Ani odborné preventivní zubní prohlídky někdy nezabrání vzniku zubního kazu. K jeho vzniku může dojít v době mezi nimi. Včasným ošetřením lze předejít prohloubení malého kazu, oslabení zubu a ohrožení jeho vitality. Prevence musí začít už u dětí. Dítě samo mnohdy ani nepostřehne, že má zkažený zub.Velká bolest provází zejména hluboký kaz, jinak nebývá tak intenzivní a dlouhotrvající jako u dospělých. Může se dokonce stát, že zkažené zuby nepozorovaně odumřou a rozkladem zubní dřeně se změní v možný zdroj ložiskové infekce.
Za zkažené zuby může někdy cukr
Zkažené zuby (zubní kaz) způsobují mikrobi. Jejich působením vznikají v ústní dutině z cukrů zhruba do 20 minut kyseliny, které rozpouštějí zubní sklovinu. Náhlý rozvoj zubních kazů nastal v Čechách až s používáním cukru, tedy po založení prvního cukrovaru v roce 1831. Cukr je sacharóza stravitelná až v trávicím traktu, takže na noc zůstává v nevyčištěných zubech. Kdežto med, kterým se sladilo do té doby, obsahuje jenom jednoduché cukry, jako je glukóza a fruktóza, které se nemusí dále štěpit a mohou se již přímo sliznicemi v dutině ústní vstřebávat do krevního oběhu. Kazivý proces může dále pokračovat do hloubky, začíná ohrožovat zubní dřeň, což se projevuje stupňováním bolesti a často vyústí ve velmi bolestivý zánět „nervu“ (tak se lidově říká zubní dřeni).
Zkažené zuby způsobuje i zubní plak
Problémy v ústní dutině začínají docela nenápadně na povrchu zubů. Již zanedlouho po vyčištění chrupu se na zubech (včetně umělých) usadí vrstvička bílkovin ze slin. Tento stěží pozorovatelný povlak vzápětí začnou osidlovat mikroorganismy z ústní dutiny. Pokud si člověk čistí zuby špatně nebo nečistí vůbec, objeví se na jejich povrchu nejprve průhledná, později bělavá, lepivá hmota – zubní mikrobiální povlak neboli plak. Když mikrobi dostanou dostatek času a potřebný klid, pomnoží se tak, že plak začne být nebezpečný.
Bakterie produkují mnoho látek narušujících zubní sklovinu a podílejících se tak na vzniku zubního kazu, a dále látky dráždící dáseň a způsobující její zánět.
Zubní kaz odborníci popisují jako proces začínající na povrchu zubů.
- Začíná většinou ve sklovině tak, že těsně pod jejím povrchem začíná rozpouštění (odvápňování), které se zpočátku projevuje nenápadnou bělavou skvrnou na korunce zubu. Tento proces odborníci nazývají demineralizace.
- Za určitých podmínek se naštěstí stejné množství vápníku do skloviny zase vrací – to se nazývá remineralizaci.
- Aby se vápník mohl vracet, je jednou ze základních podmínek:
- povrch zubu bez povlaku,
- přítomnost slin jako zdroje iontů vápníku (proto je příznivé žvýkání žvýkaček bez cukru, jež produkci slin zvyšuje)
- fluor, který remineralizaci usnadňuje.
Pokud tyto podmínky nejsou splněny a nedojde včas k nápravě, sklovina je stále odvápňována, oslabená oblast se propadne třeba při kousání a vzniká forma zubního kazu, kterou většina zná jako „díru v zubu“ či přímo zkažené zuby.Toto pokročilejší stadium se již projevuje nepříjemnými pocity při kousání, bývá citlivé na chladné a teplé podněty i na vlivy chemické, jako je cukr nebo sůl v potravě.
Léčba zkažených zubů
Léčení zubního kazu spočívá v odstranění zkažených hmot a v jejich náhradě různými výplněmi. Je-li kaz pokročilý, musí někdy stomatolog přistoupit k odstranění poškozeného nervu a uvolněné prostory vyplnit speciální kořenovou výplní.
Zkažené zuby výrazně oslabené kazem je často nutné ošetřit umělou korunkou a v případě komplikací někdy zub musí pryč celý.
Vzniku zubního kazu lze do jisté míry zabránit prevencí.