Fazole pocházejí z Ameriky, kde je pěstovali a jedli už Aztékové. Fazole jsou bohatým zdrojem rostlinných bílkovin a vlákniny, jsou levné a celoročně dostupné.
I když je v současné doně běžnější vařit fazolovou polévku z barevných fazolí, naše (pra)babičky ji připravovaly z fazolí bílých. Někdejší „fazulačka“ byla také trochu jinak kořeněna. A do třetice – fazolová polévka z bílých fazolí neobsahovala uzeninu. Nabízíme recept na fazolovou polévku od babičky a několik tipů, jak postupovat při vaření fazolové polévky.
Fazole v jídelníčku
Fazole jsou nejen velmi chutné, ale mají z nich radost i nutriční specialisté. Fazole mají samé kladné vlastnosti:
- významný zdroj draslíku
- zdroj fosforu, železa a zinku
- zdroj bílkovin
- podporují srdeční a cévní systém
- působí preventivně proti rakovině
- dodávají tělu potřebnou vlákninu
- výrazně kladně působí na tlusté střevo
Jediné minus pro fazole: mohou způsobit nadýmání
Ale fazole jsou výhodné i jinak. Suché fazole můžeme mít v dostatečném množství stále v zásobách, nekazí se a když je máme v dobře uzavřené nádobě, nehrozí jim žádná zkáza. Zejména bílé fazole jsou trvale levné. Fazole při vaření nabydou v hmotnosti asi o 135 procent (z kilogramu suchých fazolí získáme 2,35 kilogramu vařených fazolí (plus využitelný chutný vývar vhodný na polévku).
Vaření fazolí
Fazole před vařením namočíme do studené vody, nejlépe přes nos. Od dříve doporučovaného přidávání sody bikarbony (jedlé sody) do vody se už upustilo: podle současných poznatků se nijak zvlášť nezkrátila doba varu (jak se dříve tradovalo), ale naopak bylo zjištěno, že soda ničí některé výživné látky v luštěninách.
Je ekonomické uvařit vždy celý balíček fazolí najednou: doba varu fazolí je stejná, ať vaříme dvacet deka nebo dva kilogramy – spotřeba energie je tedy stejná. Uvařené fazole, které nespotřebujeme, uchováme v mrazáku a později můžeme přidávat do jiných pokrmů – do rýže, do „hrstkových“ polévek, do zeleninových pokrmů a podobně.
Fazolová polévka od babičky
Přebereme, namočíme a uvaříme půl kilogramu bílých fazolí. Při vaření v normálním hrnci to bude trvat asi 40 minut, tlakový hrnec zkrátí dobu na polovinu.
- Fazole scedíme, vývar ale uchováme.
- Na třech poctivých lžicích másla začneme smažit dvě vrchovaté lžíce hladké mouky.
- Jakmile začne mouka pěnit, přidáme do ní jednu menší velmi drobně nakrájenou cibulku a nastrouhanou (nebo velmi drobně nakrájenou) kořenovou zeleninu: jednu střední mrkev, jednu menší petržel, čtvrt bulvy celeru.
- Za stálého míchání společně restujeme.
- Když je zelenina trochu opečená a mouka v jíšce zlatavá, zalijeme vývarem z fazolí. Dobře mícháme, aby se směs na dně hrnce nepřipílila.
- Pak necháme polévkový základ asi patnáct minut zvolna provářet.
- Do zahuštěné polévky začneme přidávat uvařené fazole – množství záleží na naší chuti a zvyklostech – fazolí dáme tolik, jak to máme ve fazolové polévce rádi. Zbylé odložíme do mrazáku.
- Přivedeme k varu a dochutíme dvěma špetkami tymiánu, třemi rozdrcenými stroužky česneku a solí. Když máme, přidáme nasekanou zelenou petržel, libeček, celerovou nať nebo pažitku. Žádné jiné koření není třeba přidávat – polévka má typickou chuť po použitých surovinách, voní fazolemi, tymiánem, česnekem a máslovou jíškou.
Jiná varianta fazolové polévky od babičky
- K zelenině do polévkového základu přidáme dva bobkové listy, tři kuličky nového koření a trochu mletého černého pepře. Necháme vařit, pak koření vyjmeme, přidáme vařené fazole a dochutíme tymiánem, octem a trochou cukru, aby byla fazolová polévka jemně sladkokyselá.
Do bílé fazolové polévky od babičky nedáváme uzeninu. Tu přidáváme do fazolové polévky z barevných fazolí, kterou ovšem připravujeme jinak – na takzvaném gulášovém základu.
Náš tip
- K bílé fazolové polévce od babičky se velmi dobře hodí například domácí vdolky s mákem (které se dřív k této polévce dost často pekly).
- Nebo polévku připravujeme, když je jako druhý chod nějaké měně energetické nebo sladké druhé jídlo (například staročeské škubánky).
- K dochucení můžeme použít i česnek medvědí.
Foto: (jez)