Při použití známého lidového příkladu se dá rozdíl mezi optimismem a pesimismem definovat nad sklenicí zpola naplněnou vínem: optimistický pohled je radostný, ještě polovina zbývá. Pesimistický názor ale lituje, že už je vína polovina pryč. Na každý jev lze pohlížet optikou pesimismu nebo optimismu. Někteří lidé mají sklon přiklánět se k jedné nebo druhé krajnosti. K posouzení objektivní skutečnosti neslouží jen „nátura“ člověka, ale i jeho vzdělání a zkušenosti.
„Jak se máte? Nestojí to za nic…“
K české povaze určitý pesimismus tak nějak patří. Jestliže se sejdou dva příslušníci anglosaských národů, na otázku „Jak se máte?“ odpovídají spontánně (či frází), že dobře. Zatímco sejdou-li se dva Češi, odpověď většinou zní „Stojí to za starou belu“ (v lepším případě). Obyvatel Čech či Moravy preventivně vyjmenuje všechny rány osudu, které ho zrovna potkaly, aby nebyl podezřelý, že se mu snad daří dobře, a je mu tedy zřejmě co závidět. Nebo snad máme strach, že pochválit svůj dobrý současný stav je rouhání? Přivolá se tím změna k horšímu?
Optimismus má blahodárné účinky
Psychologové ale připomínají, že optimismus při setkání hraje důležitou roli. Na nás chování Angličanů nebo ještě víc Američanů třeba působí neupřímně a křečovitě, ale říkat, že je nám fajn, i když se cítíme mizerně, má racionální jádro. Už to, že se člověk pokusí o úsměv, může mít, blahodárné účinky. Usměvaví lidé jsou oblíbenější.
Optimismus je víra v dobrý konec a „hnací silou“ tak zvaného pozitivního myšlení. Samotný pojem „pozitivní myšlení“ se stala tak trochu módou, ale odborníci se shodují, že má optimismus pozitivní účinky na duševní i fyzické zdraví.
Optimismus upevňuje zdraví
Optimistické myšlení je výrazem očekávání něčeho, co je dobré pro nás, pro rodinu, firmu a i pro celou společnost. Je výsledkem porozumění sobě a druhým.Výzkumy ukázaly, že u lidí, kteří pesimisticky myslí, tedy pořád očekávají jen to nejhorší, jsou neustále v oběhu stresové hormony – a podle toho vypadá jejich zdraví. Stres a úzkost oslabují imunitní systém, a přispívají tak ke vzniku řady chorob, od obyčejného nachlazení až k astmatu, cukrovce, nádorovým a srdečním onemocněním, a dokonce ovlivňují postup AIDS.
Někdejší britská studie žen, které onemocněly rakovinou prsu, před časem potvrdila, že pacientky s „optimistickým duchem“ měly po deseti letech dvojnásobně lepší vyhlídky na přežití a vyléčení než ty, které podléhaly pocitu bezmoci a beznaděje.
Pesimismus je někdy namístě
Leckomu ovšem může onen angloamerický optimismus, v němž jako by nebylo místo na smutek a rozladění, připadat přehnaný a hlavně povrchní. Nutit se k neustálému optimismu, protože je zrovna v módě, je i stresující, upozorňují psychologové. Smutek totiž patří k životu stejně jako radost. Potlačovat v sobě třeba hněv není pozitivní, ale škodlivé. Člověk se musí naučit, že k životu patří i prohra a nezdar, a vědět, co mu pomáhá se z nich vzpamatovat.