Slovenské národní povstání (SNP) bylo organizovaná ozbrojená déletrvající akce protifašistických skupin a sil. Slovenské národní povstání bylo předznamenáno postupem Rudé armády na západ. Slovenské národní povstání je novodobým symbolem Slovenska a slovenský národ je má do současnosti v úctě.
Podmínky pro vznik SNP
K pochopení situace, která vyústila v události zvané Slovenské národní povstání, je třeba znát historii Slovenské republiky před a za druhé světové války a zároveň historii průběhu druhé světové války. Slovenská republika (v letech 1939 až 1945) vznikla v důsledku nacistické agrese vůči Československu a přes svou formální samostatnost patřila po celou dobu své existence mezi satelity podléhající Třetí říši. Přímému vypuknutí SNP dlouhodobě předcházela všeobecná situace ve světě, která si vynutila vznik antihitlerovské koalice s cílem odstranit ve světě fašismus.
Památník SNP v Bánské Bystrici
Stručně: Válečné události
V roce 1941 byla v Londýně se stanovena československá exilová vláda v čele s Edvardem Benešem. V červenci 1941 ji oficiálně uznaly Velká Británie, SSSR a USA.
Od 1942 začaly na Slovensku vznikat partyzánské jednotky. Rovněž se formovaly (za podpory antifašistů) další skupiny, tvořené zejména sovětskými vojáky, kteří uprchli z koncentračních a zajateckých táborů. V zemi se tedy stupňoval odpor k Němcům a sílila touha po povstání. Na Slovensku se vytvořil dvojí odboj: komunistický a občanský.
- Občanský odboj zastupovala zejména Sociálnědemokratická strana (I. Horváth, J. Šoltés), Agrární strana (Ursíny). Prosazovali obnovu ČSR.
- Komunistický odboj rovněž usiloval o obnovu ČSR, ale s orientací na Moskvu. Reprezentovali jej zejména Karol Šmidke, Ladislav Novoměstský, Gustáv Husák.
V prosinci 1943 se občanský a komunistický odboj zformovaly do ilegální Slovenskou národní radu (SNR) a byla přijat tak zvaná Vánoční dohoda. Za svůj prvořadý cíl si vytyčila jednotný boj za odstranění nacistického-německého diktátu na území tzv. Slovenského státu. Předpokládalo obnovu ČSR na základě rovnosti obou národů. Obsahovala body:
- obnova ČSR,
- příprava povstání,
- orientace na SSSR.
Bánská Bystrica, stálá expozice vojenské techniky
V létě 1943 byly boje na východní frontě neklamným znakem, že hitlerovské Německo není schopno porazit Sovětský svaz – dostávalo se do stále větší defenzívy. Ve začaly vznikat myšlenky o osvobození zpod německého útlaku.
Dne 25. listopadu 1943 československá vláda vydala první plán na vojenské povstalecké vystoupení na Slovensku – nastolení československé svrchovanosti. Povstání se mělo uskutečnit:
- nejpozději při kapitulaci Maďarska,
- nebo při pádu Německa.
Slovenské národní povstání
Vypuknutí Slovenského národního povstání urychlil fakt, že 29. srpna 1944 překročila slovenské hranice německá okupační vojska.
Vojenské ústředí vydalo rozkaz na nejpřísnější bojovou pohotovost vojenských posádek a byl vydán rozkaz, aby jednotky slovenské armády kladly fašistům odpor. „Tento akt znamenal začátek povstání, které však vypuklo předčasně ve stádiu nedokončených příprav. Jeho vypuknutí nevhodně urychlila zmiňovaná německá okupace, což znamenalo pro organizátory SNP přijmout druhou, horší variantu. Představitelé odboje neměli před povstáním sjednocenou přípravu na konečné ozbrojené vystoupení. Partyzánští velitelé před jeho vypuknutím realizovali ozbrojené útoky v stupňujícím se počtu, čímž se předčasně dostávali do rozporu s fašisty,“ psal před časem slovenský server „sme“ v článku „Stručný dejinný prehľad Slovenského národného povstania“.
V noci 30. srpna, po obdržení zpráv o ozbrojeném vystoupení povstalců na Slovensku, se sešla československá vláda v Londýně na mimořádném zasedání a proklamativně se postavila do čela povstání.
Bánská Bystrica, stálá expozice vojenské techniky
Partyzánské jednotky
Partyzánské jednotky nebraly ohled na připravovaný plán a začaly s boji:
- rozbily německou autokolona,
- později vyhodily do vzduchu most na trati Košice- Prešov.
Hrozilo, že německé vojsko obsadí Slovensko, proto se zástupci SNR snažili partyzánské akce řízené z Kyjeva zkoordinovat s plánem povstání. Než se to podařilo, se Němci přesvědčili, že bratislavská vláda si nedokáže poradit s partyzány a začali Slovensko obsazovat. Povstání tedy muselo začít v druhém, méně výhodné variantě, jako obrana proti německé okupaci.
Německá ofenzíva
Němci začali obrovskou ofenzívu.
- Dne 27. 10. 1944 dobyli Banskou Bystrici, centrum povstaleckého území, a slovenská armáda byla nucena ustoupit do hor.
- V noci z 27. na 28. října 1944 byl vydán rozkaz ve kterém bylo nařízeno přechod povstalecké armády na partyzánský způsob boje. Rozkaz však přišel pozdě, když už s většinou armádních jednotek nebylo žádné spojení.
- Ráno 30. srpna obsadili povstalci ve spolupráci s partyzány Banskou Bystrici a založili generální štáb.
- Začal vysílat Svobodný vysílač.
- Němci začali operaci Kartoffelernte a odzbrojili dvě nejdůležitější a nejlépe vybavené východoslovenské divize v Karpatech. Část tohoto vojska pak přešla k partyzánům, nebo vytvořila vlastní partyzánské jednotky. Tyto divize byly důležité, protože měly velkou šanci podpořit Rudou armádu v bojích v Karpatech.
- Na československou žádost změnilo sovětské velení původní strategické plány a za čtyři dny připravilo rozsáhlou ofenzívu přes Dukelský průsmyk směrem na Prešov.
- Až 20. září překročily větší sovětské jednotky karpatský hřeben a 21. září osvobodily první obec na Slovensku- Kalinov.
- Německý postup ze západu byl začátkem října zadržen i za pomoci části 2. československé paradesantní brigády stažené z Dukelského průsmyku.
„Když 28.10.1944 přišli Němci do polo opuštěné Banské Bystrice, Slovenská národní rada ukončila svoji činnost. Všichni včetně Jána Goliana a Rudolfa Viesta se začali stahovat přes Prašivou do Nízkých Tater. Slovenské národní povstání je poraženo a 30.10.1944 Tiso na náměstí v Banské Bystrici děkuje esesákům za osvobození. Konec slovenské ho národního povstání neměl povahu prohrané války, ale prohrané bitvy – většina povstalců za zimy přestála v horách a dočkala se příchodu sovětské armády a našeho sboru.,“ píše se serveru dejepis.info
Slovenské národní povstání byla jedna z největších antifašistických akcí na světě. Po roce 1945 se znovu obnovila Československá republika.
Foto: (jez)
1 komentář
Inu, historie je ta Velká.. no a potom ta „malá“ co se předává v příbuzenstvu podle toho co kdo kde zažil. Ta má na jednotlivce
větší dopad nežli oficielní hodnocení historiků pátrajících v archivech a snažících se „nešlápnout na kuří oko“ žijícím vládnoucím a jejich předkům. Tedy, pokud mi bude někdo schopen vyvrátit to co se traduje, prosím. Mohu se tedy mýlit. Tak tedy jedna z verzí je, že se v BB velitelé opili a při návratu do kasáren zaveleli bojový poplach s následným výjezdem. SNP bylo v té době připravováno, ale formou „palácového převratu“ v Bratislavě. Političtí představitelé na tuto situaci nebyli připraveni. Tomu by odpovídal i chaos který mezi nimi v tu chvíli zavládl… Ono se není čemu divit.. Rudá armáda za dveřmi, stát co se pod vedením Tisa sám dobrovolně přidal k nacistickému Německu a aktivně bojoval po jeho boku potřeboval „politické“ body pro další existenci.. Jak to dopadlo se ví.. Co se už málo ví, kdo za Slovenský štát platil válečné reparace které mu byli uloženy.. Asi tak.. je moje verze horší nežli ta posvěcená režimem?. nevím. Na rozdíl od jiných se přiznám, že já u toho tenkrát nebyl. A opravdu jsem po více nežli roce první kdo se k tomuto článku vyjadřuje?.. také zajímavá skutečnost