Trvalky (pereny) mají různou dobu životnosti – od šesti, až po deset i více let, podle druhu. Některým trvalkám musíme po čase rozdělit trsy a rozsadit je, aby se opět zaskvěly v plné kráse, jiné jsou zase tím krásnější, čím déle jsou bez zásahu na svém místě. Trvalky můžeme vybírat tak, aby jejich květenství na sebe navazovalo, takže na zahrádce může během celého roku stále něco kvést. Nejpopulárnější jsou trvalky, které kvetou celé léto.
Trvalky: Celý rok něco kvete
Například čemeřice kvete za mírné zimy i pod sněhem a paleta barev se na záhonu během roku neustále mění. Stále něco rozkvétá a odkvétá. Připočteme-li k tomu ještě cibulové a hlíznaté květiny, pak se od časného jara, až do pozdního podzimu můžeme stále na něco těšit od sněženek a bledulí, jarních krokusů a kosatečků, přes tařice, orlíčky, kopretiny, lilie, stračky, až po floxy, vytrvalé astry a chryzantémy a třeba i na zahradní formy ocúnů. Výběr je opravdu bohatý a uvedené druhy jsou jen namátkové.
Aby se trvalkám dařilo
Trvalky, na rozdíl od letniček, mají různé nároky. Některé vyžadují zásaditou až vápenitou půdu – jiné zase vápno nesnášejí atd. Každé trvalce připravíme na záhonu správné podmínky, takže se musíme dobře seznámit s jejími celkovými nároky.
Někteří pěstitelé dávají v suchém prostředí pod kořeny vlhkomilných rostlin fólii, aby kořenům neunikla ani kapka vody do spodních vrstev půdy. Suchomilným rostlinám je třeba v těžší půdě připravit drenáž, to znamená, že na dno jámy pro rostlinu dáme hrubý písek nebo štěrk a na něj teprve zeminu, smíchanou třeba s jemnějším pískem, do které pak rostlinu zasadíme.
- Těm trvalkám, které mají rády polostín, najdeme místo poblíž nějakého stromu nebo keře.
- Těm, které milují zásaditou půdu, přidáme vápno
- a těm, co chtějí půdu kyselejší, namícháme koktejl s rašelinou, lesní hrabankou nebo s vřesovkou.
Množení trvalek
- Trvalky rozmnožujeme generativně (semenem)
- nebo vegetativně dělením, řízkováním a osními nebo kořenovými řízky.
Nejjednodušší je dělení trsů na podzim nebo brzy na jaře. Trsy rozřízneme ostrým rýčem nebo velkým nožem, popřípadě je roztrhneme tak, aby každý trs měl dostatek kořenů a vegetační pupen. Po výsadbě musíme trvalky zalévat do doby, než dostatečně zakoření. Během roku kypříme půdu a odstraňujeme plevel a podle potřeby přihnojujeme přirozenými i průmyslovými hnojivy.
Nejkrásnější trvalky
Mezi nejkrásnější trvalky patří:
- velkokvěté kopretiny,
- vytrvalé astry,
- bergénie,
- bohyška,
- brambořík,
- čemeřice,
- denivka,
- devaterník,
- dlužicha,
- dryádka,
- dřípatka,
- fialka,
- hlaváček,
- hořce,
- chrpa,
- chryzantémy,
- jaterník,
- kana,
- kamzičník,
- karafiáty,
- koniklec,
- kosatce,
- krásnoočky,
- levandule,
- ostrožka,
- pivoňky,
- plamenky (floxy),
- petrklíče,
- šanty,
- šalvěje,
- terčovky,
- vřes,
- vřesovce,
- turany,
- zavinutky,
- zvonky
a mnoho jiných, k naší potěše i těch, kteří naši zahrádku navštíví, aby se pokochali nenahraditelným půvabem vytrvalých květin.