Domů Osobní rozvoj Proxemika

Proxemika

od jezzina

Proč působí učitel přísně, když je na stupínku, a proč se ho děti nebojí, když se sedne k nim do lavic? Proč se dětský lékař nezdráhá klidně pokleknout k dítěti? Proč někteří lidé uhýbají před dotyky jiných a drží kolem sebe „intimní zónu“? touto problematikou se zabývá a na podobné otázky odpovídá věda zvaná proxemika.

Proxemika: Co to je, o co se jedná?

Naučný slovník o proxemice říká: „Proxemika je věda zabývající se vnímáním osobního prostoru – vzdálenosti, blízkosti a odstupu v mezilidské neverbální komunikaci.“ Podobně zní slovo „proximita“. Patří do stejné oblasti, protože proximita je právě ta vzdálenost. Jsme na tom stejně jako zvířata: vzdálenost mezi námi a těmi druhými vnímáme všemi smysly: Zrakem, čichem, hmatem, sluchem.

Proxemika, mladá věda

Proxemika není jako samostatný vědní obor příliš „stará“. Výraz proxenika zavedl v roce 1963 antropolog Edward Twitchell Hall (16. května 1914 Webster Groves – 20. července 2009 Santa Fe). „V knize The Hidden Dimension z roku 1966 zkoumal prostorové souvislosti komunikace a zavedl u té příležitosti pojem proxemika, který se stal významným v sociální psychologii,“ uvádí se o něm ve Wikipedii. Edward Twitchell Hall  zároveň zdůrazňoval vliv proxemiky v lidské komunikaci. Mluvil o osobním prostoru (zóně), jako o prostoru bezprostředně obklopujícím každého člověka, a o osobním území (teritoriu), které popisuje jako oblast, jež si člověk může nárokovat a bránit.

 Osobní prostor

Osobní prostor je zóna kolem každého člověka, jejíž narušení může být pokládáno za snahu o její ovládnutí a způsobit nejistotu nebo agresi. Do onoho osobního prostoru pouštíme převážně jen rodinné příslušníky a blízké přátele. Edward T. Hall stanovil čtyři základní komunikační vzdálenosti:

  1. Intimní vzdálenost: Do 45 cm; její spodní hranice je totožná s haptickým kontaktem, probíhá v ní například objímání a šeptání. Komunikaci ovlivňují i čichové a hmatové kanály, zrakové vjemy jsou zorným polem dost omezeny
  2. Osobní vzdálenost : 45-120 cm; již nedochází ke zkreslování zrakových vjemů přílišnou blízkostí. Čichové kanály nejsou v popředí. Horní hranici tvoří vzdálenost umožňující sledování partnerovy mimiky.
  3. Sociálně poradní vzdálenost:  120-370 cm; v této sféře dochází k většině formálních či skupinových komunikací
  4. Veřejné pásmo: Od 370 cm; horní limit se pohybuje na hranici srozumitelnosti komunikačních signálů, závisí také na podmínkách prostředí (viditelnost, hluk, aj.)

Zdroj: wikisofia.cz

Vliv kultury na osobní prostor

Různé kultury udržují různé úrovně osobního prostoru.

  • V severských zemích potřebují lidé větší prostor,
  • naproti tomu v jižních státech a na Blízkém východě je potřeba osobního prostoru daleko menší.
  • Mladší lidé mají sklon stát si navzájem blíž než lidé starší.
  • Venkované dávají přednost delším vzdálenostem než lidé z města.

Výškový rozdíl

Důležitou roli hraje i tak zvaná vertikální proxemika. Jedná se o výšku účastníků komunikace. Kladný vliv nastává v situacích, kdy jsou oči hovořících ve stejné rovině. Pokud jsou oči jednoho výš než oči druhého, dochází k vytváření pocitu nadřazenosti. S výškou lze manipulovat sezením či stáním, nebo nebo i nošením podpatků u žen. Příkladem udržování vyšší výšky jako symbolu nadřazenosti je mimo jiné:

  • stupínek pro učitele ve škole,
  • soudní stolice,
  • vyvýšené postavení řečníka
  • nebo nejvyšší postavení vítěze na stupních.

Úhel prostoru

U prostorová orientace jde o úhel, pod jakým spolu účastníci hovoří.

  • Pokud partneři spolupracují, často si sedají vedle sebe.
  • Jestliže je jejich vztah spíše kompetitivní, sedají si naproti sobě.
  • Rohové postavení, přibližně v 90°úhlu, zaujímají lidé v přátelském a neformálním rozhovoru,
  • zároveň ale může roh fungovat jako bariéra v případě, že se jeden cítí ohrožen.

„Podle průzkumu mužům více vadí, sedne-li si někdo neznámý proti nim, zatímco pokud si sedne vedle něj, vnímají to méně nepřátelsky. U žen je to právě naopak, často proto dávají na místa vedle sebe tašky nebo oblečení,“ píše se v hesle Proxenika v české verzi Wikipedie.

Narušení osobní zóny

Narušení osobní zóny člověk obvykle toleruje u některých profesí – lékařů, masérů, kadeřníků apod. Meziosobní vzdáleností dále vyjadřujeme i vztah podřízeného a nadřízeného, sympatie a antipatie. „Vliv na velikost osobního prostoru může mít také věk, rasa, kultura, typ osobnosti, zdravotní postižení a podobně,“ uvádí se na serveru wikisofia.cz.

Ilustrační obrázky: pixabay.com

Zdroj: S využitím informací na serveru wikisofia.cz. a v české verzi Wikipedie

0 komentář

Související

Váš názor