Štěnice domácí je parazit, při jehož pouhé představě se nám vybaví zanedbané obytné prostory, špína a nepořádek. Jenže štěnice domácí může zamořit i ten nejčistší byt. Ve dne ji nevidíme, vylézá jen v noci. A do bytu se mohla dostat třeba jen nepatrnou skulinkou nebo bytovým jádrem z jiné partaje. Zejména v bytových domech se proto likvidace štěnic musí provádět celoplošně, komplexně ve všech obytných prostorách. Vyhubení štěnic je nákladné, ale také časově náročné.
Štěnice zatím přežily všechny éry
Štěnice domácí (Cimex lectularius) provází člověka zřejmě od nepaměti. Tento parazit je velmi odolný vůči všem prostředkům, které na něj člověk vymyslel – po nějakém čase si zvykne. I když jsou štěnice synonymem zanedbaných příbytků a hotelových pokojů té nejhorší kategorie, mohou se objevit všude – i v nejluxusnějším hotelu a nejpřepychovější domácnosti. Naštěstí u nás nejsou štěnice tak časté, jako například ve Spojených státech.
Štěnice v bytě
Na téma života štěnic byly natočeny i populárně naučné filmy, a jako jejich životní prostředí byly právě moderní americké bytové domy. Pomocí dokonalé snímací techniky je zachycena vytrvalost a svým způsobem i vynalézavost štěnic, které překonají všechny mechanické zábrany a šíří se domem z bytu do bytu. K orientaci jim slouží článkovaná tykadla, v nichž mají tepelné senzory. Člověka dokážou vycítit na vzdálenost asi jednoho a půl metru. Štěnice nemají životní fázi kukly. Z vajíček se přímo vyvíjejí nymfy, které včak procházejí pěti vývojovými stadii. Ve všech stupních vývoje jsou nymfy štěnic dravé – krev teplokrevných živočichů potřebují k dalšímu vývoji.
Boj se štěnicemi ztěžuje jejich odolnost – bez potravy vydrží až rok a půl.
Štěnice vylézají jen v noci
Štěnice žijí ve štěrbinách nábytku a podlahy, vylézá pouze v noci. Ve dne spí, její aktivita začíná v nočních hodinách. Vyhovuje jim teplota kolem 25 stupňů. Štěnice domácí nepřenášejí žádná infekční onemocnění. Reálné je však nebezpečí druhotné nákazy, která může vzniknout při škrábání svědivé vyrážky po kousnutí štěnicí. I do čistého bytu se může štěnice dostat třeba se starším nábytkem neznýmého původu nebo různými netěsnostmi, o které není například v českých panelácích nouze.
Desinsekce štěnic
Vyhubení štěnic je náročném drahé a musí být provedeno odbornou firmou. Desinsekce se provádí v několika fázích, aby byla zlikvidována všechna vývojová stadia štěnice.
Další, ale málo reálnou možností je opustit příbytek a nechat jej „vymrznout“. Štěnice ke svému vývoji potřebují teplo. To je možné však jen například v rekreačních objektech.
Štěnice: Jak ji poznat
- Štěnice je asi půl centimetru velká, oválná, má hnědou barvu – někdy nažloutlou, někdy načervenalou.
- Nedospělí jedinci – nymfy – mají tmavě žlutou barvu.
- Štěnice jsou bezkřídlé.
- Mají šest nohou (tři páry).
- Štěnice žijí v koloniích.