Domů Historie Předlitavsko

Předlitavsko

od jezzina

„Jednou se říká, že jsme bývali součástí Rakouska-Uherska, jindy zase, že jsme patřili do Předlitavska,“ zlobí se někdy studenti při opakování českého či evropského dějepisu. Jenže obě tvrzení jsou správná. Není těžké toto uspořádání  v letech 1867-1918 pochopit a zapamatovat si je.

Země Rakouska a země Uherska

Velmi snadno (a laicky!) si představíme, že Rakousko-Uhersko v letech 1867-1918  tvořily země spadající“

  1. do Rakouska,
  2. a jiné země, které tvořily Uhersko.

Rakousko-Uhersko (německy Österreich-Ungarn), oficiálně Rakousko-uherská monarchie (německy Österreichisch-Ungarische Monarchie; maďarsky Osztrák-Magyar Monarchia), byl státní útvar, reálná unie

  1. Království a zemí v Říšské radě zastoupených neboli Předlitavska (Cisleithanien)
  2. Zemí svaté Štěpánské koruny uherské neboli Zalitavska (Transleithanien).

Státní útvar existoval od 8. června 1867 do 31. října 1918. Toto soustátí vzniklo přeměnou Rakouského císařství (nástupníka Habsburské monarchie) na základě rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867.

Hraniční řeka

Hranici mezi zeměmi tvořícími Rakousko a zeměmi Uherska tvořila řeka Litava.

  • Ale pozor: Nejedná se o naši moravskou řeku Litavu, která , která teče na území Zlínského a Jihomoravského kraje a je levostranným přítokem Svratky. Hranici mezi Rakouskem a Uherskem tvořila řeka Litava, která je přítokem Dunaje.

Řeka Litava

„Litava (maďarsky Lajta, německy Leitha) je 180 km dlouhá řeka protékající Rakouskem (Dolní Rakousko, Burgenland) a Maďarskem (Győr-Moson-Sopron). Je to pravý přítok Dunaje. Nazývají se podle ní přilehlé Litavské vrchy. Podél Litavy po staletí vedla hranice mezi Rakousy a Uhrami. Po rakousko-uherském vyrovnání (1867) tvořily některé úseky řeky část hranice obou složek nově vzniklého rakousko-uherského státu a podle ní se začaly nazývat Předlitavsko (Cislajtánie) a Zalitavsko (Translajtánie) (= Uherské království),“ uvádí se o rakouské Litavě ve slovníku.

Cis je opakem trans

Stačí pohled do mapy, abychom si zapamatovali, které země leží „před“ Litavou a které „za Litavou“.  Latinská předpona „cis“ je opakem „trans“. Chápeme ji jako „na stejné straně“.

Na „stejné straně“, tedy v Předlitavsku (v Cislajtánii) ležely země:

  • Horní Rakousy
  • Dolní Rakousy
  • Salcbursko
  • Štýrsko
  • Korutany
  • Tyrolsko
  • Vorarlbersko
  • Istrie
  • Gorice a Gradiška
  • Terst
  • Dalmácie
  • Krakov
  • Čechy
  • Morava
  • Slezsko (rakouská část)
  • Halič
  • Bukovina
  • Kraňsko

Hlavní město a představitelé Předlitavska

Hlavním městem Předlitavska (Cislajtánie) byla Vídeň.

Nejvyšším představitelem Předlitavska a zároveň společným panovníkem a jedním z hlavních sjednocujících pilířů Rakouska-Uherska po vyrovnání byl císař a král. Tento titul se užíval oficiálně ve své nejkratší verzi a byl zosobněním rovného postavení obou celků (císař = rakouský císař a král = uherský král). Teoreticky byl tedy habsbursko-lotrinský panovník v Předlitavsku císařem. Mezi léty 1867 – 1918 v Předlitavsku vládli dva panovníci:

  1. František Josef I. (1848/1867-1916)
  2. Karel I. (1916-1918)
0 komentář

Související

Váš názor