Výbuch v Černobylu

Černobyl se zapsal do povědomí světové veřejnosti největší mírovou jadernou havárií v dějinách lidstva, při které 26. dubna 1986 výbuch čtvrtého reaktoru vynesl do stratosféry lidstvo ohrožující množství radioaktivního materiálu. Údaje o celkových důsledcích havárie se různí, ale všechny hovoří o velké tragédii, která stále, i po třiceti letech, nemá konce.

Výročí černobylské tragédie vedou k bilancím

Ve smutné výročí vždy dochází k bilancování. A s ním se dostávají na veřejnost i informace, které by jinak mohly médii projít bez povšimnutí. Od Černobylské havárie uplynulo v dubnu 2016 třicet let. Ale už při prvním „kulatém výročí“ v roce 1995 byly zveřejněny alarmující skutečnosti, které se hodí připomínat nejen v čase kalendářního mementa.

Černobyl: O čem se psalo deset let po havárii

• Počty obětí
  Podle oficiálních ukrajinských údajů bylo černobylskou katastrofou na Ukrajině postiženo zhruba 3,2 miliónu lidí, z toho 950 000 dětí. Na onkologická, kardiovaskulární a neurologická onemocnění, způsobená následky havárie, zemřelo za prvních deset let po výbuchu na 125 500 lidí.
• V letech 1986 až 1995 bylo z postiženého území přesídleno 142 000 lidí.
• Sebevraždy záchranářů
  Každý šestý hasič z týmu, který byl nasazen při likvidaci požáru v černobylské jaderné elektrárně v roce 1986 a v roce 1995 už nežil, si vzal život vlastní rukou. Celkem bylo nasazeno 193 000 osob jako tak zvaní  likvidátoři, jednak přímo při požáru, jednak při odstraňování škoď, uvedli zástupci Svazu invalidů z Černobylu. Třetina z nich byla ozářena a podle oficiálních údajů za deset let zemřelo 3836 likvidátorů. Ti, kteří přežili, trpí depresemi, propadli alkoholu, pronásleduje je impotence, uvádějí psychologové.
• Amnestie k výročí hrůzy v Černobylu
  Ukrajinský prezident Leonid Kučma v dubnu 1996 amnestoval osoby, které pomáhaly odstraňovat následky havárie na černobylské jaderné elektrárně v roce 1986 nebo byly neštěstím postiženy, ale které se od té doby dopustily trestných činů. Amnestie byla součástí vzpomínkové kampaně na Ukrajině věnované desátému výročí této tragédie.
• Kde se stala chyba
  Byla to lidská chyba dispečera, která vedla v dubnu 1986 v černobylské elektrárně k jedné z nejhorších jaderných katastrof na světě. Dispečer se rozhodl odstavit reaktor, když signalizační zařízení začalo upozorňovat na problémy s vodní pumpou, která v případě havarijních situací přečerpává studenou vodu k ochlazení reaktoru. Přitom se ale nepřesvědčil, jak závažná trhlina se vytvořila.
• Prudký růst rakoviny u dětí po Černobylu
  Havárie jaderné elektrárny v Černobylu v roce 1986 vedla ke značnému růstu výskytu rakoviny mezi dětmi. Zjistili to experti Světové zdravotnické organizace spolu s odborníky z Běloruska, Ruska a Ukrajiny. Vědci, kteří prohlédli 70 000 dětí, publikovali své poznatky v britském odborném časopise British Medical Journal. Podle nich u dětí žijících v oblasti Černobylu připadala pět let před havárií rakovina štítné žlázy na jedno z miliónu. Od roku 1991 do roku 1996  to však u dětí do 15 let bylo téměř sto případů najeden milión. Vědci se domnívali, že příčinou této situace bylo uvolnění velkého množství radioaktivního jódu při havárii. Část se ho dostala do organismu dětí vzápětí po havárii, další „dávky“ přijaly později v potravě.
• Černobyl dává život genetickým mutacím
  Deset let po tragédii v černobylské jaderné elektrárně přibývaly v laboratoři ukrajinského biologa Vjačeslava Konovaljova v Žitomiru exempláře různých druhů genetických mutací – rostlinných, zvířecích i lidských. Na polici měl například vycpané osminohé hříbě, jehož fotografii v životní velikosti vzal v roce 1988 do Nejvyššího sovětu, aby tehdejšímu sovětskému prezidentu Michailu Gorbačovovi ukázal dopady Černobylu na zvířata a rostliny. Dalším důkazem byla i mutace jednoho kuřete, které se narodilo po černobylské havárii a uhynulo, protože nebylo s to vyživit svá čtyři křídla.
  Zatímco radioaktivní spad si vyžádal svou daň ve flóře i fauně, odchod lidí také umožnil rozvoj jiných druhů. Například kolem Černobylu vzrostl počet tmavě zbarvených jedinců mandelinky bramborové, které tmavé barvivo melatonin chrání proti záření.

Zdroj: Z archivu aut.