Raabizace je termín, který patří do oblasti roboty, poddanství a demografie, a to v době po třicetileté válce za vlády Marie Terezie a Josefa II. Raabizace je reforma pojmenovaná po jejím tvůrci Františku Antonínovi Raabovi a týkala se habsburských zemí.
Raabizace: Co o tom slovníky
- Slovník cizích slov o heslu raabizace uvádí: „Tereziánská reforma, podle níž se část vrchnostenské půdy přidělovala za poplatek nevolníkům.“
- Na stránkách lidova-architektura.cz se můžeme dočíst: „Raabizací nazýváme poddanskou a pozemkovou reformu pojmenovanou podle jejího iniciátora – dvorního rady F. A. Raaba. Podnětem k zahájení reformy byla neefektivnost zemědělského hospodaření na vrchnostenských dvorech, které byly odkázány na neproduktivní robotní práci svých poddaných.“
Raabovská soustava, raabizce
Raabovská soustava, raabovský robotní svod, anebo nejčastěji raabizace byla reforma, kterou navrhl a vypracoval František Antonín Raab, což byl rakouský ekonom, dvorná rada „habsburského domu“, vrchní ředitel státních panství v Čechách. Uvádí se, že byl dříve písařem na pardubickém panství a pro své znalosti panství začal s reformami právě zde.
„Dle instrukcí z 1.a 3. března 1777 byla císařská, městská a fundační popluží rozdělena na dílce a ty, až na půdu která zůstala dominikální, jakožto půda rustikální přiděleny zemědělcům do emphyteutického vlastnictví (se zákazem zcizení bez souhlasu panství). Dílům se říkalo familie, novým vlastníkům familianti. Založené nové osady osídlovány převážně kolonisty ze Slezska a Kladska německý mluvícími utečenci z Pruska,“ vysvětluje se na webu parpedie.cz.
- Reformátora Raaba připomíná ves Ráby pod Kunětickou horou a Raabova ulice v Pardubicích na Slovanech.
František Antonín Raab
František Antonín Raab, německy Franz Anton Raab, (1722 Sv. Linhart, Korutany – 1783 Vídeň) byl rakouský národohospodář, autor poddanské a pozemkové reformy v českých zemích známé jako raabizace.
Vystudoval práva ve Štýrském Hradci, věnoval se advokacii, 1750 vstoupil do státních služeb. Na přímluvu jej královna jmenovala intendančním radou v Terstu, jeho úkolem bylo podporovat rozvoj zvláštního ekonomického provozu v přístavu. Za věrné služby byl roku 1755 povýšen do dědičného rytířského stavu, dále se psal přídomkem z Ravenheimu.
V roce 1773 byl jmenován dvorním radou u vídeňské obchodní komory. Jeho úkolem bylo dosáhnout povznesení zemědělské i průmyslové výroby stále poznamenané válkou o dědictví rakouské. Zaváděl chov včel, bourců, ovcí (továrna na zpracování vlny v Terezíně), pěstování barvířských rostlin. Zasazoval se o obdělávání ladem ležící půdy a zefektivnění hospodaření.
Zdroj: Wikipedie
Raabizace: Z robotníků se stali nájemci
Jednalo o zároveň poddanskou a pozemkovou reformu, jež měla zefektivnit zemědělskou výrobu a zvýšit porodnost. Poddaní totiž byli (v důsledku třicetileté války a války o dědictví rakouské) zatížení rozsáhlou robotou a stále častěji se bouřili. Záměr raabizace bylo rozdělit vrchnostenské statky mezi sedláky, kteří by byli na pozemku v dědičném nájmu stali by se emfyteuty.
- (Emfyteuze je feudální forma dědičného nájmu půdy, a to buď na delší dobu, nebo navždy. Za pronájem půdy se nájemce zavazoval platit pravidelně dávky anebo pracovat na vrchnostenské půdě).
Tím by odpadla robota a sedláci by místo ní odváděli vrchnosti peněžité (případně naturální po desetiletém odstupu) dávky. Velkostatky by tak nahradilo mnoho malých statků, jejichž velikost by odpovídala zhruba potřebám jedné rodiny, proto byli tito sedláci často nazýváni familianti.
- Na panstvích, kde mnoho půdy leželo ladem, byla raabizace spojena s kolonizací, příchodem nových familiantů, kteří byli osvobozeni od roboty a požívali například dočasných úlev z platby nájmu.
- Nejvíce byla uplatněna v blízkosti ohnisek selských bouří ve východních Čechách.
Výsledek raabizace
V Čechách byl nesporně výrazně zvýšen počet selských usedlostí, došlo k zvýšení zemědělské výroby i růstu porodnosti. Reforma byla úspěšná i přesto, že nebyla provedena ani plošně ani rovnoměrně.
- Celkem vzniklo v rámci raabizace v Čechách 128 nových vesnic,
- na Moravě 117.
František Antonín Raab se netěšil přízni nástupce Marie Terezie Josefa II., zemřel v nemilosti a jeho reformy byly císařem Josefem II. na nátlak feudální vrchnosti roku 1790 zastaveny.
Ilustrační foto: pixabay.com