Domů Osobní rozvoj Prokrastinace: Význam a projevy

Prokrastinace: Význam a projevy

od jezzina

Na zakázce začneme pracovat dva dny před odevzdáním. Na zkoušku se přihlásíme v posledním možném termínu. Podklady pro daňové přiznání „sušíme“ v krabici do posledního březnového týdne, a pak je zaneseme účetnímu. Necháme si propadnout občanský průkaz nebo STK na autě, protože „nemáme sílu“. A po celou dobu nás svírá strach z toho, že věc nevyřešíme. Svazuje nás, máme křeče v břiše – ale moc, která by nás donutila splnit úkol s předstihem, a nebo alespoň včas. To není lenost nebo nedbalost, to tak zvaná prokrastinace, psychický stav, kterým trpí čím dál víc lidí.

Prokrastinace: Bludný kruh

Prokrastinaci nelze bagatelizovat, proto se jí zabývají i psychologové. Odkládáním úkolů vznikají druhotné problémy, které člověka vrhají do bludného kruhu – prvotní problém beztak musí vyřešit, ale zároveň musí řešit i problémy vzniklé odkladem.

Obavy z nepříjemností

Psychlogové vysvětlují, že počátkem prokrastinace jsou obavy z možných potíží:

  • nesložím zkoušku,
  • na oddělení občanek bude velká fronta a úřednice bude nepříjemná;
  • auto neprojde STK a budu ho muset nejdřív nechat opravit;
  • účetní bude potřebovat doklady, které nemám;
  • zadavatel zakázky je hnidopich a nechápe, kolik úsilí mě bude práce stát…

Naše obavy předem jsou přehnané, neadekvátní úkonu, který nás čeká. Ale uvnitř nás vzniká stres, který nám znemožňuje říct „dost, a jdu na to“. Namísto toho sami sebe přesvědčujeme, že je ještě čas, zdůvodňujeme si, proč je dobré ještě úkol odložit, nechat jej na někom jiném:

  • však si účetní poradí;
  • nikam nechodím , tak občanku nepotřebuju;
  • auten v nejbližší době nikam nepojedu;
  • třeba zkoušející onemocní;
  • práci by mohl udělat kolega – kdybych mu řekl (ale nepožádáme ho o to)…

Drogy a omamující jiná práce

Jenže na nesplněný úkol stále myslíme a vnitřně nás užírá. Máme žaludeční neurózu, potí se nám ruce, v noci nás probouzí studený pot a děsivé sny („noční můry“). Psychický stav nás totálně vyčerpává. Nejsou řídké případy, kdy takto sami sebe vystresovaní lidé sáhnou po alkoholu, prášcích nebo jiné droze, aby v omámení na problém zapomněli.

V lepším případě se uchýlí v méně nápadnému omamnému prostředku:

  • surfují na internetu,
  • prohlížejí si a diskutují na sociálních sítích,
  • začnou hrát počítačovou hru,
  • v televizi sledují přihlouplý seriál,
  • začnou nadměrně uklízet domácnost,
  • vykonávat neplánované úkony osobní hygieny (obarvit si vlasy),
  • pustí se do domácí práce, která není neodkladná (vymalovat byt, renovovat nábytek).

Na chvíli zapomenou, ale večer se obavy z nevykonané práce znovu vrátí. Ráno se člověk probudí s pocitem, že je nejhorší ze všech lidí – a hledí znovu se něčím obludit (televize, práce, alkohol…).

Zhoršení zdravotního stavu

Prokrastinace vyvolává úzkostné stavy, které se postupně rozvíjejí do tak zvané úzkostné poruchy. K ní se může přidružit deprese vyvolávající až sebedestruktivní myšlenky, pocit špatného zdravotního stavu (psychický stav může navodit stále zvýšenou teplotu, špatné zažívání, zvracení, průjmy, poruchy vidění, sluchové halucinace).

Proč jsem nezačal včas?

Úkol nakonec beztak musíme splnit. Nic jiného nezbyde, a nebo nás okolnosti donutí. V takovém případě se člověk dostane do „rauše“, jakoby v horečce splní všechno, ale stav vyčerpání neodpovídá významu vykonaného. Následují výčitky – „Proč jen jsem to nechal na poslední chvíli? Příště začnu dřív!“

Ale to jsou obvykle jen krátkodobé úvahy, málokdy dojde jejich naplnění. A děsný stresující stav začne nanovo.

0 komentář

Související

Váš názor