Růže je obdivována pěstiteli a ctiteli květin pro svoji krásu, ušlechtilost a dokonalost tvaru a nádhernou vůni. Zejména během letního období jsou růže hezkou ozdobou našich zahrádek, parků a veřejných okrasných ploch. Domovem růží je asi Persie, kde se tyto květiny hojně vyskytovaly ve volné přírodě, ale také v parcích a zahradách bohatých občanů.
Šlechtění růží je doslova celoživotní obor. Ale pěstování růží se může věnovat i člověk bez zahradnického vzdělání – stačí, když bude na své růže myslet a dá jim, co potřebují.
Z historie pěstování růží
Přírodní druhy růží v rozmanitých odrůdách se vyskytují na celé naší severní polokouli, ale také v proteplených oblastech kolem Středozemního moře a ve východoasijských nížinatých územích, kde jsou pro jejich pěstování nejvhodnější klimatické a půdní podmínky. Jejich křížením a šlechtěním postupně vznikly velmi početné odrůdy vhodné jak k pěstování růží v přírodním prostředí, tak i ve sklenících, z nichž nejznámější jsou čajohybridy s dlouhými poupaty, velkými květy a floribundy s menšími květy.
Růže v našich podmínkách
V našich přírodních podmínkách při úspěšném pěstování růží na větších i menších záhonech má vliv především prostředí, neboť téměř všechny odrůdy růží vyžadují k svému růstu a květenství hodně slunečního svitu. Vhodné stanoviště pro jejich pěstování mělo by být obrácené k východu, chráněné před trvalým průvanem. Vesměs růžím také svědčí půdy písčitohlinité s reakcí zásaditou nebo neutrální. V těchto půdních poměrech růže příznivěji koření a snadněji překonávají případné větší sucho zvláště v letním období.
Vysazování růží
- Před vlastní výsadbou se půda zryje až do hloubky 30 až 40 centimetrů.
- Současně ji hnojíme chlévským hnojem nebo vyzrálým kompostem v dávce 20 až 40 kilo na 10 metr čtvereční .
- Před výsadbou nepoužíváme draselná a dusíkatá hnojiva.
- Keřové růže by měly mít alespoň tři plně vyvinuté výhony a zdravé kořeny, dlouhé 20 centimetrů.
- Vhodná doba výsadby je od 15. října do 15. listopadu.
- Pokud bychom chtěli růže vysazovat až v jarním období, je nutné jejich kořeny předem namočit do zemité kaše, aby měly ihned dostatek potřebné vláhy.
- Po vysázení rostliny patřičně zalijeme, protože mladé rostliny mají vytvořit nejdříve silné základní rozvětvení.
Zazimování a jarní řez růží
Na zimu růže pokryjeme chvojím a o něco později na jaře je přihnojujeme síranem draselným v dávce 120 až 200 gramů na jeden metr čtvereční .
Tenčí výhony, které nemají poupata, odstraňujeme. Při jarním řezu se keřové růže zkracují na tři až pět oček.
Květy růží se v jarním a v letním období k řezu sklízejí až v době, kdy poupata jsou již plně vybarvená a uzavřená.
Víte, že…
… růžový olej z korunních plátků několika druhů růží, který se záhy brzo rozšířil k sousedním orientálním národům, pochází z Indie? Okvětní lístky růží se namáčely v oleji tak dlouho, až mu přenechaly pronikavě silnou vůni.
… u slovanských národů se těšila úctě především růže šípková a také růže stolistá?
… v řeckých Athénách byly růže symbolem krásy, čistoty, dokonalosti a podle starověkých zákonů Solonových se jimi mohly okrášlit jen dívky mravopočestné?
… ve starověkém Římě byly velmi známé růžové slavnosti zvané rosarie?
Foto: (jez)