Vratič: Jedovatý, ale pěkný pomocník

Vratič, někdy též zvaný kopretina vratič, je kalendářním roce asi  poslední kvetoucí bylina našich luk a volných přírodních prostranství. Vratič nebudeme používat k domácí samoléčbě, protože je jedovatý. Ale přesto nic nepokazíme, když si kytici vratiče přineseme domů z podzimní procházky.

Vratič: Podzimní bylinkářova „trofej“

Vratič obecný (Tanacetum vulgare), někdy nazývaný kopretina vratič (Chrysanthemum vulgare), je rostlina, kterou dobře známe. Jen si třeba hned nevybavíme její botanický název. Vratič je vysoká podzimní rostlina, která je v podzimní přírodě nápadná svými květenstvími. Jsou to malé terčovitě zploštělé zlatožluté úbory uspořádané do chocholičnaté laty. Vypadají skoro jako žluté knoflíky, či jako středy kopretiny s otrhanými bílými okvětními lístky. Snad proto se dříve vratiči říkalo „kopretina vratič“.

Vratič je vytrvalá, jedovatá a léčivá bylina z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Dorůstá výšky až 1,5 metru. Má dřevnatějící oddenek, podlouhlé, střídavé, peřenosečné listy s pilovitými úkrojky. Spokojí se s jakýmkoliv prostředím. Ve volné přírodě roste vratič nejčastěji kolem cest, na rumištích a v různých plevelných společenstvích, nemá však rád stín. Rozmnožuje se buď semenem, nebo podzemními oddenky. Kvete od srpna až do listopadu, a nebo dokud nenapadne sníh.

Pěstování vratiče

Třebaže vratič většinou známe jako rostlinu divoce rostoucí, lze ji pěstovat i cíleně. Semena vratiče lze koupit v semenářských speciálkách. Výsev provádíme přímo na stanoviště od dubna do května do sponu 30 x 40 cm. Semena vratiče vyséváme přímo na substrát, doba klíčení je přibližně 3–4 týdny, ale může být i delší v závislosti na podmínkách pěstování. Stanoviště volíme slunečné, substrát propustný, bohatý na živiny nebo například zahradnickou půdu smíchanou s kompostem.

Proč sbírat či pěstovat vratič?

Proč nás vratič zajímá, když je jedovatý? Vratič sbíráme coby přírodní insekticid. Odpuzuje parazity a hmyz (například moly šatní nebo komáry). Na portále zahradkarskaporadna.cz se dále o vratiči dozvíme:

• Vratič vysázený na několika místech na zahradě odpuzuje mšice.
• Vratič pomáhá i proti mandelince bramborové, stačí ho vysázet na okraj políčka (na velké pole však jeho síly nestačí).
• Rostliny, napadené různými škůdci, postříkejte výluhem z rozkvetlého vratiče. Stačí asi dvě hrsti nařezané natě vratiče přelít litrem vařící vody a vychladlý nálev naplnit do rozstřikovače. Výluhem můžete rostliny i zalévat.
• Výluh z vratiče prý pomáhá i proti blechámaštěnicím.
• Rozkvetlý vratič natrhejte do vázy a komáři, ale i mouchy se vašemu příbytku vyhnou.
• Sušený vratič vložte do plátěného sáčku a zavěste do skříně. Funguje stejně jako levandule a odpuzuje šatní moly. Jen tak pěkně nevoní.

Vratič po krásu a potěchu

Tuhé stonky vratiče se žlutými terčíky, které neztrácejí barvu, lze také úspěšně využit do suchých vazeb. Podzimní bytové aranže, dušičkové věnce, adventní a vánoční vazby vratič vkusně oživí.

Vratič: Lidové názvy

„Český druhový název je překladem latinského druhového názvu. Lidově se vratič v češtině též označuje jako:
arnika, balzámová kopretina, brátnička, brátvička, bylina červopudná, cicvár, cicvár obecný, cicvar polný, davič, divý cicvár, divý cicvor, divý citvor, hambous, hlístečná zelenina, křečové koření, máří listí, navratek, návratníček, nesmrtelka, prajníček, pupíky, rácíš, rápička, třaslavka, vrátečka, vratečník, vratič, vratič žlutý, vratička, vrátička, vrátka, vrátlička, vrátnička, vratrč, vrať se zase, vrátvička, vratyč, vratyček, zděšenec, zvrátečka, žlutá vrátka a žlutý návratníček,“ vysvětluje se v české verzi Wikipedie.