Ctnosti

od jezzina

Ctnost bývá definována jako vypěstovaný a navyklý sklon k dobrému jednání. Ctnostným se nikdo nenarodí, ke konání jednat dobře je třeba výchovy – i sebe výchovy. Filozofií ctnosti se zabývají různé náboženské směry a filozofická učení. V naší kultuře je asi nejznámější křesťanský výčet ctností coby opaků hříchů.

Ctnosti v antické filozofii

Platónovo učení se zabývalo otázkou, zda se ctnosti dají pěstovat. Platónskou filozofií jsou hlavní, kardinální ctnosti definovány jako:

  1. moudrost (sofia, sapientia);
  2. statečnost (andreia, fortitudo);
  3. uměřenost, rozumnost (sófrosyné, temperantia)+
  4. spravedlnost (dikaiosyné, justitia).

Aristotelés rozděluje ctnosti do tří skupin:

  1. etické (mravní);
  2. dianoetické (teoretické znalosti a jednání);
  3. poietické (praktické dovednosti).

Stoikové hlásali, že lidské chování a jednání nelze posuzovat podle výsledků, ale podle úmyslu či záměru, s nímž něco konáme. Stoikové rozlišovali čtyři ctnosti:

  1. rozumnost
  2. spravedlnost
  3. mírnost
  4. statečnost

Soubor Ctností a Nectností od Matyáše Bernarda Brauna v lapidáriu hospitalu v Kuksu.

Křesťanské ctnosti jako opaky hříchů

Křesťanství asi v pátém století po Kristu vyčlenilo sedm ctností, které svádějí boj se sedmi smrtelnými hříchy. Ctnosti jsou protipólem hříchů.

  1.  Pokora (humilitas)
    Víra. Skromné chování, nesobeckost, mající respekt. Mít důvěru, když se očekává, nikoliv neúměrně velebit sám sebe. Je to pocit, kdy si člověk uvědomuje vlastní nedokonalost či závislost na někom. Vyrůstá z pocitu vlastní slabosti a nedokonalosti vzhledem k požadavkům vyšších bytostí.
  2. Štědrost (caritas)
    Láska, charita, velkorysost, ochota dávat, uskutečňování šlechetných myšlenek nebo činů. Štědrost je vyváženým středem mezi rozhazovačností a lakotou. Potlačená chamtivost a egoismus. Nepřítomnost žádostivosti a neulpívání na vnímaném objektu.
  3. Přejícnost (benevolentia)
    Laskavost, lidskost, obdiv, charita, soucit, přátelství bez předsudku a bez příčiny.
  4. Mírumilovnost (patientia)
    Trpělivost, schopnost snášet, otužilost, shovívavost, vyrovnanost. Shovívavost a odolnost snášet utrpení dosažené sebeovládáním, umírněností a zdrženlivostí. Vyřešení konfliktu mírumilovně, i když se druhá strana uchýlí k násilí. Schopnost odpustit, smilovat se nad hříšníky. Laskavost je vyvážený střed mezi hněvem a slabošstvím.
  5. Cudnost (castitas)
    Zahrnuje přísnou mravní čistotu, prospěšnost a dosažení čistoty myšlenky pomocí vědomého zdokonalování. Cudnost, zdrženlivost, bezúhonnost, čistota duše. (Obzvlášť ve vztahu k pohlavnímu životu.)
  6. Střídmost (temperantia)
    Sebekontrola, zdrženlivost a umírněnost, vnímání plnou myslí, sebeovládání, „uzda“.
  7. Činorodost (industria) 
    Úsilí, pracovitost, píle, přičinlivost, iniciativa. Horlivá a důkladná přirozenost v činění a konání. Energická pracovní morálka. Hospodařit dobře s časem, sledovat vlastní činnosti a vyvarovat se lenivosti.

Ctnosti a Nectnosti v hospitalu v Kuksu

V Česku nejznámější umělecké ztvárnění Ctností a Nectností Soubor soch Matyáše Bernarda Brauna je k vidění v hospitalu ve východočeském Kuksu. Jedná se o alegorické řady Ctností a Neřestí, soubor celkem 24 plastik tesaných v rozmezí pouhých dvou let po roce 1717 a umístěných podél severního průčelí špitální budovy. V druhé polovině 20. století byla většina soch nahrazeny výdusky a originály umístěny v lapidáriu hospitalu.

Zdroj: S využitím Wikipedie

Foto: (jez)

0 komentář

Související

Váš názor