Co by to bylo za republiku, kdyby neznala počet svých obyvatel. V této situaci se po rozpadu Rakouska-Uherska ocitly všechny nově vzniklé nástupnické státy. Protože v prvních letech nové Československé republiky nebyly ujasněny hranice nového státu a protože se vyskytly i jiné překážky, první sčítání lidu se uskutečnilo až počátkem roku 1921.
Situace po válce a po vzniku republiky
Sčítání lidu na území Čech a Moravy se před první světovou válkou uskutečnilo v roce 1910. Pak přišla válka, rozpad monarchie a vznik nových státních útvarů. Mezi nimi bylo i Československo. A ty pochopitelně potřebovala znát co nejpodrobnější demografická data.
Nejprve byl v roce 1919 založen Státní úřad statistický. Dostalo pověření celostátními statistickými šetřeními. Jedním z prvních důležitých úkolů bylo sčítání lidu. Podle rakousko-uherské tradice (a periody) se mělo konat po deseti letech, tedy v roce 1920. Tak rychle to ale v novém státě nešlo. Krom toho nový zákon č. 256/1920 Sb. o sčítání lidu byl přijat teprve 8. dubna 1920.
Sčítalo se 15. února 1921
Zákon stanovil sčítání lidu na den 15. února 1921. Obsah sčítání se poněkud lišil od předválečných. Spolu se počtem obyvatel měl být při sčítání lidu ve 28 městech nad 20 tisíc obyvatel, prováděn soupis bytů, povolání obyvatelstva a ekonomická aktivita podle hospodářských odvětví.
Mělo osamostatnění důvod?
Z politických důvodů bylo nejdůležitější zjištění národností obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávněnost vzniku samostatné Československé republiky. „Odkaz přiznání národnosti podle kmenové příslušnosti navíc umožnil, aby se ke své národnosti přihlásili i Židé nebo Cikáni, i když nemluvili hebrejsky nebo romsky. O otázku a definici národnosti byly svedeny nejen boje s reprezentanty československých menšin, ale i uvnitř českého a slovenského tábora. Ačkoli oficiálně existovala československá národnost, bylo možno zjistit počet obyvatel české a slovenské národnosti odděleně,“ vysvětluje se na oficiálních stránkách Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Sčítání lidu 1921: Výsledky
V sedmi svazcích edice Československá statistika později vyšly výsledky prvního československého sčítání lidu. Mimo to byl vydán historicky první první Statistický lexikon obcí v Republice Československé, zvlášť za Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko. Z něj byly čerpány statistické údaje pro další československé lexikony.
„První československé sčítání lidu 1921 je považováno za úspěšné nejen po stránce organizace či úplnosti a správnosti zjištění, ale zejména z hlediska zpracování a publikování jeho výsledků,“ připomínají současní statistici.
Věděli jste, že…
… zpracování sčítání lidu 1921 bylo provedeno na Powersových děrnoštítkových strojích?
Údaje zjišťované při sčítání lidu v roce 1921
- Řadové číslo
- Příjmení
- Jméno
- Příbuzenský nebo jiný poměr k majiteli bytu
- Pohlaví
- Rodinný stav
- Rodný den, měsíc a rok
- Rodiště (rodná obec, okres, země)
- Od kdy bydlí zapsaná osoba v obci
- Domovská příslušnost aneb státní příslušnost
- Národnost (mateřský jazyk)
- Náboženské vyznání
- Znalost čtení a psaní
- Druh povolání
- Postavení v povolání
- Bližší označení závodu, v němž se povolání vykonává
- Měla zapsaná osoba 16. července 1914 nějaké výdělečné povolání
- Druh povolání 16. července 1914
- Postavení v povolání 16. července 1914
Zdroj: S využitím údajů ČSÚ, tabulka česká verze Wikipedie
Ilustrační grafika: pixabay.com