I malý kousek zahrádkářsky využitelné půdy lze využít k pěstování černé ředkve. Tato plodina je nejen chutná, ale také zdraví prospěšná. Černá ředkev obsahuje vitamin C a minerální látky ve vysokém zastoupení. Pěstování ředkve černé je poměrně jednoduché a nijak zvlášť se neliší od pěstování ředkviček.
Ředkev černá na záhonku
- Ředkev černá se pěstuje jako jednoletá zelenina. Není náročná na teplo, může se pěstovat i v chladných polohách.
- Rané odrůdy ředkve černé lze vysévat již na přelomu března a dubna, chladnější počasí jí nevadí. Sklízet se mohou během května a června.
- Polorané odrůdy se hodí vysévat během června a sklízet po celé léto.
- Pozdní odrůdy ředkve černé, které chce pěstitel uskladnit na zimu, se vysévají během června a července a sklízejte na podzim. Když je zasejete v srpnu, do podzimu ještě dorostou do slušné velikosti.
Pěstování ředkve černé
Pěstování ředkve černé je poměrně jednoduché a připomíná pěstování ředkviček.
- Nejlépe se jí daří pěstovat v lehčích, humózních, písčitohlinitých půdách, které udržují dostatek vláhy. Těžké a kyselé půdy jsou nevhodné. Bulvy ředkve z takovýchto půd jsou pak ostré, palčivé chuti.
- Sucho a vysoké teploty zhoršují jakost a způsobují vykvétání.
- Ředkev černá nesnáší přímé organické hnojení. Vyhovují jí plná hnojiva, avšak s nízkým obsahem dusíku. Vysoký obsah dusíku především snižuje skladovatelnost bulev přes zimu.
- Ředkev se nedoporučuje zařazovat po košťálovinách nebo druzích z čeledě brukvovitých. Čím bude půda kvalitnější, tím budou kvalitnější bulvy ředkve.
- Aby bulvy v zemi nepraskaly, je nutné ředkev pravidelně zalévat. Nejvhodnější je teplá dešťová voda.
Výsev ředkve černé
Ředkev vysévejte na řádky vzdálené 20 až 30 centimetrů a po vzejití vyjednoťte na vzdálenost osm až deset centimetrů. Lze také vysévat do hnízdeček po třech semínkách vzdálených 15 centimetrů, a poté vyjednotit na jednu (nejsilnější) rostlinu v každém hnízdě, jakmile se vyvinou děložní lístky. Tím se ušetří dost osiva.
Co se o ředkvi píše
Cennými látkami jsou především glukosinoláty, vitaminy C, B a minerály, hlavně vápník, železo, fosfor a draslík. Typickou chuť ředkví určuje hořčičný olej s obsahem síry, která definfikuje nejen dýchací cesty. Ředkve mají příznivé účinky také na žlučové a zažívací potíže, jsou močopudné a antibakteriální. Ředkev dále obsahuje silice a fytoncidní látky, které se cení v době zimních infekcí.
Je velmi vhodná pro lidi trpící nedostatečnou funkcí jater a následnými bolestmi hlavy, zvýšenou únavou, páchnoucím dechem, trávicími obtížemi, nažloutlým zbarvením očního bělma či jazyka.
Šťáva z ředkví má:
- žlučopudné účinky,
- působí proti katarům horních cest dýchacích,
- astmatu,
- plynatosti střev,
- příznivě působí na střevní flóru a močopudně.
- Šťáva z ředkví výrazně ulevuje při bronchitidě.
Ředkev se nedoporučuje lidem, kteří trpí:
- záněty střev, jater, žlučníku,
- vředy a glomerulonefritidou
- a vzhledem k obsahu purinů také dnou (podagrou).