Domů Historie Rakousko-Uhersko: Mapa

Rakousko-Uhersko: Mapa

od jezzina

Rakousko-uherská monarchie, zkráceně Rakousko-Uhersko, byl státní útvar existující od roku 1867 do konce října 1918. Předchůdcem Rakouska-Uherska bylo Rakouské císařství. Území Rakouska-Uherska bylo podrobně zmapováno a dochované mapy jsou uloženy v mapových sbírkách. Pro zájemce není problém do některých z nich nahlédnout – ovšem virtuálně.

Rakousko-Uhersko zeměpisně dělila řeka Litava

Soustátí Rakousko-Uhersko (Österreich-Ungarn) vzniklo v únoru 1867 jako výsledek rakousko-uherského vyrovnání. Předcházející státní uspořádání bylo Rakouské císařství, jež bylo nástupníkem Habsburské monarchie.

Z geografického hlediska se Rakousko-Uhersko dělilo na Předlitavsko (země rakouské, české, Halič a Slovinsko, hlavním městem byla Vídeň) a Zalitavsko (země spadající pod uherské úřady).

Řeka Litava (maďarsky Lajta, německy Leitha) je 180 km dlouhá řeka protékající Rakouskem (Dolní Rakousko, Burgenland) a Maďarskem (Győr-Moson-Sopron). Je to pravý přítok řeky Dunaje. Podél Litavy po staletí vedla hranice mezi Rakousy a Uhrami.

Zdroj: Wikipedie

Země Předlitavska

Předlitavsko nebyl oficiální název, používalo se termínu Království a země na říšské radě zastoupené (Die im Reichsrat vertretenen Königreiche und Länder). Předlitavsko tvořilo:

  • království České, Dalmatské, Haličské
  • arciknížectví Hornorakouské, Dolnorakouské,
  • vévodství Salcburské, Štýrské,Korutanské, Kraňské,
  • Slezské, Bukovinské,
  • markabství Moravské a Istrijské
  • okněžněné hrabství Tyrolské
  • země Voralberské.

Země Zalitavska

Zalitavsko (s hlavním městem Budapeští) tvořilo:

  • Uherské království
  • Chorvatsko-slavonské království
  • Sedmihradské vévodství
  • + bývalá Vojenská hranice (od 1881 přidělena k historickým Uhrám)

Mapy Rakouska-Uherska

V době Rakouska-Uherska byla kartografie na vyspělé úrovni. Veškeré geografické území bylo zmapováno, rovněž tak demografické údaje byly zaznamenávány a jsou k dohledání. Historické mapy Rakouska-Uherska jsou uloženy v mapových sbírkách Univerzity Karlovy v Praze, v mapové sbírce Historického ústavu AVČR a v mapové sbírce B. P. Molla uložené v Moravské zemské knihovně v Brně.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy provozuje specializovaný portál Digitální mapová sbírka.  Pro zájemce o mapy Rakouska Uherska, ale i o jiné historické mapy by mohl být velmi zajímavý. 

Digitální mapová sbírka

Mapový portál, který zpřístupňuje mapy na základě prohlížení nebo geografického či metadatového vyhledávání

  • Digitální mapová sbírka – http://www.mapovasbirka.cz/geonetwork
  • Mapy lze stáhnout a dále s nimi pracovat. Citujte: Mapová sbírka PřF UK.
  • Systém je založený na metadatovém katalogu GeoNetwork ve spojení se službou GeoServer pro rychlé zobrazení map ve vysoké kvalitě.
  • Portál zpřístupňuje 65 000 map ve 28 651 kolekcích (stav k 14. 12. 2017).
  • Mapy jsou dostupné ve formátu jpeg2000 v rozlišení 300 DPI bez vodoznaků.
  • Katalog umožňuje geografické vyhledávání na základě podkladové mapy.
  • Záznamy je možné pouze listovat a prohlížet si náhled a klíčová slova.
  • Jazyky:  kromě češtiny přístupné i v dalších jazycích (angličtina, španělština, němčina)

Proč GeoNetwork? Je to open-source, napsaný v Jave, podrobná dokumentace a zejména velká komunita vývojářů, kteří jsou ochotni a schopni poradit. Projekt patří pod OSGeo,   tj. organizaci, která zastřešuje  hlavní open-source projekty v oblasti prostorových dat. Navíc, co se týče metadatového katalogu prostorových dat, tak není mnoho jiných alternativ, které by nabízely takovou úroveň v oblasti bezpečnosti, správy uživatelů, publikací a editací metadat. Editor podporuje ISO19115/119/11 včetně Dublin core. K dispozici je i interaktivní prohlížeč postavený nad OpenLayers3, díky kterému je možné přistupovat k OGC službám (WMS). Má rovněž uživatelsky přívětivé rozhraní.

 

Zdroj:  www.natur.cuni.cz

Zdroj: S využitím portálu www.natur.cuni.cz a české Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ilustrační reprofoto: Přehled dějin Československa, Academia Praha

Související

Váš názor