoce Nemoci jabloní

Nemoci jabloní

od jezzina

Jestliže jabloň začne prokazovat známky choroby, a zahrádkář nemá tolik zkušeností, aby nemoc jabloně správně rozpoznal, je nejjistější požádat o konzultaci zkušeného ovocnáře. Když nikoho takového nemáme, je další cestou “diagnostikovat” nemoc jabloně podle popisů a obrázků v odborné ovocnářské literatuře. Na některé choroby jabloní a hrušní má vliv průběh zimy. Jiné nemoci se přenášejí povětrností, při roubování, hmyzem... Jsou nemoci jabloní, které se dají nelze nijak léčit, napadené stromy musí dolů. Pak je třeba dodržovat karanténní opatření. Pomoc odborníka je tedy řešení velmi rozumné.

Nemoci jabloní

Strupovitost

Strupovitost postihuje jabloně a hrušně. Sám název choroby je pro její příznaky velmi výstižný. U jabloní i u hrušní jsou viníkem dvě příbuzné, ale přesto odlišné mikroskopické houby. Houba způsobující strupovitost přezimuje na napadených listech, plodech a u hrušní i na napadených větvičkách, z nichž se za deštivého počasí v době od konce března do července šíří na mladé listy a plody. Rozvoj choroby podporuje:

  • silnější výskyt v předchozím roce,
  • chladné počasí po opadu listu,
  • sněhová pokrývka v zimě,
  • vlhké jaro.
  • Vzdušné proudy přenášejí původce choroby i na poměrně velké vzdálenosti.
  • Rozhodující pro strupovitost je dostatečně dlouhé ovlhčení povrchu listů, nebo plodů.

Silně napadené listy předčasně opadávají a napadené plody jsou nejen menší, ale i méně chutné a velmi špatně skladovatelné, protože sekundárně jsou skvrny napadány dalšími houbami nebo bakteriemi. Preventivní ochrana proti strupovitosti je omezena, a to jen na včasné a důkladné shrabování a likvidaci spadaného napadeného listí, popř. i napadených plodů a větví.

Nejlepší prevencí je vhodný výběr odrůd. Do výše položených oblastí nebo i jiných lokalit, kde se strupovitost vyskytuje pravidelně, by se nikdy neměly vysazovat náchylné odrůdy, jako například golden delicious, goldspur, šampion, gloster, idared, starkrimos a další (viz samostatný článek o sortách jabloní ZDE).

Při chemické ochraně je důležité vědět, že základní ošetření je třeba provádět již před květem a v brzké době po něm, neboť nejvíce spor se ze starých listů uvolňuje v době od tzv. růžového poupěte do 14 dnů po odkvětu. Z velkého množství pro tento účel povolených fungicidů (celkem asi 30) je lepší vybírat ty, které kromě preventivních účinků mají i co nejdelší kurativní (léčebné) účinky. K takovým patří například fungicidy Score 250 EC, Baycor 25 WP, Befran 25 LS, ale i Anvil, Dorado, Punch 40 EC, Punch 10 EC, Rondo M, Rubigan 12 EC, Systane 12 EC, Systane MZ, Topas C 50 WP a Topas MZ 62 WP, které jsou navíc účinné i proti druhé nejobávanější chorobě jabloní – padlí.

Padlí jabloňové, vlnatka krvavá a spála růžovitých

Další nemocí jabloní,  je padlí jabloňové, jehož výskyt rovněž ovlivní průběh zimy. Je dokázáno, že tuto chorobu zlikviduje teplota -25 stupňů mrazu již za 24 hodin a dlouhodobější působení teploty v rozmezí -10 a -20 stupňů Celsia.

Obdobně tomu je i u vlnatky krvavé, která přezimuje v půdě v blízkosti kmenů stromů. I tento škůdce jabloní nesnáší vysoké mrazy nebo nízké a dlouhodobější mrazy.

Spála růžovitých (Erwinia amylovara) také napadá jabloně. Jedná se o karanténní chorobu, dřeviny je nutno zlikvidovat. Hostitelskými ovocnými dřevinami spály růžovitých jsou rody hrušně, jabloně a kdouloně.

Další nemoci jabloní

U jabloní se dále vyskytuje:

  • Proliferace jabloní
  • Mozaika jabloně
  • Zploštělost jabloně
  • Gumovitost jabloně

Infikované stromy nelze léčit, nakažená je celá rostlina. Nezbývá než strom co nejrychleji likvidovat a nejméně čtyři roky nedávat na stejné místo podobný výpěstek. Onemocnění jsou infekční povahy, přenášejí se i rouby, očky, podnožemi a někdy jej šíří i savý hmyz.

Chemická ochrana pomocí postřiků patří zvláště v předjarním období k nejvýznamnějším jak proti houbovým chorobám, tak různým škůdcům, jako je obaleč, píďalka, pilatka jablečná, květopas jablečný, svilušky, mšice, obaleč pupenový apod.

  • Postřik je třeba uskutečnit včas, před „rozpukem“ při denních teplotách 0 – 8 stupňů Celsia.
  • Nejvhodnější je bezvětrné počasí, nejlépe v ranních a odpoledních hodinách,
  • déšť po postřiku snižuje účinnost.
  • Nevhodné je také prudké slunce.

Efekt chemického ošetření také hodně záleží na tom, zda dojde k ošetření ovocných stromů u sousedů.

Foto: pixabay.com

0 komentář

Související

Váš názor