Zlatá svatba se podle našich společenských tradic slaví po padesáti letech manželství. Už dávno se zlatá svatba nepodobá dojemnému rodinnému setkání nad ušáky dvou roztřesených stařečků. Zlatou svatbu dnes slaví aktivní senioři.
Tedy – když ji slaví. Ono i zlatých svateb ubývá, a to navzdory prodlužujícímu se věku.
Babičky tančily twist
Zlatou svatbu dnes slaví lidé, kteří si na rande broukali písně Elvise Presleyho nebo hity ze Semaforu, chodili do kina na Poklad na Stříbrném jezeře a už je nebavilo tančit rock and roll, protože právě frčel twist.
Dnešní „zlatí ženichové“ si kupovali embéčka a „zlaté nevěsty“ si za šest sedm let po svatbě zkrátily sukně do půli stehen, protože první vlna mini nebyla jenom móda, ale přímo diktát. Zlatí dědečkové si už život bez auta neuměli představit: po embéčku žigulík, pak favorit a před deseti lety si koupili do důchodu nějakého spolehlivého peugeota. Babičky perou od 70. let v automatkách, jsou zvyklé chodit ke kadeřníkovi, a kdyby bylo kde, rády by si šaty a kalhotové kostýmky nechávaly šít. Kupují si cedečka, jako dřív kupovaly gramofonové desky. V televizi koukají na SuperStar a znají jména všech seriálových hrdinů i herců.
Druhé líbánky u moře
Tak tito lidé se dnes při oslavách zlaté svatby nechoulí v křesle. Rádi si dopřejí trochu veselou a trochu nostalgickou rekapitulaci obřadu na úřadě, koupí si pěkné nové snubní prstýnky, pozvou mladé do restaurace na velký oběd a pak třeba odjedou na zlatou svatební cestu na Mallorku.
Proč ne, vždyť ze dvou důchodů se dá něco našetřit, navíc někteří sedmdesátníci si ještě občas chodí přivydělat.
Sedmdeátníci? Ano, zlatou svatbu dnes slaví lidé, kterým není mnoho přes 70 let. V šedesátých letech se do manželství vstupovalo brzy – kdo „nemusel“ před vojnou (18, 19), po vojně s ženitbou neotálel (20 až 22). A když budoucí nevěsty nematurovaly s bříškem (18, 19), hned po dvacítce už tlačily kočárek skoro pravidelně.
Zlatá svatba je čím dál vzácnější
Všechno by nasvědčovalo tomu, že relativně zdraví, svěží sedmdesátnci zaplní svými zlatými svatbami obřadní síně. Vždyť v roce 1962 vstoupilo do manželství skoro dvojnásobné množství párů než za padesát let poté. Jenže tito snoubenci z 60. let se už – sice mírně, ale přeci – začali podílet na stoupající křivce rozvodovosti.
Dvacet let po jejich svatbě, kdy nejčastěji dochází k manželské krizi, už byla česko(slovenská) rozvodovost na třiceti procentech.
Není výjimkou, že dnešní sedmdesátnci žijí (spokojeně) singl, a nebo že jejich vnoučata mají více než jen čtyři prarodiče.
Zlatá svatba se pomalu začíná přesouvat do kategorie „bájných mýtů“.
Ilustrační foto: sxc.hu