„Zkuste to bez drátů, milý Marconi,“ radí Jára Cimrman Guglielmu Marchesi Marconimu, když mu košem balonu strhal telegrafní dráty. „Díky, díky,“ volá Marconi a vrací se do dřevěné boudy vynalézat bezdrátový telegraf. Tolik z „cimarmanovské epopeje Jára Cuimrman ležící, spící. Marconiho na bezdrátové spojení opravdu přišel. K bezdrátovém u přenosu bylo možno využít systém Samuela Finley Breese Morse , který umožnil telegraf prakticky využívat.
Kde není spojení, není velení
V každé době platilo, že „Kde není spojení, není velení“. Předávat si zprávy na dálku potřebovala každá civilizace. Předávání zpráv pomocí zvuku (bubny, rohy, trouby) kouřová a ohňová signalizace či vlajky vyvěšované na lodích mohly stačit v neobydlené krajině a na kratší vzdálenost. A tak byly způsoby přenášení zprávy na dálku stále předmětem vynalézání.
Telegraf: Nápady smělé, někdy i využité
- V roce 1684 představil Robert Hooke Londýnské královské společnosti optické zařízení vybavené trojúhelníkovým terčem, který při natáčení soustavou lan a kladek měnil polohy, jimž byly přiřazeny číslice a písmena. Nápad se neujal
- Také německý fyzik Johann Lorenz Boeckmann prováděl v 17. století pokusy s optickým telegrafem – přístrojem na dálkové předávání informací.
- O sto let později, v roce 1793, sestrojili po několika letech pokusů Francouzové Claude a Ignác Chappe „semaforový“ telegraf. Později zvaný jako telegraf Chappův. Systém se skládal z věží, postavených na dohled dalekohledem, ve vzdálenosti 12 až 15 km, aby si vzájemně předávaly zprávy.
V polovině 19. století byl optický telegraf ve Francii velmi populární a prostřednictvím 534 stanic spojoval Paříž s 29 městy. Semaforový telegraf známe z některých historických filmů.
Ve Francii i v dalších zemích (Německo, Polsko, Rusko…) byl systém semaforových telegrafů používán až do objevu elektrického telegrafu. Doba přála rozvíjejícím se poznatkům v elektro oblasti.
„První prakticky využitelný telegraf, založený na elektromagnetickém principu, sestrojil Carl Friedrich Gauss a Wilhelm Eduard Weber v roce 1833 v Göttingen. Další typ vytvořili Sir Charles Wheatstone a William Fothergill Cooke v Anglii. Jejich systém využíval jako detektor zmagnetizované jehly vychylované proudem v blízkých vodičích. V roce 1839 byl tento systém poprvé použit na železnici. V českých zemích byl uveden telegraf do veřejného provozu 15. února 1850 a v roce 1888 už zde bylo podáno 1,3 milionu telegramů,“ uvádí se v hesle Telegrafie v české verzi Wikipedie.
Po drátech a zakrátko bez drátů
Bezdrátový telegraf vynalezl italský fyzik Guglielmo Marconi v roce 1896. Jako první si nechal patentovat bezdrátový telegraf, ve své době dokonale převratný způsob radiového spojení. Zprávy byly vysílány pomocí rádiových vln, jako kód se používala morseova abeceda.
Marconi založil několik úspěšných společností podnikajících v oboru radiotelegrafického spojení. Pro papeže Pia XI. vybudoval Radio Vatikán, které zahájilo provoz v roce 1931.
Rodák z italské Bologni je autorem i dalších vynálezů: magnetického detektoru, duplexní radiotelegrafii, rotačního jiskřiště či vodorovnou směrovou anténu. Jeho autorství je však v některých případech sporné – americký nejvyšší soud ochranu některých jeho patentů v roce 1943 zrušil s tím, že byly obsaženy v o deset let starších patentech Nikoly Tesly.
- V roce 1909 obdržel Marconi společně s Karlem Braunem Nobelovu cenu za fyziku.
- Od roku 1930 byl předsedou Italské královské akademie,
- v roce 1936 se stal členem Papežské akademie věd.
- Guglielm Marchesi Marconi zemřel 20. července 1937.
Samuel Finley Breese Morse [mórs] (27. dubna1791, Charlestown, Massachusetts, USA – 2. dubna1872, New York, New York,) byl americký sochař, malíř a vynálezce. Vyvinul první prakticky použitelný elektrický telegraf a z toho vyplývající morseovu abecedu, čímž se zasloužil o výrazný rozvoj telegrafické komunikace v devatenáctém století.
Ilustrační foto: pixabay.com