Snad jedině za třeskutých zimních mrazů neořezáváme angrešt. Protože jinak v zimě, na jaře, v létě i na podzim se řez angreštu provádí. Navíc ještě záleží na tom, zda pěstujeme angrešt jako keř, anebo angrešt stromkový. Rozhodující pro řez angreštu je dále jeho stáří. Angrešt prostě péči potřebuje a řez je jedním ze způsobů, jak o angrešt pečovat.
Angrešt se pomalu stal málem vzácností
Angrešty bohužel vymizely z českých zahrádek. Ne docela, ale už angrešt neroste jako dřív v každé zahradě. Nestalo se tak nezájmem zahrádkářů, ale plísňová choroba padlí americké, která od devadesátých let způsobila doslova „genocidu“ angreštů. Komu angrešt na zahradě zbyl, považuje si jej a věnuje mu péči , mezi níž patří pravidelný řez.
Angrešt se řeže skoro celoročně
Pupeny angreštu začínají rašit mezi prvními, a řez je proto potřeba provádět již brzy v předjaří, co nejdříve po ukončení mrazů (konec předjaří se kryje s počátkem velkého vegetačního období, je to tedy doba mezi zimou a jarem, ve kterém se teploty pohybují od 0 °C do +5 °C).
- Někteří odborníci přes zahradu mají názor na zimní řez angreštu radikálnější. Podle jejich doporučení je ideální doba pro řez angreštu od konce listopadu do začátku března, případně při sklizni nebo těsně po ní, tedy během léta.
Řez keře angreštu
V případě keře řežeme celé větve. Zejména ty, které jsou nízko nad zemí (narostlé do oblouku svažujícího se k zemi) a ty, které keř zbytečně zahušťují.
Pravidelný řez je nutno dělat především během prvních let po výsadbě a to nejlépe v zimě. Keř angreštu, který jsme vysadili na podzim, v předjaří seřízneme na dva až tři pupeny, slabé a krátké výhony odstřihneme až u země.
Stromkový angrešt
Po samotné výsadbě stromkového angreštu se o dvě třetiny seříznou kosterní výhony. To je důležité pro vyrovnání „šoku“ rostliny z přesazení – angrešt dostane impuls k novému růstu a dobrému zakořenění.
- Ve druhém roce po výsadbě ponecháme na keři čtyři až šest nejsilnějších, vzpřímeně rostoucích výhonů, které zkrátíme přibližně o jednu třetinu.
- Vždy v předjaří postranní obrost zmenšíme o jednu až dvě třetiny a hlavní výhony o třetinu až polovinu. Důležité je opět zachovat keř prodyšný, bez zbytečného zahušťování.
- Vždy počátkem léta proto vyřezáváme všechny nepotřebné omladky.
- Ve třetím roce zkrátíme prodlužující se větve na deset až dvanáct pupenů a boční výhonky ze základních větví na tři až pět pupenů. Počet základních větví by měl být osm až dvanáct.
- Stromkovému angreštu odstraníme výhony vyrůstající ze středu korunky a zároveň vystříháme všechny výhony zahušťující stromek.
- Snažíme se vypěstovat silnou korunku s několika pravidelně rozloženými větvemi (asi 6 hlavních výhonů), které každoročně zastřihujeme zhruba o třetinu až polovinu své délky. Postranní větvičky zkracujeme o něco více (o jednu až dvě třetiny).
- V dalších letech provádíme jarní zmlazování korunek pravidelným zkracováním větví přibližně o jednu třetinu. Korunku bychom měli vytvarovat jako rovnoměrně rozloženou kolem kmínku.
- Nahrazením starých větví novými výhony stromek omladíme a zpomalíme tak jeho stárnutí.
- Hlavní větve začneme měnit za mladé výhonky po čtyřech až šesti letech.