Rakousko-uherská monarchie, zkráceně Rakousko-Uhersko, byl státní útvar existující od roku 1867 do konce října 1918. Předchůdcem Rakouska-Uherska bylo Rakouské císařství. Území Rakouska-Uherska bylo podrobně zmapováno a dochované mapy jsou uloženy v mapových sbírkách. Pro zájemce není problém do některých z nich nahlédnout – ovšem virtuálně.
Rakousko-Uhersko zeměpisně dělila řeka Litava
Soustátí Rakousko-Uhersko (Österreich-Ungarn) vzniklo v únoru 1867 jako výsledek rakousko-uherského vyrovnání. Předcházející státní uspořádání bylo Rakouské císařství, jež bylo nástupníkem Habsburské monarchie.
Z geografického hlediska se Rakousko-Uhersko dělilo na Předlitavsko (země rakouské, české, Halič a Slovinsko, hlavním městem byla Vídeň) a Zalitavsko (země spadající pod uherské úřady).
Řeka Litava (maďarsky Lajta, německy Leitha) je 180 km dlouhá řeka protékající Rakouskem (Dolní Rakousko, Burgenland) a Maďarskem (Győr-Moson-Sopron). Je to pravý přítok řeky Dunaje. Podél Litavy po staletí vedla hranice mezi Rakousy a Uhrami.
Zdroj: Wikipedie
Země Předlitavska
Předlitavsko nebyl oficiální název, používalo se termínu Království a země na říšské radě zastoupené (Die im Reichsrat vertretenen Königreiche und Länder). Předlitavsko tvořilo:
- království České, Dalmatské, Haličské
- arciknížectví Hornorakouské, Dolnorakouské,
- vévodství Salcburské, Štýrské,Korutanské, Kraňské,
- Slezské, Bukovinské,
- markabství Moravské a Istrijské
- okněžněné hrabství Tyrolské
- země Voralberské.
Země Zalitavska
Zalitavsko (s hlavním městem Budapeští) tvořilo:
- Uherské království
- Chorvatsko-slavonské království
- Sedmihradské vévodství
- + bývalá Vojenská hranice (od 1881 přidělena k historickým Uhrám)
Mapy Rakouska-Uherska
V době Rakouska-Uherska byla kartografie na vyspělé úrovni. Veškeré geografické území bylo zmapováno, rovněž tak demografické údaje byly zaznamenávány a jsou k dohledání. Historické mapy Rakouska-Uherska jsou uloženy v mapových sbírkách Univerzity Karlovy v Praze, v mapové sbírce Historického ústavu AVČR a v mapové sbírce B. P. Molla uložené v Moravské zemské knihovně v Brně.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy provozuje specializovaný portál Digitální mapová sbírka. Pro zájemce o mapy Rakouska Uherska, ale i o jiné historické mapy by mohl být velmi zajímavý.
Digitální mapová sbírka
Mapový portál, který zpřístupňuje mapy na základě prohlížení nebo geografického či metadatového vyhledávání
- Digitální mapová sbírka – http://www.mapovasbirka.cz/geonetwork
- Mapy lze stáhnout a dále s nimi pracovat. Citujte: Mapová sbírka PřF UK.
- Systém je založený na metadatovém katalogu GeoNetwork ve spojení se službou GeoServer pro rychlé zobrazení map ve vysoké kvalitě.
- Portál zpřístupňuje 65 000 map ve 28 651 kolekcích (stav k 14. 12. 2017).
- Mapy jsou dostupné ve formátu jpeg2000 v rozlišení 300 DPI bez vodoznaků.
- Katalog umožňuje geografické vyhledávání na základě podkladové mapy.
- Záznamy je možné pouze listovat a prohlížet si náhled a klíčová slova.
- Jazyky: kromě češtiny přístupné i v dalších jazycích (angličtina, španělština, němčina)
Proč GeoNetwork? Je to open-source, napsaný v Jave, podrobná dokumentace a zejména velká komunita vývojářů, kteří jsou ochotni a schopni poradit. Projekt patří pod OSGeo, tj. organizaci, která zastřešuje hlavní open-source projekty v oblasti prostorových dat. Navíc, co se týče metadatového katalogu prostorových dat, tak není mnoho jiných alternativ, které by nabízely takovou úroveň v oblasti bezpečnosti, správy uživatelů, publikací a editací metadat. Editor podporuje ISO19115/119/11 včetně Dublin core. K dispozici je i interaktivní prohlížeč postavený nad OpenLayers3, díky kterému je možné přistupovat k OGC službám (WMS). Má rovněž uživatelsky přívětivé rozhraní.
Zdroj: www.natur.cuni.cz
Zdroj: S využitím portálu www.natur.cuni.cz a české Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ilustrační reprofoto: Přehled dějin Československa, Academia Praha